„Ukrajina ohrožuje naši suverenitu,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie

Ukrajina se podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa stává vůči Budapešti „stále nepřátelštější“. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci na maďarské ambasádě ve Vídni.

Podle něj za tím stojí kroky Kyjeva, které přímo ohrožují suverenitu země, přístup k maďarské menšině v Zakarpatí a umístění jedné z největších maďarských komerčních bank na seznam „mezinárodních sponzorů terorismu“.

Podle Szijjártóa státní suverenitu Maďarska nejvíc ohrozil plán Kyjeva vyhodit do povětří ropovod Družba, jenž do země přivádí ruskou ropu, na které stojí velká část tamního průmyslu. Informace o neprovedené akci přinesl web The Washington Post.

„Taková hrozba je v rozporu se suverenitou Maďarska, protože bezpečnost dodávek ropy a plynu je věcí suverenity. Pokud někdo chce znemožnit dodávky těchto komodit, útočí tím na suverenitu Maďarska,“ komentoval plán Ukrajinců Szijjártó.

Z uniklých dokumentů amerických zpravodajských služeb vyplývá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s členy své vlády v polovině února navrhl zničení ropovodu Družba. „Zelenskyj zdůraznil, že by Ukrajina měla ropovod vyhodit do povětří a ochromit maďarský průmysl, který je na ruské ropě z většiny závislý,“ stojí ve zprávě.

Na maďarském provládním webu Origo se dokonce objevily informace, že o útoku věděla a schválila ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Jde však o nepotvrzenou informaci, kterou von der Leyenová popřela.

Szijjártó se na článek The Washington Post ve svém projevu odvolával. Podle něj nelze očekávat, že za současné situace Maďarsko podpoří jakoukoliv unijní vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině. Zdůvodňoval tím zablokování unijní pomoci Ukrajině ve výši 500 milionů eur z Evropského mírového fondu ze začátku tohoto týdne a nepodpoření 11. sankčního balíčku vůči Rusku. Zdůraznil, že jeho země bude v bojkotu nadále pokračovat, nezmění-li Ukrajina svůj postoj v tématech spojených s Maďarskem.

Odlišné chování Ukrajiny je podle něj také podmínkou pro další integraci země do evropských struktur.

Dalším problémem ve vztahu obou zemí je podle ministra změna přístupu Kyjeva ke 150tisícové maďarské menšině v Zakarpatí. Ukrajinská vláda od 1. září zruší fungování všech maďarských škol v oblasti. Podle něj jde o zásadní omezení práv maďarské menšiny na území Ukrajiny.

„Otázka národnostních menšin není bilaterální záležitostí. Ochrana práv národnostních menšin je evropský problém, protože evropské a mezinárodní zákony chrání národnostní menšiny,“ řekl Szijjártó.

Třetím svárem mezi oběma zeměmi je krok ukrajinské Národní agentury pro prevenci korupce, která maďarskou komerční banku OTP přidala na seznam „mezinárodních sponzorů terorismu“. List Evropska Pravda tvrdí, že hlavním důvodem je, že OTP stále i přes sankce, skrze dceřinou společnost, operuje v Rusku, a podle Ukrajiny tím přispívá k vedení války.

Zástupci banky tvrdí, že své operace v Rusku banka značně omezila a v minulosti hledala způsoby, jak ze země odejít.

„Dokud Ukrajinci nevyloučí OTP ze seznamu mezinárodních sponzorů války, Maďarsko se zjevně nemůže podílet na rozhodování o Evropském mírovém fondu a sankcích,“ prohlásil Szijjártó.

Zelenského plán zničit ropovod nebyl podle uniklých dokumentů jediným momentem, kdy chtěl ukrajinský prezident podniknout vojenskou operaci s vysokým rizikem. Na začátku letošního roku s vojenským velením probíral plán obsazení některých ruských měst v příhraničí ukrajinskými jednotkami, čímž by vytvořil tlak na Rusko, které by muselo čelit bojům na svém území, což by snížilo podporu války mezi ruskou veřejností.

Při jednání s vrchním velitelem ozbrojených sil Ukrajiny Valerijem Zalužným na konci loňského února Zelenskyj zdůraznil obavy z toho, že Kyjev není schopen raketovým systémem zasáhnout jednotky na ruském území. Navrhl tedy, aby ukrajinská armáda podnikla útok drony na vojenské základny v oblasti kolem Rostova nad Donem. Podle Zelenského tyto kroky neměly vést k vyostření konfliktu, ale měly Ukrajině zajistit výhodnější pozici při jednání s Ruskem.

Vztah mezi Maďarskem a Ukrajinou je od začátku války velmi napjatý. Budapešť jednoznačně neodsoudila ruskou agresi a často ztěžuje unijní jednání o přijetí dalších sankcí vůči agresorovi, ale i pomoci Kyjevu. Maďarsko také přijalo ruskou podmínku platby za plyn a ropu v rublech. Premiér Viktor Orbán se v minulosti několikrát vyjádřil, že za rozpoutání války na Ukrajině může Západ a „jeho politika“ vůči Moskvě.