Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Kyjevu docházejí rakety. A možná mu dochází i čas: Nastupující americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že povolení použití amerických raket dlouhého doletu na ruském území byla velká chyba.
Píše o tom ve svém aktuální vydání deník The New York Times, který připomíná Trumpův rozhovor pro magazín Time. Uvedl v něm, že „velmi vehementně“ nesouhlasí s ukrajinským používáním amerických taktických balistických střel ATACMS na ruském území. Rozhodnutí dosluhujícího prezidenta Joea Bidena, který Ukrajině tyto rakety dodal, označil za „pošetilé“. „Následující den Kreml prohlásil, že postoj pana Trumpa je plně v souladu s Moskvou,“ dodává NYT.
Zmiňovaný text se opírá o několik zdrojů z Bidenovy administrativy, které vzhledem k citlivosti tématu nechtěly hovořit na jméno. Shodně odhadly, že Ukrajině v tuto chvíli zbývají zřejmě jen „desítky raket“ ATACMS – možná asi padesát. Nepředpokládaly, že by jich Kyjev dostal víc a že by byl Trump vůbec ochoten k dalším dodávkám.
„Omezené americké zásoby již byly přiděleny k nasazení na Středním východě a v Asii. Představitelé Británie, která po rozhodnutí pana Bidena povolila Ukrajině používat její rakety Storm Shadow s dlouhým doletem v Rusku, také nedávno prohlásili, že Británie už nemá mnoho dalších, které by mohla poskytnout,“ uvedl NYT.
.
USA dodaly ATACMS Ukrajině na jaře, tehdy šlo podle Pentagonu až o 500 raket. Tehdy je však Ukrajinci nesměli použít na ruském území, stříleli tedy na cíle na okupovaných území své země - na východě Ukrajiny a na Krymu. Cílem byla velitelská a kontrolní stanoviště, oblasti pro skladování zbraní a některé bunkry.
„Představitelé USA a NATO uvedli, že tyto útoky byly účinné, ale také uvedli, že se domnívají, že Ukrajina mohla být uvážlivější v počtu použitých raket a selektivnější při zaměřování,“ píše NYT.
O povolení úderů na ruském území v půli letošního listopadu se psalo jako o momentu, který může změnit průběh války. Ale podle představitelů Severoatlantické aliance se tak nestalo; konflikt nevyeskaloval tak, jak se někteří obávali. „Přestože Rusko po prvních dvou salvách západních raket dlouhého doletu vypustilo na ukrajinské zbrojní zařízení novou mocnou hypersonickou balistickou raketu středního doletu, od té doby na ně reagovalo obvyklou kombinací dronů, raket a výhrůžek,“ podotýká NYT.
Šéf vojenského výboru NATO Rob Bauer nedávno řekl, že údery raketami ATACMS „vážně poškodily řadu“ zbrojních továren a muničních skladů v Rusku, což donutilo Kreml přesunout mnoho logistických zařízení dále od fronty.
„Nelíbí se jim, že ATACMS přicházejí do jejich vlastní země vzduchem - nelíbí se jim, protože jsou efektivní,“ řekl Bauer v rozhovoru na začátku prosince. „To omezuje jejich schopnost účinně bojovat na frontě, a to je to, co chcete,“ dodal. „Otázkou tedy je, zda to stačí na vítězství?“
Stejnou otázku si západní spojenci Ukrajiny kladli, když do napadené země putovaly i jiné západní zbraně - raketomety HIMARS, tanky Abrams a stíhačky F-16. Jenže než Západ vůbec poskytl Kyjevu přístup k těmto zbraním, Ukrajina ztratila více svého území. Žádná zbraň pak neměla tu moc stát se rozhodujícím prvkem vedoucím k ukončení bojů.
