Článek
Rusko od únorového vpádu na Ukrajinu přišlo už o více než 100 tisíc vojáků, tři tisícovky tanků a asi 6 tisíc dalších obrněných vozidel, jak tvrdí ukrajinský generální štáb ve čtvrtečním ranním přehledu situace na bojišti ve 302. den války.
Z armádního komuniké není zcela jasné, zda jde jen o zabité vojáky, anebo o ztráty zahrnující zabité, těžce zraněné a pohřešované vojáky, upozornila ruská redakce BBC. Dodala, že jiné odhady ruských ztrát bývají skromnější.
Sama BBC odhaduje, že ruská armáda a národní garda mohly na Ukrajině přijít o více než 20 tisíc zabitých mužů a celkové nenávratné ztráty Ruska mohou činit přinejmenším 90 tisíc lidí.
V grafice provázející komuniké se nicméně píše o 100 400 „zlikvidovaných“ nepřátelích, což je o 660 více než předchozí den. Za uplynulých 24 hodin ukrajinští vojáci také podle armádního velení zničili jeden nepřátelský tank (celkem 3003), dvě obrněná vozidla (celkem 5981), šest děl (celkem 1978), jeden raketomet (413), jedno letadlo (283) a pět dronů (celkem 1693).
Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) poukazují na ohlášený záměr Ruska zvýšit velikost ozbrojených sil, předpovídají ale, že tyto plány se pravděpodobně nenaplní. „Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že rozšíření Severoatlantické aliance poblíž ruských hranic, včetně přání Finska a Švédska stát se členy Aliance, vyžaduje ‚správnou‘ ruskou reakci,“ uvádí zpráva.
Ministr Šojgu navrhl tento týden zvýšit velikost armády na 1,5 milionu vojáků, z toho 695 tisíc vojáků s profesionálním kontraktem. „Je však velmi nepravděpodobné, že Kreml vytvoří tak velkou konvenční sílu v časovém rámci relevantním pro válku Ruska proti Ukrajině. Koneckonců, Moskva nebyla schopna plně doplnit brigády a pluky před invazí ani vybudovat novou divizi, jejíž vznik byl oznámen již v roce 2020,“ upozornili experti.
Ukrajinský prezident na návštěvě Spojených států
Vůbec poprvé od začátku ruské agrese vyjíždí ukrajinský prezident mimo svou vlast. Výsledkem jeho jednání ve Washingtonu patrně bude příslib nové vojenské pomoci, včetně zbraňového systému protivzdušné obrany Patriot.
ISW zdůraznil, že ruská ekonomika je v recesi a její zdroje byly po rozsáhlé invazi výrazně omezeny. Po invazi z 24. února se také snížila výcviková kapacita i kvůli tomu, že do bojových akcích na Ukrajině byly nasazeny výcvikové prvky a důstojnický sbor oslabily válečné ztráty. Ministrovy návrhy tak mohou být pouze snahou uklidnit komunitu proruských vojenských bloggerů, obviňujících Kreml z lehkomyslnosti při vedení války. Rovněž nastavují informační podmínky pro budoucí mobilizační vlny.
Podobně jako ISW i britské ministerstvo obrany poukazuje na zapojení běloruských instruktorů do výcviku tisíců nedávno mobilizovaných ruských záložníků, což pravděpodobně má částečně napravit nedostatek ruských instruktorů; ti jsou totiž nasazeni na Ukrajině, anebo se již stali oběťmi války.
Přestože Rusko a Bělorusko mají rozsáhlou vojenskou spolupráci, výcvik mobilizovaných Rusů běloruskými instruktory představuje obrácení rolí, protože běloruské síly Rusko tradičně považovalo za méně hodnotné než ruské. Nasazení Bělorusů v roli instruktorů se tak jeví jako známka vyčerpání sil rámci ruského vojenského systému.
Co Moskva získává údery na energetiku?
Ruské údery v posledních měsících způsobily rozsáhlé škody na ukrajinské energetice. Výpadky elektřiny či dodávek tepla jsou ve velké části země na denním pořádku. Existuje několik výhod, které to Moskvě přináší.
Zatímco se na frontě i nadále válčí a konflikt se blíží hranici deseti měsíců, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé od února vyjel za hranice své země. Jeho kroky vedly do Spojených států, kde již stihl promluvit k tamním zákonodárcům. Kromě vzdání díků zdůraznil, že Ukrajina bojuje a nikdy se nevzdá.
„Je jen otázkou času, kdy zaútočí na vaše další spojence, pokud je nezastavíme hned,“ sdělil Kongresu prezident válčícího státu. Svět je podle něj totiž příliš propojený na to, aby se kdokoli mohl cítit bezpečně, dokud bude ruský útok pokračovat.
