Další kolo jednání o Ukrajině. Putin povolal důchodce s vroubkem

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Doufáme, že dosáhneme alespoň určitého pokroku,“ prohlásil před odjezdem na jednání do Saúdské Arábie Grigorij Karasin, který bude tvořit jednu polovinu ruského vyjednávacího dua.

Svou náladu před setkáním, na němž simultánně budou jednat i ukrajinští představitelé, šéf zahraničněpolitického výboru Rady federace popsal jako „bojovnou a konstruktivní“.

Pro Rusko jde o změnu. Až doposud se těchto vysokých diplomatických jednání se Spojenými státy účastnily ostřílené tváře ruské politiky. Konkrétně u jednacího stolu usedli letitý šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov nebo poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov.

Ukrajinská delegace zůstává mimochodem takřka stejná jako při předchozích rozhovorech s Američany v Džiddě. Její základ tvoří šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak a ministři zahraničí a obrany Andrij Sybiha a Rustem Umerov. Složení amerického týmu není oficiálně známé.

Pondělní jednání v Rijádu, která začala dopoledne, jsou první příležitostí, kde ve stejný časový úsek budou v blízkosti přítomné všechny tři strany. Napřímo se ale Rusové a Ukrajinci nesetkají, jejich kontakt bude zprostředkovaný. Z hotelu Ritz Carlton v Rijádu byli také vykázáni všichni novináři.

Volba člena horní komory parlamentu a vedle něj poradce šéfa ruské tajné služby FSB Sergeje Besedy tak překvapila. Vzhledem k jejich historii, a zejména tvrdě prosazovanému přístupu k Ukrajině, ale zapadá do vyjednávací strategie Ruska. Co se dá od nového ruského složení delegace očekávat?

Sergej Beseda dlouhodobě platil za spojku Kremlu. Ve Federální službě bezpečnosti měl stabilní pozici a téměř 15 let vedl jedno z jejích hlavních oddělení, které se zaměřovalo zejména na spolupráci se zahraničními zpravodajskými službami.

Pod palcem měl rovněž shromažďování zpravodajských informací z Ruska a mapování situace v zemích bývalého Sovětského svazu. Na jeho závěry se tak Kreml spoléhal mimo jiné při plánování rozsáhlé invaze na Ukrajinu před třemi lety.

Prezident Vladimir Putin se měl podle těchto zpráv domnívat, že zvolil správné načasování a jeho síly nenarazí na větší vojenský i společenský odpor. „V FSB si informace vymýšleli, špatně si je vykládali a někdy dokonce fantazírovali. Vedení tomu rádo uvěřilo,“ poznamenal zdroj ze zpravodajských služeb pro nezávislý server Važnyje Istorije krátce po začátku invaze.

Po neúspěchu na ukrajinském území, které chtěli Rusové obsadit během pár dní, začalo v tajné službě zatýkání. Bez úhony nevyšel ani Beseda, který podle zdrojů nezávislého serveru Meduza strávil nějaký čas v domácím vězení. Další zprávy pak hovořily i o tom, že byl vyslýchán v nechvalně proslulé věznici Lefortovo.

Následně přišel o funkci, což úřady zdůvodňovaly jeho vysokým věkem a odchodem do důchodu. Dnes je poradcem šéfa FSB a mluví se o tom, že si opět naklání přízeň ruského lídra.

Přesto kolem jeho účasti na jednáních panuje spousta otázek. Jak ale naznačuje například server The Moscow Times, mohla by to být pro Besedu příležitost, jak si vylepšit reputaci.

Ostatně má za sebou také některé úspěchy –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ před červnem 2024 Beseda vedl ruskou delegaci, která později vyjednala rozsáhlou výměnu vězňů mezi Západem a Ruskem v Ankaře.

Přestože se dlouho mluvilo o jeho pošramoceném vztahu s Kremlem, ukrajinská rozvědka ho označila za silného nepřítele. „Je to člověk, který vždy přinášel problémy Ukrajině. Beseda je velmi problematický člověk. Pro Ukrajinu udělal mnoho zla. No, čas ukáže,“ řekl loni šéf hlavního zpravodajského ředitelství Kyrylo Budanov.

Jako jedna ze špiček FSB se totiž objevil v nejbouřlivějším období i u Euromajdanu. Podle ruských úřadů se měl Beseda během vyvrcholení pouličních protestů, které vedly v roce 2014 ke svržení ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, podílet na organizaci bezpečnosti ambasády a dalších ruských institucí.

Byl ovšem i v kontaktu s ukrajinskou rozvědkou SBU a zahraniční média později potvrdila, že se setkal i s někdejším ukrajinským lídrem.

Zatímco Rusové prezentovali jeho návštěvu pouze jako formalitu, panuje okolo ní dosud mnoho otazníků. Od roku 2014 Beseda figuruje na sankčních seznamech Spojených států a Evropské unie.

Grigorij Karasin představuje na první pohled srozumitelnější volbu. Jeho diplomatická kariéra začala před několika desetiletími a za tu dobu zastával řadu vedoucích funkcí na ruském ministerstvu zahraničí. Než zamířil do politiky, byl mimo jiné velvyslancem ve Spojeném království.

Do jeho působnosti v diplomacii patřily zejména otázky vztahů se státy někdejšího Sovětského svazu. V období anexe Krymu platil za jeden z předních hlasů ruského lídra.

Při prvním setkání obou zemí po začátku krize v roce 2014 to pak byl právě Karasin, kdo reprezentoval Rusko. Nechyběl ani u uzavírání Minských dohod, pro Ukrajince tak nejde o neznámou tvář. Často vystupoval v souvislosti se situací v Černém moři, která se má řešit i na pondělním jednání.

Krátce po začátku invaze se kvůli svým vazbám na Kreml dostal na sankční seznamy EU, USA, Kanady i dalších zemí.

Z jeho předchozích prohlášení se ovšem zdá, že Rusko nadále bude držet neústupnou linii. Minulý týden Karasin v rozhovoru pro stanici Rossija-24 řekl, že Washington na rozdíl od Evropy „chápe požadavky Moskvy na ukončení nucené mobilizace na Ukrajině a zastavení vojenské pomoci k dosažení příměří“.

V lednu pak napsal na svém účtu na telegramu, že je Rusko otevřené jednáním se Spojenými státy. „Jsme přesvědčeni, že máme pravdu a budeme hájit naše priority. USA to musí přijmout jako samozřejmost.“