Článek
Ukrajina musí být realistická ohledně svých válečných cílů a přijmout, že část území by mohla alespoň dočasně zůstat pod ruskou kontrolou. V dnes zveřejněném rozhovoru s americkým deníkem The New York Times (NYT) to řekl český prezident Petr Pavel.
Podle Pavla, kterého deník popisuje jako jednoho z největších zastánců Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi, je načase, aby se Ukrajinci a jejich příznivci postavili čelem k tomu, co je podle něj realita.
„Nejpravděpodobnějším výsledkem války bude, (…) že část ukrajinského území bude pod ruskou okupací, dočasně,“ řekl Pavel, který je nyní na návštěvě Spojených států. Podle něj existuje „řada příkladů“ území, která jsou dočasně v držení Moskvy.
Ukrajina ani Rusko podle Pavla nemohou očekávat, že docílí svých maximalistických cílů. „Mluvit o porážce Ukrajiny nebo o porážce Ruska, to se prostě nestane,“ dodal s tím, že „konec bude někde mezi“.
„To, že Ukrajina v tuto chvíli není schopna dobýt celé své území zpět, to vidíme, to je realita,“ připustil také český ministr zahraničí Jan Lipavský. Na druhou stranu to podle něj ještě neznamená, že se Ukrajině nadiktuje, že má ze svých území něco dát Rusku, a potvrdit tím nároky agresora.
Kyjev požaduje navrácení veškerého území okupovaného Ruskem, včetně Krymského poloostrova, který Moskva anektovala v roce 2014. Rusko naopak chce, aby se Ukrajina formálně vzdala území, která si nárokuje - včetně čtyř regionů jen částečně kontrolovaných ruskými silami.
Lipavský zdůraznil, že je třeba dbát na důležité principy, jako je ochrana Charty OSN a teritoriální integrita. „Aby to byli Ukrajinci, kteří rozhodnou o ukrajinském území,“ řekl novinářům v New Yorku. Ve stejném duchu se vyjadřuje většina západních lídrů.
Většina lídrů na Západě veřejně opakuje, že o podobě budoucího urovnání vztahů s Ruskem má rozhodovat Kyjev, nikoliv Evropská unie nebo NATO, připomněl NYT.
Budoucnost Ukrajiny bude tento týden hlavním tématem Valného shromáždění OSN v New Yorku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zde při svém středečním projevu bude apelovat na větší vojenskou a politickou podporu. Ve čtvrtek také ve Washingtonu představí americkému prezidentu Joeu Bidenovi „plán vítězství“ a poté jej zveřejní.
Zelenskyj, který dříve přímé rozhovory s Ruskem vylučoval, v létě svůj postoj zmírnil a naznačil, že by přímé rozhovory mohly začít v listopadu. Neustoupil však od požadavku, aby Rusko opustilo celé ukrajinské území.
Česko je spolu s Polskem a pobaltskými státy pevnou oporou Ukrajiny, čelí ale rostoucímu tlaku veřejnosti, aby svou pomoc omezilo a tlačilo Ukrajinu k dohodě s Ruskem, napsal NYT. Téměř dvě třetiny Čechů by podle průzkumu provedeného letos v létě podpořily rychlé ukončení války na Ukrajině i za cenu toho, že část ukrajinského území zůstane pod ruskou kontrolou.
Pavel zároveň odmítl jako „nesmysl“ iniciativy lídrů, jako je maďarský premiér Viktor Orbán, kteří kritizují vojenskou pomoc Ukrajině a chtějí, aby Kyjev urychleně požádal o mír a přestal odčerpávat zdroje, které by podle nich bylo lepší vynaložit na domácí potřeby Evropy.
„Věc má co dělat s populismem,“ řekl Pavel. „Je snadné říci: ‚Přestaňme dodávat Ukrajině zbraně a munici a mír pak přijde sám‘,“ dodal. Samotného Orbána s jeho vágně definovanou „mírovou politikou“ označil český prezident za „prototyp evropského populismu“.
Dodal, že jako člověk, který má určité zkušenosti s obranou a bezpečností a zná Rusko, ví, že mír nenastane, pokud Ukrajina prohlásí, že přestane bojovat. Rusko podle něj „své vojenské aktivity nezastaví“.
