Článek
Ukrajina během války s Ruskem změnila své válečné cíle: zatímco dříve by za vítězství pokládala zatlačení ruských vojsk zpět do pozic před útokem z 24. února, nyní – pokud zvítězí v bitvě o Donbas – bude dost silná, aby si kladla za cíl osvobození celé země. Uvedl to ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v rozhovoru zveřejněném listem Financial Times.
„V prvních měsících války pro nás vítězství vypadalo jako stažení ruských sil na pozice, které obsadily před 24. únorem, a zaplacení způsobených škod,“ řekl Kuleba.
„Nyní, pokud budeme dostatečně silní na vojenské frontě a vyhrajeme bitvu o Donbas, která bude klíčová pro další vývoj, samozřejmě vítězství v této válce bude pro nás znamenat osvobození ostatních našich území,“ dodal.
„S podporou porazíme Černomořskou flotilu“
Pouze porážka Ruska podle Kuleby umožní Ukrajině znovu otevřít své černomořské přístavy a oživit svou exportní ekonomiku.
Pokud Kyjev dostane „ještě větší vojenskou podporu, budeme je (Rusy) moci vytlačit zpět z Chersonské oblasti (na jihu Ukrajiny), abychom porazili Černomořskou flotilu a odblokovali plavbu,“ uvedl.
Ministr ale připustil, že takové vítězství by si mohlo vyžádat příliš velké krveprolití a že Ukrajina možná nakonec bude muset přistoupit na kompromisní urovnání. V takovém případě by chtěl Kyjev vyjednávat „s co možná nejsilnějšími kartami“.
Diplomatická jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě. Vyjednavači se momentálně nescházejí osobně, ale podle šéfa ruského týmu Vladimira Medinského spolu komunikují na dálku. „Potřebujeme mít v ruce víc konkrétních výsledků, než se sejdeme osobně,“ prohlásil v pondělí podle agentury Interfax Medinskij.
Kuleba poskytl rozhovor jen několik hodin po každoroční přehlídce ke Dni vítězství na moskevském Rudém náměstí, během níž v pondělí ruský prezident Vladimir Putin dal jasně najevo své odhodlání porazit Ukrajinu, i když neoznámil plnou mobilizaci ani formálně Ukrajině nevyhlásil válku.
To, že Putin slovně nevyostřil situaci, podle Kuleby nijak nemění situaci na bojišti, kde se „to nejhorší už stalo“. Ministr zdůraznil, že porážka Ruska vyžaduje, aby ukrajinští spojenci zastavili ruskou válečnou mašinerii tím, že ji zbaví příjmů z ropy a plynu.
Moskevskou přehlídku jsme sledovali s experty:
Záhodno je také zlepšit načasování a udržitelnost dodávek vojenské pomoci: „Pokud bitva zuří dnes, ale houfnice a drony dorazí zítra, tak to nebude fungovat,“ poznamenal.
To, že Ukrajina odolala na počátku invaze, kdy odrazila ruský pokus o dobytí Kyjeva, a že prokázala, že si zaslouží důvěru západních dodavatelů protitankových a protileteckých zbraní, změnilo z pohledu Západu situaci.
Kuleba věří v podporu i při bitvě o Krym
Ukrajina v bitvě o Donbas podle Kuleby potřebuje houfnice, které již byly dodány, a také raketomety, na něž dosud čeká. Dala by přednost novým americkým raketometům před sovětskými zbraněmi pocházejícími ze skladů vyřazené výzbroje.
Ministr věří, že spojenci budou Ukrajinu podporovat po celou dobu, a to i při vytlačení Ruska z Donbasu a z Krymu, protože to byla agrese Moskvy, která dala Západu nový smysl. Ještě před čtvrtrokem „demokracie byla v úpadku a autoritářské režimy na vzestupu“, než ukrajinský odpor „vrátil Spojené státy a Evropskou unii zpět k sobě“, upozornil.
Za nejdůležitější Kuleba pokládá, aby Ukrajina získala postavení kandidáta na členství v EU. Pokud se tak nestane, Ukrajinci se budou cítit oklamáni a to jen tak nespolknou. „Ukrajina je jediným místem v Evropě, kde lidé umírají za hodnoty, na kterých je EU založena. Myslím, že by se to mělo respektovat,“ řekl.
Řada zemí EU je ale vůči ukrajinskému členství skeptická. Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí prohlásil, že vstup Ukrajiny je otázkou „několika desetiletí“. Místo toho by se podle něj země mohla zapojit do paralelního společenství zemí blízkých EU, jehož vznik navrhl.
