Ukrajina otevřela novou frontu přímo v Rusku. Může to být teprve začátek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Jestli Ukrajina dokázala či dokáže vyrábět drony s dostřelem vyšších stovek kilometrů ve velkém, má Moskva velký problém,“ psali jsme loni v prosinci v článku o překvapivých útocích na ruská vojenská letiště ležící stovky kilometrů v ruském vnitrozemí.

Tehdy útok vzbudil pozornost celého světa a upoutal pozornost na otázku, zda šlo o ojedinělý případ, nebo bude Ukrajina schopná pravidelných úderů. Velmi podobně tomu bylo při ještě dřívějším útoku námořními drony na ruské válečné lodě v Sevastopolu.

Nyní, v srpnu 2023, je už v této otázce zcela jasno. Ukrajina velmi rychle dokázala vyvinout a vyrobit dronový arzenál na světové úrovni, na který ruská protivzdušná obrana nestačí. Dokazuje to dlouhý výčet útoků z posledních měsíců, které opakovaně dopadaly i na hlavní město - viz přiložená tabulka.

Takto dlouhý seznam, v němž jsou navíc jen ty nejvýraznější a zdaleka ne všechny dronové útoky na Rusko, byl ještě loni nemyslitelný.

Týmu deníku New York Times se podařilo z období mezi letošním květnem a červencem potvrdit dvojnásobný počet útoků kamikadze drony na Rusko než za celý loňský rok.

Útok na výsadkovou loď v přístavu Novorossijsk ze 4. srpna navíc ukázal, že drony zvládnou překonat stovky kilometrů nejen ve vzduchu, ale i na moři.

Co se týče vzdušných útoků, Ukrajina zřejmě používá přinejmenším tři typy dronů, které s nejvyšší pravděpodobností i sama vyvinula a sama vyrábí.

Poměrně dobře známý už je typ s označením UJ-22. Ten vyrábí ukrajinská firma Ukrjet a základní informace o něm poskytuje i veřejně webu. Měl by mít rozpětí křídel 4,2 metru, délku 3,7 metru, dolet na automatický režim 800 km a na řízený let 100 km. Maximální nosnost „nákladu“ je asi 20 kilogramů, což odpovídá například čtyřem minometným granátům ráže 82 mm nebo čtyřem granátům do protitankové střely RPG-7.

Dalšímu typu ukrajinského kamikadze dronu se říká Bober (česky Bobr). O tom zatím nebyly publikovány žádné oficiální informace od výrobce, ale objevilo se už poměrně dost potvrzených záběrů, které přinášejí alespoň základní obrázek o technických parametrech. Například Kyiv Independent uvádí, že rozpětí křídel Bobra je podle hrubých odhadů asi 2,5 metru a délka rovněž asi 2,5 metru. Dolet by měl být podobný, nebo ještě větší než u UJ-22 a nosnost též podobná. Kyjev oficiálně ukázal jen jednu sérii fotek tohoto stroje, ale další obrazový materiál poskytli influenceři, kteří na jeho výrobu organizovali veřejné sbírky.

Že Ukrajina používá tyto dva druhy dronů, je patrné z potvrzených videí přímo z útoků či trosek pocházejících z Ruska.

Třetí typ dosud ani nemá označení a nedostalo se mu zatím ani žádného veřejného představení. Podle NYT byly ale trosky tohoto stroje vyfoceny po útocích na čtyřech různých místech poblíž Moskvy. Snímky a krátké video z vypouštění dronu také zveřejnil opět jeden z influencerů organizujících veřejné sbírky.

Z něj je vidět, že půjde patrně o ještě menší dron, než jsou Bobr a UJ-22.

Výše popsané drony jsou tedy technickými parametry nanejvýš podobné z Íránu dováženým dronům Šáhid-131, které používá Rusko. Šáhid-136, který má Rusko také k dispozici, nicméně může nést zhruba o 100 % těžší výbušninu.

Tím se dostáváme k tomu, na co Ukrajina vzdušné drony v posledních měsících a týdnech využívá. Alespoň prozatím se zdá, že ve městech není zásadní fyzický, ale symbolický a psychologický dopad jejich využití, u kterého velikost nálože nehraje velkou roli.

„Ukrajina zařadila ruské veřejné mínění a postoje k válce mezi klíčové oblasti, na které se musí zaměřit, aby tuto válku ukončila. Dokud bude Rusko moct předstírat, že válka je něco, co se děje někde daleko, veřejnou podporu nic nepodlomí,“ zní vysvětlení ukrajinské taktiky od bezpečnostního analytika a spisovatele Keira Gilese pro CNN.

Velmi podobný názor zastávají i mnozí další analytici a nasvědčuje mu i stále hlasitější ukrajinská rétorika přesně v tomto duchu. Jako příklad lze uvést Zelenského výrok o „návratu války do Ruska“ nebo prohlášení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata o tom, že válka se teď začíná dotýkat těch, které předtím nezajímala.

Odpovídá tomu ostatně i povaha cílů, které se zdají být vybírané tak, aby byly na očích, ale zároveň nesly minimální riziko větších ztrát na životech. „Zdá se, že zatím je cílem Ukrajiny v městských oblastech spíš rozsévání strachu než způsobování krveprolití či destrukce velkých rozměrů,“ píší k tomu NYT.

Otázkou však zůstává, jestli tato strategie Ukrajině skutečně pomůže.

Jak píše CNN, odhadování vývoje veřejného mínění v Rusku je vyhlášené coby velmi náročná disciplína. Útoky na hlavní město sice na jedné straně ukazují, že válka na Ukrajině není jen speciální operací kdesi daleko a bez následků na život Moskvanů, ale zároveň mohou mobilizovat společnost k větší podpoře války.

Vzpomeňme na květen, kdy se hojně spekulovalo, že přesně z tohoto důvodu (a samozřejmě i kvůli tomu, že se proveditelnost útoku Ukrajinou zdála nepravděpodobná) byl dronový útok na Kreml zinscenovaný Ruskem. Později zdroje z amerických tajných služeb řekly médiím, že mají indicie z odposlechů ruské i ukrajinské strany, že za útokem stál Kyjev (na další podrobnosti v tomto článku není prostor, můžete si je přečíst zde).

Nejasnost situace v Moskvě dobře ilustrují i rozporuplné výpovědi místních, které získal deník Financial Times (FT). Například jeden zaměstnanec IT firmy, který pracuje v budově hned vedle útokem zasažené IQ tower, uvedl, že se bojí přijít do práce a že se všichni ptají vedení, co mají dělat. Jediné doporučení, které ale dostal, je nebýt v budově po 23. hodině.

Podle ruského deníku Kommersant některé společnosti, a například i ministerstvo ekonomického rozvoje, nařídily lidem práci z domova.

Mnoha lidí, například Moskvanky Ksenije pohybující se mimo finanční centrum, se útoky nedotkly vůbec. „Naše životy to nijak neovlivňuje, nikdo z mého okolí o nich ani nemluví,“ řekla.

FT k tomu dodává, že podle vojenských analytiků se může Ukrajina útoky na městské oblasti snažit přimět Rusko k přesunu části protivzdušných kapacit z fronty do Moskvy a tím své armádě ulehčit postup na bojišti.

K posílení protivzdušné obrany vládních budov podle deníku došlo po útoku na Kreml na začátku května. Žádný další přesun techniky nicméně zaznamenán nebyl.

Tolik k útokům na Moskvu a ruské urbánní oblasti. Ty ale nejsou jediným cílem. Jak už stojí v boxu s výčtem útoků v úvodu tohoto článku, Ukrajina drony útočí i na ropné sklady, rafinerie a další infrastrukturu. A tam už se nedá hovořit o kosmetických škodách s primárně psychologickým efektem.

Například satelitní snímky z útoku v Sevastopolu ukazují, že zničeno bylo několik velkých ropných nádrží. U požáru nádrží v Krasnodarské oblasti muselo podle úřadů zasahovat 188 hasičů. Drony zřejmě způsobily i červencový masivní výbuch muničního skladu na Krymu.

A případů je mnohem víc - deník Wall Street Journal (WSJ) napočítal jen mezi 24. dubnem a 11. květnem osm případů, kdy došlo k požárům a škodám na ruské ropné a železniční infrastruktuře, které pravděpodobně způsobily drony.

Ruská strana tvrdí, že drony hojně sestřelovala nebo elektronicky likvidovala i ve středu a v noci na čtvrtek, kdy zejména na Krymu došlo k několika požárům či výbuchům. Dočasně přerušena byla ve středu i doprava na Kerčském mostě. Okupační úřady to ale vysvětlují plánovaným cvičením nebo likvidací munice.

Slůvko pravděpodobně při popisu útoků tak často uvádíme kvůli tomu, že u těchto útoků zpravidla chybí obrazový nebo jiný průkazný materiál, který by dokázal, že útočily drony. Na ty ovšem opakovaně ukazují ruští představitelé a minimálně k některým z útoků dochází příliš daleko na to, aby je mohly způsobovat rakety. Samotný Kyjev se k některým z útoků přihlásil, ale neřekl, jakým způsobem je provedl.

Tohle všechno navíc může být teprve začátek. „Ukrajina možná už vyrábí, nebo brzy začne vyrábět až šest různých druhů kamikadze dronů a nedávné útoky mohou být testem ruské protivzdušné obrany a přípravou na masivnější útoky zahrnující tucty dronů útočících na město z různých směrů a letících v různých výškách,“ napsal WSJ s odkazem na Samuela Bendetta, experta na bezpilotní letouny z federálního bezpečnostního analytického centra CNA.

Mimochodem - už loni na podzim ukrajinská společnost Ukroboronprom uváděla, že „dokončuje“ práce na novém dronu s doletem 1000 kilometrů a nosností až 70 kilogramů.

Zatím jen v „rané fázi“ je ukrajinský vývoj dronů i podle bývalého ukrajinského ministra obrany Andrije Zahorodňuka. Ten pro FT řekl, že je jen otázkou času, než začnou ukrajinské drony zasahovat „klíčové ruské vojenské cíle“. FT k tomu dodává, že se to netýká jen vzdušných, ale i námořních dronů.

Jejich ničivou sílu už ostatně Ukrajinci předvedli, když poškodili zmiňovanou ruskou výsadkovou loď v přístavu Novorossijsk a ropný tanker v Kerčském průlivu.

Novorossijsk leží stovky kilometrů od nejbližšího území kontrolovaného Ukrajinou:

Ukrajina tak ukázala, že její drony mohou zasáhnout a vážně poškodit ruské válečné lodě daleko od vlastních břehů.

O významném poškození lodě třídy 775 Oleněgorskij Gorňak svědčí například tento satelitní snímek, na němž je vidět, že plavidlo obklopuje několik dalších lodí, které zřejmě provádí nouzové opravy nebo odčerpávají vodu:

Poškození tankeru, který měl převážet letecké palivo do Sýrie, zase vyslalo signál, že v Černém moři už není bezpečno ani pro ruské obchodní lodě. Ukrajinský prezident ho ještě doplnil explicitním varováním, že pokud Rusko blokuje vývoz obilí z ukrajinských přístavů a ostřeluje je raketami, odpoví Kyjev stejně a do konce roku zničí všechny ruské lodě. Šest ruských přístavů v Černém moři bude podle Kyjeva od 23. srpna považováno za „oblasti ohrožené válkou“ (podrobně jsme o tématu psali zde).

Tohle všechno jasně ukazuje, že se Ukrajině podařilo najít způsob, jak přenést válku do Ruska, aniž by k tomu potřebovala západní rakety dlouhého dostřelu, které buď nemá, nebo je dostala právě pod podmínkou neútočit s nimi na cíle za hranicemi. Není navíc vyloučené, že své dalekonosné schopnosti ještě rozšíří.