Ukrajina nevylučuje zásah proti separatistům v Podněstří. Region hlásí útoky

Atmosféra v moldavském separatistickém regionu Podněstří, které sousedí s Ukrajinou, tento týden zhoustla. V pondělí otřásly výbuchy budovou tamního ministerstva státní bezpečnosti a v úterý vyřadily exploze z provozu dvojici rozhlasových vysílačů. Terčem útoků měla být také vojenská jednotka poblíž hlavního města.

Obavy o to, jak se situace s tímto proruským separatistickým státním útvarem na území Moldavska bude v průběhu války na Ukrajině vyvíjet, jsou na stole už delší dobu. Podle moldavské prezidentky Maiy Sanduové za nejnovějšími incidenty stojí podněsterské „proválečné frakce“ a útoky jsou pokusem o vyostření napětí.

Další vývoj přinesla středa, kdy podněsterské ministerstvo vnitra zveřejnilo prohlášení, podle kterého region čelí útokům ze strany Ukrajiny. V noci totiž údajně nad obcí Kolbasna viděli několik dronů vypuštěných právě z ukrajinského území a ve středu ráno pak ze sousední země údajně přišly i výstřely.

Ministerstvo ve stejném prohlášení také upozorňuje, že v Kolbasně se nachází sklad se zbraněmi, který je podle odborníků „největším muničním skladem v Evropě“.

Rétorika Ukrajiny se však zatím pohybuje jinde. Podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, by ukrajinské jednotky do Podněstří sice vstoupit mohly, Kyjev by o to ale muselo požádat samo Moldavsko.

„Nějak bychom to zvládli,“ odpověděl poradce na otázku, zda by Ukrajina mohla nad proruským regionem převzít kontrolu. „Je to ale území suverénního Moldavska, taková prohlášení si nemůžeme dovolit. Až po žádosti z moldavské strany.“

„To nejlepší, co podle mého názoru může Moldavsko udělat, je říct si o pomoc Ukrajině a Rumunsku,“ cituje dále slova Arestovyče web New Voice of Ukraine. „Rumuni jsou lidé, kteří jsou jim blízcí a chtějí se zapojit. A Rumunsko je zemí NATO, zemí EU. (…) Je důležité pochopit, že pro nás je Moldavsko nejbližším sousedem, na jehož osudu nám záleží.“

Kreml označil poradcova slova za provokativní. „Velmi provokativní. To je všechno, co můžu říct,“ uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.

Moldavsko se o svůj osud obává také v souvislosti s dodávkami ruských surovin. Země je v tomto ohledu na Rusku stoprocentně závislá a již od prosince minulého roku se potýká s velkou energetickou krizí. Energie jsou lidem v této chudé zemi schopné spolknout i půlku platu.

Rusko již úplně zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska. Stalo se tak kvůli tomu, že tamní plynárenské podniky odmítly za plyn platit v rublech. Podle mezinárodního experta na trh se zdroji a energiemi Vladimira Děmidova, na kterého se odkazuje ruský online deník Lenta, by nyní další na řadě mohlo být právě Moldavsko či Slovensko.

Podněstří je problematickým regionem už od rozpadu Sovětského svazu. V roce 1990 se lidé na východním břehu řeky Dněstr v tehdejší Moldavské sovětské socialistické republice rozhodli, že navzdory rozpadu impéria chtějí i nadále žít v SSSR. Moldavsko nicméně patřilo mezi první odbojné republiky a usilovalo o nezávislost.

Události vedly ke krátké občanské válce. Ruští vojáci obsadili východní břeh řeky, rozpadu Svazu už ale zabránit nemohli, a vznikla tak samostatná Moldavská republika. Rusko ovšem udrželo předmostí – Podněsterskou republiku s hlavním městem Tiraspol, kterou žádný stát neuznal.

Podporu Ruska má region, kde na úzkém pruhu území neuznané republiky žije necelých 500 tisíc obyvatel, dodnes. Z hlediska Moldavska i Evropské unie a v podstatě celého světa nicméně žijí v právním vakuu. Svět neuznává jejich instituce, jejich volby a ani jejich hranice.

Když Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, někteří z podněsterských představitelů si stejnou budoucnost představovali i pro svůj region. Válka, která se momentálně odehrává na Ukrajině, tak způsobuje vrásky zbytku malého Moldavska, jehož armáda silou zrovna neoplývá.

Armáda Moldavska čítá přibližně 5000 až 7500 aktivních vojáků a asi 65 tisíc až 70 tisíc záložníků. Samotné Podněstří podle některých odhadů nyní disponuje zhruba 7500 vojáky a v regionu by také v současnosti mělo být nasazeno asi 1500 ruských vojáků.