Ukrajina překvapivě otevřela další „horkou“ frontu. Není jasné proč

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V úterý ráno ukrajinské síly zahájily útok na ruské území, konkrétně v okolí městečka Sudža v Kurské oblasti.

Podle ruského ministerstva obrany a zpráv z proválečných kanálů na Telegramu vstoupila do Ruska skupina několika set ukrajinských vojáků. Údaje některých ruských zdrojů o tom, že k útoku jsou připraveny dva tisíce ukrajinských vojáků, lze i vzhledem k početním stavům ukrajinské armády považovat za nepravděpodobné.

Zřejmě jde o oddíly 22. a 88. mechanizované brigády a také převážně ruských dobrovolníků z jednotky Svoboda Ruska. Jde tak o první útok na ruské území, jehož se účastní i pravidelné jednotky ukrajinské armády. Až dosud přes mezinárodně uznávanou hranici neútočily.

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu kvůli útoku obvinil Ukrajinu z „další velké provokace“. Iniciátor největšího ozbrojeného konfliktu v Evropě od druhé světové války tvrdí, že Ukrajinci „pálí bez rozdílu“ i na civilní cíle.

Ukrajinská oficiální místa zatím o operaci mlčí. Z Kyjeva tedy nemáme žádné veřejně dostupné informace o cílech a rozsahu operace. Doloženy máme na záběrech doslova jen jednotky vozidel nebo třeba nasazení ukrajinských bitevních letadel při podpoře útoku.

Situace je tak zjevně velmi nepřehledná. Podle dostupných a geolokalizovaných záběrů se zdá, že ruské síly byly také zaskočeny. Tomu nasvědčují především záběry dvou zničených tanků T-62M (tedy 60 let starého typu, ale to už v ruské armádě dnes nepřekvapí).

Zajímavé na nich je především to, že oba tanky byly zničeny ještě během dopravy na tahačích směrem k oblasti bojů. Jednotka, která je provozovala, tedy buď na místo velmi spěchala, nebo ještě nebyla připravena k boji.

Ukrajinské jednotky podle některých záběrů postoupily až 10 kilometrů do ruského území, i když bude lepší si počkat na ověření. Zároveň se navzdory prvním zprávám nestáhly zpět na vlastní území a boje pokračovaly i během středy.

Ztráty jsou nepochybně na obou stranách. Ukrajinské síly přišly o několik obrněných vozidel a také nejspíše o dva systémy protivzdušné obrany Buk. Na ruské straně byl zničen i nejméně jeden vrtulník a další technika. Desítky ruských vojáků padly do zajetí. Ale to všechno nám neposkytuje jasný obrázek o tom, jak vlastně boje vypadají.

Z předchozích ukrajinských výpadů na ruské území je poměrně dobře doloženo, že ruská armáda hranici rozhodně nemá obsazenu příliš hustě. V případě větších útoků jako na začátku léta 2023, trvalo několik dní, než se na místo dostalo větší množství ruských posil.

Na rozdíl od Kyjeva se Moskva vlastně nijak neobává toho, že by protivník chtěl či mohl obsadit její území. Dobyvačnou válku vede Rusko, ukrajinské cíle jsou navázány na oblasti, které leží v rámci hranic země po rozpadu SSSR.

Zatímco na ukrajinském území v této oblasti (administrativně Sumské oblasti) vyrostla série opevněných pozic, zákopů a nejspíše i minových polí, na ruské straně byla obraně věnovaná podle dostupných informací výrazně menší pozornost – byť určitá opatření přijata byla. Rozhodně ovšem nevznikla na hranicích souvislá linie opevnění, jak ukazuje i skutečnost, že ukrajinské jednotky rychle pronikly několik kilometrů za hranici. Vzhledem k délce hranice je ovšem její důkladná obrana prakticky nemožná.

Dodejme také, že Moskva ještě výrazně oslabila i další části své dlouhé mezinárodní hranice, včetně hranic s „nepřátelskými zeměmi“, jako je Finsko, Polsko či pobaltské státy.

Zdroje, včetně techniky i vojáků, soustředí především na Ukrajinu a primárně na obranu obsazených území. Průběh loňské neúspěšné ukrajinské ofenzivy, která rychle uvázla v síti minových polí, přesné a husté palby, útoků vrtulníků, letadel i dronů, to ilustroval velmi výmluvně.

Pokud se potvrdí informace o několika stovkách mužů na ukrajinské straně, půjde zatím o největší podobnou akci. Je cílem způsobit takové škody, aby Kreml tentokrát reagovat musel?

V oblasti by se také mohly nacházet z vojenského hlediska zajímavější cíle. Prochází jí železniční trať, kterou údajně k zásobování využívají jednotky ruského severního okruhu, včetně oddílů, které bojují u Charkova. Její přerušení by tedy mohlo logistiku pro ruské oddíly na ukrajinském území alespoň zkomplikovat – rozhodně ne ovšem úplně narušit.

Tuto otázku si teď klade i řada analytiků a pozorovatelů. Předchozí výpady na ruské území nelze z ukrajinského hlediska považovat za příliš úspěšné.

Jejich cílem bylo nejspíše pouze vzbudit nejistotu a donutit Moskvu, aby nasadila v oblasti další vojenské jednotky a stáhla je z ukrajinského území. Ruské velení reagovalo poměrně pomalu a váhavě a k žádným zásadním krokům nesáhlo.

Obranu obsazených území ovšem nijak neoslabilo. A i když ruské hranice stále nejsou hustě obsazené, jak upozornil vojenský analytik Rob Lee na sociální síti X , ruská armáda poslední rok neseděla nečinně. Určitá opatření přijala, i když nevystavěla opevněnou linii.

Hranice je nejspíše pod účinným dohledem, jak nasvědčují zveřejněné záběry ukrajinských vozidel na hranici pořízené z ruských dronů. Ruská armáda v posledním roce zlepšila svůj průzkum s využitím dronů a zrychlila rozhodování o nasazení dalších zbraní (třeba řízených střel) na základě informací od průzkumných dronů. I když nemá na hranici silné jednotky, v určitých ohledech tak může reagovat rychleji než v minulosti.

Nabízí se i možnost, že operace v Kurské oblasti je obdobou bitvy kolem vesnice Krynky, která se odehrála na úplně opačné straně bojiště, v Chersonské oblasti.

V říjnu 2023 tam ukrajinská námořní pěchota překročila Dněpr poté, co Rusové zálohy z této oblasti přesunuli do Záporožské oblasti, aby tam definitivně zastavili zpomalující ukrajinskou ofenzivu. Břehy řeky tak bránily pouze slabé a špatně vybavené ruské jednotky – podobně jako dnes ruskou hranici.

Předmostí vzniklo právě jen v Krynkách, kde se námořní pěchota zakopala v těžko dostupné lesnaté oblasti. Ruské jednotky, které se je pokoušely vystrnadit, byly na úzkých lesních cestách častým cílem ukrajinských děl a dronů.

Rusko v bitvě ztratilo podle videozáznamů nejméně 271 kusů techniky proti 58 ukrajinským, počty mrtvých mužů nedokážeme ani odhadovat. Ukrajinská pěchota ovšem přišla zhruba o tisíc mužů. Je možné, že z hlediska ukrajinského velení šlo o výhodný krok, který v celkovém součtu ruské síly oslabil. Současná operace může být jakousi její obdobou, jen v jednodušším terénu.

Zároveň je tu ovšem otázka načasování. Současný výpad se odehrává v jiné situaci než loni. Ukrajinské síly se potýkají s vážnou situací na Donbasu, konkrétně v sektoru kolem Pokrovsku, jak jsme shrnovali v úterním přehledu stavu bojiště.

Na ukrajinském bojišti stále pokračuje velká ruská ofenzivní operace, která odstartovala loni v říjnu útoky velkých kolon na Avdijivku. Po celou tu dobu je agresor iniciativní i za cenu značných ztrát – stupňuje počty útoků na celé řadě míst fronty najednou.

Rusko má v současné situaci jasnou převahu především v počtu mužů, které může na frontě nasadit. Rusům se dařilo v průběhu tohoto i předchozího roku zatím mobilizovat dostatek mužů, aby dokázali nahradit i své vysoké ztráty. Ukrajinská politická scéna naopak dlouho váhala s přijetím mobilizačního zákona a velká část ukrajinských jednotek tak neměla dostatek nováčků na náhradu ztrát.

Ukrajinské armádě nepomohlo ani to, že se fronta protáhla. Nejprve v důsledku pádu Avdijivky, v květnu pak Rusové zaútočili u Charkova a přidali k ní další desítky kilometrů.

Ukrajinské velení proto bylo odsouzeno k „žonglování“ se svými jednotkami (především těmi nejlepšími) a nemohlo je nechat vydechnout a nabrat síly. V posledních týdnech je ruská převaha patrná i na mapách. Postup není rychlý, ale znatelně významnější než třeba na konci minulého roku.

V místech, na něž se Rusové soustředí – především tedy Doněckou oblast –, se linie fronty posunuje vpřed až o stovky metrů denně. Podle prozatímních analýz obsadily ruské síly od začátku května zhruba dvakrát větší území, než jaké Ukrajina osvobodila během ofenzivy v létě 2023.

Útočné operace, jako ta v Kurské oblasti, obecně nesou riziko vyšších ztrát než obrana. Takže řada pozorovatelů a analytiků se obává, že i kdyby útok proběhl dobře, mohl by Ukrajinu oslabit – sníží její schopnost čelit budoucím ruským útokům, protože její rezervy se vyčerpají rychleji.