Ukrajina Rusy z Chersonu vystřílí těžko. Musí je přinutit ke kapitulaci

Může Ukrajina získat zpět Cherson? Toto téma leží ve vzduchu už přinejmenším měsíc, v posledních dnech nicméně přibylo signálů, že to Kyjev chce opravdu zkusit.

„Chersonská oblast bude definitivně osvobozená do září a veškeré plány okupantů ztroskotají,“ řekl v neděli poradce šéfa ukrajinské správy Chersonské oblasti Serhij Chlaň. V regionu se podle něj otáčí situace, Ukrajinci získávají převahu a „přecházejí do protiofenzívy“. O tom, že ukrajinská armáda „krok za krokem“ postupuje k Chersonu, promluvil souběžně s ním i prezident Volodomyr Zelenskyj.

Kromě rétoriky ukrajinských představitelů možnému začátku nebo minimálně přípravám k ofenzívě nasvědčuje i dění na frontě. V pondělním i nedělním reportu na to upozornil americký Institut pro studium války (ISW) s tím, že zatím není jisté, jestli ofenziva už začala, nebo se teprve chystá.

„Informace z otevřených zdrojů budou omezené a zpožděné,“ upozornili odborníci z ISW. Mezi Chersonem a frontovou linií se totiž rozkládají povětšinou malé vesnice, které pravděpodobně nebudou hlásit pohyby jednotek ani boje. To podle ISW znamená, že může docházet ke změnám kontroly území, aniž by se to dalo ověřit z otevřených zdrojů.

Rusko podle ISW pokračuje v opevňování obranných pozic v Chersonské oblasti i Záporoží a ostřelování území kontrolovaného Ukrajinou, žádné pozemní útoky na jižní frontě ale nepodniká. Ukrajinci hlásí dílčí úspěchy v postupu i ostřelování ruských muničních skladů a pozic.

Jedním z hlavních cílů jejich artilerie jsou pravděpodobně mosty v okolí Chersonu, k čemuž jim pomáhají západní raketomety HIMARS. Problém je v tom, že pokud by je ukrajinská armáda zcela zničila, přijde o zásobovací trasy do města plného civilistů.

Proto se podle Guardianu zatím snaží mosty jen poškozovat, což má znemožnit přesuny ruské těžké techniky, ale zároveň zachovat funkci mostů pro civilní dopravu. Další úder proti mostu u Chersonu podnikli Ukrajinci v noci na středu, proruská správa oblasti ho v reakci na to uzavřela.

A stejný problém, tedy samozřejmý záměr nezničit si při obsazování nových území vlastní infrastrukturu, se vztahuje i na samotný Cherson.

Ukrajina může na město těžko zaútočit takovým způsobem, jako to udělalo Rusko například v Mariupolu a rozstřílet ho na prach. Příliš ztrát, a to jak v řadách vojáků, tak i civilistů, by přinesl i boj pozemních vojsk v ulicích, a tak Ukrajině zbývá jediná možnost - obklíčit město a donutit ruské vojáky vzdát se.

Jak to udělat? Kyjev by musel získat kontrolu nebo zcela zlikvidovat několik cílů. A jsou to opět mosty. Dva - jeden železniční a jeden silniční - vedou na druhý břeh řeky Dněpr rovnou u Chersonu, třetí vede přes hráz přehrady ve městě Nova Kachovka asi 70 kilometrů východně od Chersonu. Další mosty přes menší řeky jsou na silnici P47 spojující Cherson a Novou Kachovku.

Po zajištění těchto bodů by se podařilo celou oblast odříznout od hlavních zásobovacích tras vedoucích na druhý břeh řeky, který kontrolují Rusové. Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko uvádí, že Dněpr má v okolí města šířku asi 350 metrů. Nejbližší další cesta přes ni je až 200 kilometrů daleko a navíc na Ukrajinou kontrolovaném území v Záporoží.

Následně by se Ukrajina soustředila na udržení klíčových bodů a čekala by, až se ruští vojáci vystavení bezvýchodné situaci vzdají.

Jak dlouho by to trvalo, nikdo neví a těžko říct, jak by situaci zvládalo civilní obyvatelstvo. Není také samozřejmě ani zdaleka jisté, jestli Kyjev vůbec má dostatečné kapacity na to, aby dokázal Cherson odříznout.

Jisté je jen to, že jestli Ukrajina chce získat nějaké území zpět, právě tohle se nabízí jako nejlepší příležitost. Na Donbase se totiž Ukrajincům zatím ani nedaří zcela zastavit postup Rusů.

Toho všeho si je nepochybně vědoma i Moskva, která zranitelné body v okolí Chersonu musí znát. Čelí ale dilematu, jestli Ukrajina, jejíž představitelé opakovaně o připravované ofenzívě otevřeně mluví, jen neblafuje a nesnaží se odklonit část ruských sil z východní fronty. I to ostatně může být důvod ukrajinských prohlášení.