Ukrajina může dostat americké zbraně během dní. Praxe ukázala, kam zmrazení vedlo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americký Senát by měl během úterý schválit balík s více než šedesáti miliardami pro Ukrajinu.

Následovat má rychlý podpis prezidentem Joem Bidenem a pak svižné rozhýbání dodávek vojenského materiálu, které Kyjev už dlouho postrádá.

Přestože mnoho důležitých detailů o povaze vojenské pomoci zůstává neznámých, je jasné, že sobotní schválení měsíce zaseknutého návrhu zákona o vojenské pomoci znamená zásadní zlom pro další vývoj války.

Na nutnost opětovného rozjetí americké pomoci pro zachování obranyschopnosti Ukrajiny v posledních měsících stále hlasitěji upozorňovali ukrajinští politici, vojáci a představitelé armády i většina uznávaných expertů.

Že evropské snahy o podporu Ukrajiny nestačí k jejímu úspěšnému boji proti Rusku, ukazoval také vývoj na frontě, kde Moskva po vyschnutí amerických fondů na konci loňského roku zrychlila svůj postup.

O důležitosti americké podpory - a to jak té nově schválené, tak minulé - ostatně jasně mluví i čísla, respektive její objem.

Že je 60,8 miliardy dolarů obrovská částka, lze vyčíst už z letmého pohledu na přehled deseti států s nejvyšší odhadovanou hodnotou zaslané vojenské pomoci (i když to může být trochu matoucí, jak se dočtete v dalších odstavcích). Dodejme ale ještě několik srovnání.

Částka je například skoro stejně vysoká jako celý ukrajinský obranný rozpočet na rok 2023. Ten podle čerstvých dat Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru (SIPRI) dosáhl výše 64,8 miliardy dolarů.

Stalo se tak mimochodem po meziročním zvýšení rozpočtu o 51 %, což Ukrajinu vyneslo v žebříčku států s největšími obrannými rozpočty na světě na 8. příčku. Loňský ruský obranný rozpočet (3. největší na světě) vyšplhal na výši 109 miliard dolarů.

Pro lepší pochopení důležitosti balíku poslouží například i další zajímavý odhad SIPRI, podle něhož loni západní vojenská pomoc Ukrajině činila 35 miliard dolarů, z čehož 25,4 miliardy poslaly Spojené státy.

Například český obranný rozpočet za rok 2023 byl 111,8 miliardy Kč, což je v přepočtu necelých pět miliard dolarů. S nadsázkou řečeno by americký balík pokryl tuzemské výdaje na obranu na 12 let (počítá se, že český obranný rozpočet poroste, letos má činit rekordních více než 151 miliard korun).

Nabízí se i připomínka ceny, na kterou má přijít nákup statisíců kusů dělostřelecké munice zprostředkovaných Českem. Přestože se o ní zaslouženě mluvilo jako o velké pomoci či někdy dokonce rovnou záchraně Ukrajiny, má se podle dosavadních výroků jednat o obchod za zhruba tři miliardy dolarů.

K těmto srovnáním je nicméně ještě potřeba dodat, že celá částka nepůjde přímo na zbraně, munici či jinou materiální vojenskou pomoc pro Ukrajinu. Financováno z ní bude například i doplňování amerických skladů, americký výcvik ukrajinského personálu, zpravodajská spolupráce i nevojenské výdaje vlády v Kyjevě.

Stručně řečeno tak oněch 60,8 miliardy dolarů nelze brát stejně jako například v grafu uvedených 46,3 miliardy dolarů. Ty totiž ukazují pouze hodnotu vojenské pomoci a hlavně zbraní, na něž půjde z nového balíku jen část (zatím nelze říct, jak přesně velká).

Na to zatím není známa zcela jasná odpověď. Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Pata Rydera chce Pentagon poslat pomoc v takovém množství, o kterém se domnívá, že „bude dostatečné k ukrajinskému úspěchu“.

Anonymní zdroje hned několika médií uvádí, že součástí budou dělostřelecké granáty i munice do protivzdušných systémů.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj také tento týden prohlásil, že s USA úspěšně dojednali dohodu na dodávkách raket dlouhého dostřelu ATACSM (ještě před ním to avizoval předseda senátního výboru pro zpravodajské služby Mark Warner). Klíčové nicméně bude, jaké množství těchto střel má Kyjev dostat.

Server Politico pak s odkazem na své zdroje napsal, že by na Ukrajinu měla putovat i obrněná technika včetně bojových vozidel pěchoty Bradley.

Všechno nasvědčuje tomu, že první dodávky nejpotřebnějších zbraní by měly být velmi rychlé.

Anonymní zdroje Reuters uvedly, že dělostřelecká a protivzdušná munice by se měla ze skladů, které jsou i v Evropě, začít na Ukrajinu dostávat během dní od momentu, kdy zákon podepíše prezident Biden.

„Americké ministerstvo obrany už měsíce prohlašuje, že zbraňové systémy, munice a další pomoc byly shromážděny a jsou připravené k okamžitému dopravení na Ukrajinu. S nejvyšší pravděpodobností nová americká pomoc na místo doputuje počátkem příštího týdne,“ řekl k tomu politolog Klaus Larres z think tanku Wilson Center.

Podle analytiků by americká pomoc mohla zvrátit dosavadní trend a umožnit Ukrajině úspěšné odražení očekávané ruské ofenzivy.

„Ukrajina pravděpodobně většinu těchto peněz utratí na stabilizaci fronty a zajištění pevnější obrany, aby zastavila pomalý, ale sílící ruský postup na východě. Pravděpodobně bude také snažit doplnit zásoby munice pro protivzdušné systémy, aby ochránila svá města, elektrickou síť a civilní infrastrukturu, která byla Ruskem v posledních měsících silně poškozena. V kombinaci s mobilizací, pokud se to povede, může americká pomoc také pomoct vycvičit a regenerovat vyčerpanou ukrajinskou armádu,“ uvedla například odbornice na postsovětský prostor a jaderné odzbrojení Mariana Budjerynová.

Velmi důležitý je americký krok i z čistě symbolického hlediska. Ukrajině a jejím dalším spojencům totiž dodává novou naději. Nebo přinejmenším mírní beznaděj, která je velmi nebezpečná. Připomeňme, že právě vytvoření pocitu beznaděje a poraženectví může být pro Rusko v nadcházející ofenzivě možná ještě důležitější než získání nějakého konkrétního kusu území.

Skeptičtější hlasy připomínají, že americká pomoc přichází o několik měsíců později, než ji Ukrajina potřebovala, a že problémy s jejím schválením obnažily nespolehlivost západní pomoci, která zůstává do budoucna nejistá i kvůli nadcházejícím prezidentským volbám v USA.

Připomeňme, že tuhý boj s nejistým výsledkem se vede nejen v pokladnicích, ale i ve fabrikách. Finance jsou zásadní, ale pokud Rusko a jeho spojenci vyhrají závod v navyšování produkce klíčových komponentů, nemusí západní peníze stačit.