Stačí málo a v zimě nastane na Ukrajině katastrofa

Příchod prvních mrazů má na Ukrajině letos obzvlášť pachuť. Kvůli škodám, které se Rusku podařilo napáchat na energetickém systému napadené země, se už dlouhé měsíce skloňuje, že zima bude pro Ukrajince z hlediska dostupnosti elektřiny možná ještě horší než první zima po ruské invazi v letech 2022/2023.

Loni se na Ukrajině podařilo zimu projít – díky snížení intenzity ruských útoků a vlastním opravám – s maximální kapacitou výroby asi 18 GW, což tak tak pokrylo maximální poptávku.

Na jaře však Rusko na energetickou síť začalo útočit víc než kdy dřív. Do léta Ukrajině sebralo podle dostupných informací asi polovinu této kapacity.

Aktuální přesná čísla nejsou k dispozici. Určitou představu si můžeme udělat z toho, co jsme se mohli dozvědět v posledních měsících.

Během léta byla podle Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Ukrajina asi o 2 GW v deficitu pod maximální poptávkou 12 GW. Takový deficit přitom podle IEA stačil, aby v nejhůř postižených oblastech byla elektřina dostupná jen několik hodin denně.

Letní deficit prohlubovaly vedle následků ruských útoků i plánované odstávky jaderných elektráren. Ty už jsou nyní po údržbě a tvoří hlavní oporu ukrajinské energetické infrastruktury.

Momentálně tedy podle ukrajinského experta na energetiku Andriana Prokipa k žádným plošným výpadkům nedochází. „Data o současném stavu výrobních kapacit ale nejsou, energetické společnosti ani nikdo jiný nic nezveřejňuje, je to skoro na úrovni utajované informace,“ potvrdil Prokip Seznam Zprávám, že víc informací o současném stavu nelze z otevřených zdrojů dohledat.

Při výhledech na zimu nezbývá než počítat s čísly z léta s tím, že se mohla o něco (ale nejspíš ne úplně zásadně) zlepšit. Nepřijdou-li další ruské rozsáhlé útoky, budou se zlepšovat i nadále.

Mezinárodní organizace Energetické společenství, která koordinuje podporu ukrajinské energetiky, podle serveru Politico „doufá“, že pomoc pro Ukrajinu od západních zemí a soukromých dárců do konce roku dosáhne celé miliardy dolarů a produkci se podaří navýšit o 3 GW (od zmiňovaných letních 10 GW).

Stejné množství obnovených kapacit zmínila i Olena Lapenková z ukrajinského analytického centra Dixi Group. Dodala ale, že podle ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo bude k dosažení tohoto cíle potřeba dokonce na 1,5 miliardy dolarů, přičemž zatím bylo dosaženo zhruba poloviny této částky a „zima se rychle blíží“.

Představitelé EU se už v předešlých měsících nechali slyšet, že Ukrajina může s pomocí jejích partnerů do zimy obnovit dokonce 4 až 5 GW kapacity.

Když budeme počítat, že maximální poptávka bude letos v zimě znovu dosahovat 18 GW jako loni, dá se očekávat, že půjde-li všechno podle plánu, může být zimní ukrajinská kapacita ne o mnoho menší, nebo v případě nejoptimističtějšího scénáře dokonce vyšší než na konci roku 2022, kdy podle zprávy OSN kapacita dosahovala maximálně 13,9 GW.

Zhruba tak tedy vypadá ten nejlepší možný scénář.

Pak jsou tu ale samozřejmě ještě horší scénáře, protože opravy starých či vybudování nových kapacit nemusí jít dost rychle, Rusko může znovu masivně zaútočit, nebo může přijít tuhá zima, která zvýší poptávku.

V poslední době už se objevila celá řada konkrétních odhadů, jak velký deficit by v zimě mohl být, nebo kolik hodin můžou trvat výpadky.

Například Genadij Rjabcev, ukrajinský expert na energetický trh z tamního Národního institutu pro strategická studia, řekl Politicu, že elektřina pravděpodobně nebude v zimě pro domácnosti ani průmysl dostupná 8 až 14 hodin denně.

CEO ukrajinské dodavatelské společnosti Yasno Serhij Kovalenko už před létem varoval, že elektřina možná v zimě bude dostupná jen na 6 až 7 hodin.

Studie OSN s odkazem na informace od ukrajinské přenosové společnosti uvádí, že se očekává deficit v rozmezí 3 GW až 6 GW, což může podle expertů znamenat výpadky trvající 4 až 18 hodin denně.

Oleksandr Charčenko, ředitel poradenské společnosti EIR Center a energetický poradce ukrajinské vlády, řekl, že pokud bude silný mráz a Rusko začne útočit i na jadernou infrastrukturu, může dojít i k blackoutům trvajícím 20 hodin denně.

Nejmenovaný americký zdroj Politica uvedl, že Washington očekává „velmi krutou zimu“, během níž budou lidé „umírat ve svých domovech kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu“.

Podle Prokipa je pořád možné, že zima bude „dobrá“ s minimem odstávek, ale to se může povést, jen když Západ razantně posílí ukrajinskou protivzdušnou obranu, nebo Rusko nepodnikne žádné další rozsáhlejší útoky.

Různost odhadů je tedy obrovská, což asi nepřekvapí. Konečný stav se bude nevyhnutelně odvíjet od špatně předvídatelných proměnných, které jsou navíc nesmírně komplexní.

Zastavme se na chvíli třeba u oprav starých a instalace nových kapacit.

Opravy samy o sobě představují obrovskou výzvu, protože letos se Rusko ve velkém přeorientovalo z útoků na rozvodny a přenosovou síť přímo na elektrárny.

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusko zlikvidovalo nebo poškodilo všechny tepelné a téměř všechny vodní elektrárny na celé Ukrajině.

Prokip s tím souhlasí a dodává, že jediným plně funkčním sektorem jsou nyní jaderné elektrárny, které vyrábí asi 60 % elektřiny dostupné na Ukrajině.

Opravy nicméně nejsou náročné jen z hlediska množství potřebných stavebních a technických prací: Velký problém představuje i shánění náhradních dílů.

Dříve se daly brát z již dřív poškozených ukrajinských elektráren, později je začaly doplňovat dodávky dílů či rovnou celých turbín z různých koutů světa. Ale shánět je je nyní čím dál tím těžší.

Dodejme navíc, že už došlo i k případům, kdy se podařilo elektrárnu opravit, ale velmi záhy přišel další ruský útok a investované zdroje přišly vniveč.

Pak jsou tu samozřejmě snahy o získání nových kapacit. Například EU slíbila, že navýší export z 1,7 GW na 2,1 GW. Ukrajina má také získat nové vlastní kapacity, údajně až 1 GW do konce roku, ale není jisté, jestli je stihne nainstalovat.

Otázkou také zůstává, jestli Ukrajině zimu nezkomplikuje vyčerpání zásob zemního plynu, který může chybět jak v elektrárnách, tak v topných soustavách.

Podívejte se, jak prožíval Kyjev jeden z předešlých blackoutů:

Dalším a zcela zásadním nepředvídatelným faktorem jsou samozřejmě ruské útoky.

Rozsáhlá devastace během jara ukázala, že Ukrajina nemá dostatek prostředků protivzdušné obrany, aby dokázala své elektrárny uchránit. Teď se bojí, že se Rusko po zničení tepelných a části vodních elektráren odhodlá i k rozsáhlejším útokům na jaderný sektor.

Rusko zatím přímo na jaderné elektrárny raketami a drony neútočí. Při posledním velkém plošném útoku na konci srpna se ale jejich provoz podle Prokipa Moskvě podařilo narušit nepřímo skrze ničení rozvoden. Na Ukrajině tak panují obavy, že se o to Rusko pokusí znovu a ve větší míře, například tak, že plošně zaútočí na veškeré rozvodny poblíž jaderných elektráren.

Před ruským plánem na „odpojení“ ukrajinských jaderných elektráren od sítě ostatně varoval už v září ukrajinský prezident.

„K útokům nadále dochází na denní bázi, ale v posledních měsících nejsou plošné a objevují se hlavně v oblastech blízkých frontě,“ popsal současný stav Prokip. „Rusko možná vyčkávalo s rozhodnutím o dalším postupu na výsledek amerických voleb,“ zamýšlí se analytik nad možným důvodem již více než dvouměsíční pauzy v útocích.

Dodejme, že podle nedávno publikovaného článku Financial Times (FT) odvolávajícího se na anonymní zdroje z obou stran se v zákulisí odehrály pokusy o dohodu o neútočení na infrastrukturu. Ruská přestávka v masivních útocích na energetiku měla být podle citovaného článku výsledkem právě takové dřívější dohody.

Podle zdroje (FT) z Kremlu je ale „vysoce nepravděpodobné“, že by ruský prezident přistoupil na jakoukoliv dohodu, dokud budou ukrajinští vojáci v Kurské oblasti a Kyjev zároveň podle ukrajinského zdroje hodlá nadále útočit na ruské rafinerie.

V každém případě je ale potřeba počítat s tím, že Rusko má prst na spoušti, a pokud bude chtít destrukci ukrajinské energetiky prohloubit, má dobrou šanci uspět.

Lidé i instituce jsou podle Prokipa na výpadky elektřiny v zimě podstatně lépe připravení než v zimě 2022/2023. Kdo měl možnost a zájem, už si pořídil dieselový generátor, které se ve velkém instalovaly například i do nemocnic.

Ne všichni si ho ale mohli dovolit a ne do všech typů bydlení se hodí.

I proto je rozsáhlá humanitární krize nadále reálnou hrozbou a podle Národní banky Ukrajiny ze země hlavně kvůli špatné energetické situaci odejde mezi lety 2024 a 2025  dalších 700 tisíc lidí.

Jak jsme navíc popsali v dřívější analýze, humanitární krize není jediným důsledkem ruských útoků. Nedostatek elektřiny má v konečném důsledku zásadní vliv na ekonomiku, a to včetně té válečné. Ukrajina tak v tomto boji hraje potenciálně i o přežití státu jako takového.