Článek
Rumuni by v neděli u volebních uren mohli změnit zahraniční politiku své země. Vybírají totiž nového prezidenta. Rumunsko je sice jako Česko parlamentní demokracií, ale hlava státu má vyšší vliv ve vztazích se světem.
V čele Rumunska dosud stojí Klaus Iohannis, příslušník etnické menšiny sedmihradských Sasů, jehož mateřským jazykem je němčina. Po dvou mandátech už se ale nemůže ucházet o znovuzvolení.
Iohannis prosazoval prozápadní politiku vstřícnou vůči Evropské unii i NATO. Rumunsko je v Alianci vnímané jako cenný spojenec, což se projevilo po ruské invazi na Ukrajinu. Země je klíčová například pro vývoz ukrajinského obilí, pomáhá se zásobováním napadeného státu a několikrát na její území dopadly trosky ruských dronů a raket.
Stabilita, nebo extremismus?
Volby by ale mohly zahraničněpolitické směřování Rumunska vychýlit. Vlivný evropský server Politico nedělní hlasování popisuje jako volbu mezi stabilitou a extremismem.
Průzkumy totiž už delší dobu ukazují, že do druhého kola, které by se mělo konat za dva týdny, by vedle levicového premiéra Marcela Ciolacu mohl postoupit i radikálně pravicový politik George Simion.
Premiér Marcel Ciolacu měl sice v minulosti s EU spory, ale v kampani se projevuje jako jasný zastánce západního směřování Rumunska.
Předseda Sociálně demokratické strany (PSD), největší partaje v Rumunsku, má v prvním kole vítězství takřka jisté. Zastánce EU, NATO i pomoci Ukrajině se pohybuje okolo 25 procent. Dlouho to vypadalo, že spolu s ním postoupí bývalý zástupce generálního tajemníka NATO Mircea Geoană. Jeho podpora se ale propadla a druhé místo si tak udržuje Simion.
Lídrovi populistické Aliance pro sjednocení Rumunů (AUR), která se poprvé dostala do parlamentu v roce 2020, stouply preference, když minulý měsíc ústavní soud zakázal prezidentskou kandidaturu krajně pravicové kandidátce Dianě Șoșoacăové.
Europoslankyně na sebe upozornila, když Evropský parlament podruhé schvaloval Ursulu von der Leyenovou do čela Evropské komise. Na jednání přišla s náhubkem a náboženskými ikonami. Soud její kandidaturu zastavil kvůli jejím antisemitským a protidemokratickým názorům, verdikt kritizovali politici napříč spektrem.
Voliči tak budou zřejmě vybírat mezi udržením proevropské orientace a posunem k nacionalističtějšímu přístupu.
Proti Ukrajině a pro velké Rumunsko
Simion sice členství v EU podporuje, ale slíbil, že v Bruselu zaujme razantnější postoj a bude hájit národní zájmy Rumunska. A to i kdyby to znamenalo porušení evropského práva.
Osmatřicetiletý šéf strany AUR je také proti posílání další vojenské pomoci Ukrajině. „Ukrajině vojenskou pomoc posílat nebudeme, ale to z nás nedělá proruské. Jsme pro mír a doufáme, že bude nastolen díky snahám budoucího amerického prezidenta Trumpa,“ řekl Simion tento týden ve středu.
Byť horkým tématem voleb jsou vysoké životní náklady, neboť rumunská inflace je s asi pěti procenty nejvyšší v EU, tak částí společnosti - jako v dalších zemích - rezonuje i válka na Ukrajině. Některým voličům vadí zvýšené výdaje na obranu země.
Celou prezidentskou kampaň ovlivňuje i to, že přesně mezi oběma koly se v zemi konají také parlamentní volby. V nich se také očekává vítězství Ciolacuových sociálních demokratů, ale i úspěch Simionovy strany.
Simion také podporuje například obnovení rumunských hranic z doby před druhou světovou válkou. To by znamenalo připojení částí Bulharska, Moldavska a Ukrajiny. Do dvou posledních zmíněných zemí má proto politik zákaz vstupu, jak připomíná agentura Reuters. Ukrajinské úřady uvedly, že Simionovi zákaz udělily kvůli jeho „systematickým protiukrajinským aktivitám.“
