Ukrajina píše historii námořní války. Její útok obnažil slabinu všech lodí

V sobotu ráno došlo na hlavní základně ruské Černomořské flotily v Sevastopolu k útoku, který odborníci považují za významný zlom nejen pro válku mezi Ruskem a Ukrajinou, ale i pro celý obor námořního válečnictví.

A to i přesto, že se zatím neví, jaké škody byly napáchány.

Přístav vzala totiž útokem s nejvyšší pravděpodobností ukrajinská vzdušná a hlavně i vodní autonomní technika. První takový útok v historii podle vojenských analytiků potvrdil, že bezpilotní plavidla mají a budou mít v námořních bitvách pozici obávané zbraně. Šokující je podle nich už jen skutečnost, že se drony do přístavu, kde kotví nejmodernější námořní technika Ruska, dostaly.

To je ale zároveň jednou z mála věcí, co o průběhu akce můžeme bezpečně tvrdit – přítomnost dronů ve vodách krymského přístavu a v bezprostřední blízkosti ruských lodí potvrzuje řada záběrů autonomních plavidel i explozí. Ty pochází částečně přímo z dronů, tedy od ukrajinské armády, nebo z bezpečnostních kamer na pobřeží.

Spolehlivé informace o rozsahu škod ale chybí. Ukrajina se k útoku oficiálně nevyjádřila a Moskva hlásí jen minimální škody.

Podle oficiálního prohlášení Kremlu na přístav zaútočilo 8 bezpilotních letadel a 7 bezpilotních povrchových plavidel. Výsledkem měly být jen menší škody na minolovce Ivan Golubec a poškození ochranné bariéry přístavu. Drtivou většinu dronů ruské síly podle Moskvy včas zlikvidovaly. Okupační správa Krymu útok nazvala „největším od začátku speciální operace“.

Kreml také uvádí, že akci provedli Ukrajinci ve spolupráci s „britskými specialisty“ a útok na válečné lodě označuje za teroristický.

Několik hodin po útoku Rusko oznámilo pozastavení účasti na dohodě o vývozu zemědělských produktů z ukrajinských přístavů s tím, že už není schopné nadále ručit za bezpečnost plavidel obilného koridoru. Později ještě Moskva dodala, že drony údajně „zneužily bezpečné zóny obilného koridoru“ nebo je dokonce možná vypustila civilní loď, která jím proplouvala a Kyjev a Západ ji označovaly za plavidlo exportující zemědělské produkty z Ukrajiny.

Ukrajina i USA to označily za falešnou záminku a součást ruské taktiky využívat nedostatek potravin jako zbraň.

Videa z bezpilotních povrchových plavidel potvrzují, že se drony dostaly do blízkosti více než jedné ruské lodi, což naznačuje, že Moskva nepřiznala celkový rozsah škod.

Analýza záběrů provedená severem The War Zone uvádí, že na jednom videu z bezpilotního plavidla je jasně vidět bezprostřední přiblížení k nejméně jedné fregatě třídy Admiral Grigorovič (alternativně se nazývá i Projekt 11356, viz video v úvodu článku). Takové fregaty má Rusko jen tři a jednou z nich je i současná vlajková loď Černomořské flotily Admiral Makarov. Podle neověřených zpráv má být na videu právě ona.

Druhé video ukazuje přiblížení k minolovce, jejíž poškození Moskva přiznala.

Některá média či nezávislí analytici o přiblížení bezpilotního plavidla k fregatě třídy Admiral Grigorovič mluví rovnou jako o potvrzeném zásahu. Ten ale video pochopitelně neukazuje, protože kamera nemohla natočit svou vlastní destrukci. Exploze jsou sice vidět na záběrech z pevniny, není z nich ale patrné, co vybuchlo.

Když to shrneme, videa ukazují, že autonomní plavidla zasáhla nejméně dvě ruské lodě, ale není známo, jak rozsáhlé poškození způsobila. Kdyby došlo k výraznému požáru či dokonce potopení lodě, měly by to potvrdit satelitní snímky, což se ale zatím nestalo.

Útok byl s nejvyšší pravděpodobností proveden stejným typem autonomního povrchového plavidla, o jehož existenci poprvé informovalo Rusko v září. Osamělý dron Rusové nalezli na pláži poblíž Sevastopolu a odborníci na vojenskou techniku už tehdy spekulovali, že jde zřejmě o neznámý typ mořského kamikadze dronu.

I s vědomím toho, že při útoku nemuselo dojít k významnému poškození ruských lodí, se nyní vojenští analytici shodují, že sobotní útok potvrdil začátek nové éry námořních bitev.

„Americká občanská válka přinesla do námořních válek pancéřování a otočné věže s děly, krymská válka miny a čínsko-japonská válka torpéda. Válka na Ukrajině nyní učinila neoddělitelnou součástí námořní války i bezpilotní techniku,“ napsal na Twitter bývalý velitel pluku finské Pobřežní brigády Ville Vänskä.

Souhlasí s ním například i turecký veterán a odborník na námořní vojenství Tayfun Ozberk. Ten v analýze pro server Naval News píše, že sobotní útok ukázal zranitelnost ruských lodí a posunul na novou úroveň tzv. asymetrickou hrozbu, tedy kapacitu ohrožovat drahé a velké zbraně či systémy nepřítele malými a levnými prostředky.

Útok ukrajinského námořnictva na mateřskou základnu podle statistik nesrovnatelně silnější námořní velmoci podle Ozberka neunikne pozornosti námořních akademií po celém světě. „Námořní bitvy nejsou časté, mnoho důstojníků z různých koutů světa chodí do důchodu dřív, než zažijí první skutečný střet,“ napsal odborník.

Sobotním útokem se podle něj budou vojenské školy zabývat zřejmě ještě dlouho, stejně jako dodnes čerpají ponaučení z války o Falklandy, v níž se střetla Velká Británie s Argentinou v roce 1982.

Turecký analytik se pozastavuje nad otázkou, jak je možné, že k „šokujícímu“ útoku v srdci námořní základny vůbec mohlo dojít. Připomíná, že nejméně pět týdnů mělo Rusko informace (viz zmínka o nalezeném dronu), že Ukrajina zřejmě má k dispozici vodní kamikadze drony. Zamezit jejich proniknutí do přístavu ale nedokázalo.

„To, co se stalo Námořnictvu Ruské federace v Černém moři, ukázalo, že postradatelná bezpilotní technika může představovat velkou hrozbu pro lodě za miliony dolarů,“ napsal na závěr Ozberk.

Podobný názor na věc má i další analytik H. I. Sutton, který na potenciální sílu bezpilotních plavidel upozorňuje už od objevení opuštěného dronu minulý měsíc. „Neoddělitelná součást budoucích válek? Zcela souhlasím,“ napsal v neděli na Twitter expert na námořní vojenství.