Článek
Rusko obvinilo Ukrajinu z pokusu o atentát na prezidenta Vladimira Putina přímo v Kremlu. Podle agentury RIA Novosti se měl pokus odehrát v noci na středu, TASS uvádí, že Putin je v pořádku. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Putin v době útoku ani nebyl v paláci.
Kreml údajný útok označil za „plánovaný teroristický čin“ a prohlásil, že si vyhrazuje právo na odvetu. K neúspěšnému útoku měla být použita dvojice dronů.
Útok popřel i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj nemá tolik zbraní, aby s nimi mohla takhle plýtvat.
„Neútočíme na Putina ani na Moskvu,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci v Helsinkách během jeho neočekávané návštěvy Finska. „Bojujeme na našem území, bráníme naše vesnice a města. Nemáme na to dostatek zbraní. Nemůžeme s nimi takhle plýtvat.“
„Na Putina jsme nezaútočili. Necháváme to na tribunálu,“ dodal.
Na sociálních sítích mezitím koluje nepotvrzené video, které má ukazovat kouř stoupající z budovy poblíž kremelského paláce bezprostředně po útoku. Státem kontrolovaný server Gazeta.ru pak zveřejnil další video výbuchu nad Kremlem s tím, že ho zveřejnili očití svědci.
Starosta Moskvy Sergej Sobjanin na Telegramu oznámil, že město v reakci zakázalo veškerý provoz bezpilotních letounů s tím, že by to mohlo „komplikovat práci bezpečnostních složek“.
Mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl, že Kyjev nemá žádné informace o „takzvaném“ útoku na Kreml. „Jak ale řekl prezident Zelenskyj při mnoha příležitostech, Ukrajina využívá všechny své síly a možnosti, aby osvobodila vlastní území, než aby útočila na území jiného státu,“ prohlásil Serhij Nykyforov podle deníku Ukrajinska pravda.
Dvacet tisíc mrtvých ruských vojáků za pět měsíců
Spojené státy přišly s dalšími odhady ruských ztrát na Ukrajině. Za posledních pět měsíců, kdy se bojovalo hlavně o Bachmut, prý padlo na 20 tisíc ruských vojáků. Pokud je to pravda, znamenalo by to větší ztráty než v úvodu války.
Mluvčí se pozastavil nad volbou slov ze strany Kremlu. „Teroristický útok je to, co se stalo v Dnipru a Umani, kde se zřítily celé části obytných domů, nebo když střela zasáhne kramatorské nádraží, nebo bezpočet dalších tragédií. Co se stalo v Moskvě, je jasná eskalace před 9. květnem,“ dodal Nykyforov s odkazem na Den vítězství, jeden z nejdůležitějších ruských státních svátků.
Ve středu Rusko například intenzivně ostřelovalo Ukrajinci kontrolovanou část Chersonské oblasti. Útoky podle místních úřadů nepřežilo 16 lidí, z toho 12 zemřelo v samotném Chersonu.
Podle poradce vedoucího Zelenského kanceláře Mychajla Podoliaka je zřejmé, že tvrzení Kremlu souvisí s přípravou masivního teroristického útoku ze strany ruské vlády. „Proto nejprve zadrží velkou skupinu údajných sabotérů na Krymu. A pak předvádí „drony“ nad Kremlem,“ uvedl na twitteru.
Zmínkou o sabotérech Podoljak naráží na středeční zatýkání na okupovaném Krymu. FSB tvrdí, že tam zadržela skupinu lidí, kteří plánovali v regionu teroristické útoky.
Podoljak řekl, že Ukrajina se pouze brání na neútočí na ruském území. S ironií pak poznamenal, že pečlivě sleduje „rostoucí počet incidentů a excesů, k nimž dochází v různých částech Ruska. Výskyt neznámých bezpilotních letounů u energetických zařízení nebo u Kremlu může svědčit pouze o podzemní práci místních odbojových sil“.
Podobná vyjádření z Kyjeva zněla i v případě obdobných incidentů v minulosti.
Útok na Moskvu ale Ukrajina podle uniklých dokumentů z Pentagonu dřív plánovala. „V únoru, kdy zbývalo několik dní do prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu, byli představitelé Kyjeva zaneprázdněni plánováním útoku na Moskvu,“ napsal s odkazem na uniklé dokumenty minulý měsíc deník Washington Post.
Dva dny před výročím americká zpravodajská služba CIA v uniklé depeši bez dalších podrobností údajně napsala, že se jí podařilo přesvědčit Kyjev, aby útok na Moskvu odložil.
