Ukrajina je na cestě k příšerné zimě. Už teď je jisté, že lidé budou mrznout

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco přímo na bojišti ruské postupy možná už začínají ztrácet na síle a z hlediska rizika průlomu, vyzbrojení a připravenosti obranných pozic to pro Ukrajinu nyní vypadá podstatně lépe než na jaře, v ukrajinských domácnostech a závodech sužovaných nedostatkem elektřiny je tomu naopak.

A může to mít ve výsledku možná ještě větší dopad než třeba pád Avdijivky nebo ruská ofenziva do Charkovské oblasti. Bez nadsázky.

Na problém upozorňují ukrajinští představitelé, lidskoprávní či jiné organizace apelující na humanitární rozměr, ale třeba i analytik a uznávaný expert na ruskou armádu Michael Kofman z think tanku Carnegie Endowment for International Peace (CEIP) ve snaze věcně zhodnotit stávající poměr sil a další vývoj celé války.

„Tuto válku nerozhodne to, kdo obsadí dalších deset kilometrů území na Donbase. To podle mě není rozhodující. Mnohem větší pozornost si teď zaslouží otázka, jak lépe zajistit ukrajinský vzdušný prostor,“ prohlásil nedávno v podcastu War on the Rocks expert.

Rusko se totiž stejně jako v prvním roce války pokouší likvidací energetické infrastruktury zlomit ukrajinskou společnost, ekonomiku a tím i celý stát.

A v posledních měsících se mu v těchto snahách velmi dařilo.

Aktuální výrobní kapacita elektrické energie na Ukrajině sice není známá úplně přesně a v průběhu času se mění. I z hrubých čísel je ale jasné, že situace je tristní. Od začátku až dosud se vyvíjí v několika odstavcích shrnuto zhruba takto:

Ještě před ruskou invazí ukrajinská maximální kapacita výroby elektřiny na celém mezinárodně uznávaném území činila 56 GW (na Ukrajinou kontrolovaném území 36 GW).

Po prvním kole ruské kampaně proti klíčové infrastruktuře se ještě v roce 2022 kapacita dramaticky snížila. Podle zprávy OSN až na 13,9 GW (odsud dále už mluvíme o kapacitě na Ukrajinou kontrolovaném území), což i přes válkou způsobenou nižší celkovou poptávku po elektřině vedlo ke značným problémům s nedostatkem v zimě 2022/2023.

Rok 2023 byl, co se týče škod, pro energetickou infrastrukturu méně tragický. Útoky byly buď méně rozsáhlé, nebo se je efektivněji dařilo neutralizovat a zima 2023/2024 se obešla bez závažnější výpadků. Ukrajinští představitelé uvádí, že maximální spotřeba v nejchladnějších dnech dosahovala asi 18 GW, takže výrobu se oproti předešlému roku podařilo navýšit.

„V zimě 2023/2024 výrobní kapacity elektřiny dosahovaly úrovně, která těsně pokryla poptávku. Dá se říct, že zimou jsme tedy prošli v docela normálním režimu,“ řekl k tomu Seznam Zprávám ukrajinský expert na energetiku Andrian Prokip, který působí v Kennan Institutu při Wilsonově centru a na Ukrajinském institutu pro budoucnost.

Letos ale od prvního březnového masivního útoku na infrastrukturu až do cca půlky června Ukrajina podle veřejných výroků představitelů přišla o dalších asi devět GW.

Během několika měsíců tedy Rusko Ukrajině sebralo asi polovinu výrobní kapacity, která byla navíc už před tím silně oslabená a tak stačila na pokrytí spotřeby v poměrně teplé zimě 2023/2024.

„Za zhruba tři měsíce Rusko poškodilo víc infrastruktury než za dva roky,“ řekl Seznam Zprávám ekonomický diplomat z českého velvyslanectví v Kyjevě Ivan Galat, pro kterého je nyní téma ukrajinské energetiky a poválečné obnovy v jeho práci stěžejní.

Největší část destrukce se podle Prokipa odehrála během šesti masivních ruských útoků napříč jarem. K těm došlo 22. března, 11. dubna, 27. dubna, 8. května a 1. června (celkově jich ale bylo mnohem víc).

Destrukce, kterou způsobily, byla ve srovnání s loňským rokem vyšší jednak proto, že Rusko vypálilo víc raket, a co je ještě důležitější, Ukrajina jich dokázala sestřelovat podstatně menší část.

To ale není vše.

Podle Prokipa hrálo velkou roli i to, na jaké cíle se Rusko zaměřilo.

„V roce 2022 se útočilo na elektrárny i přenosové stanice. Pokud šlo o elektrárny, nejdřív jsme měli dost náhradních dílů i kapacit. Když byla jedna elektrárna poškozena, nahradili jsme elektřinu odjinud, když se někde poškodily tři termální bloky, bylo odkud brát náhradní díly a dalo se to rychle opravit. Největší problém tedy byly přenosové stanice. Teď ale Rusové útočí víc přímo na elektrárny a my už nemáme náhradní kapacity. S každým dalším poškozením tak okamžitě vzniká deficit,“ řekl expert.

Velmi podobně situaci popsal i Galat. „Situace, kdy se daly chybějící součástky sehnat tím způsobem, že se vzaly z objektů, které už jsou zničené, ale něco funkčního v nich ještě zůstává, je už dávno pryč. Tento energetický kanibalismus už skončil,“ uvedl a dodal, že podobně tomu je i s dodávkami náhradních dílů ze zahraničí.

Rusko podle Prokipa letos rozšířilo své útoky v podstatě na všechny druhy elektráren kromě jaderných. Škody tak byly napáchány na mnoha tepelných, vodních a dokonce i na solárních elektrárnách.

Útoky se podle CNN také nově začaly soustředit na menší množství cílů zároveň, což ztížilo jejich obranu a vyústilo i ve větší a na opravu náročnější škody. Deník Financial Times k tomu ještě dodal, že si Rusové cíle dobře vybírali a na elektrárny útočili hlavně tam, kde byla obrana slabá.

Výsledkem je, že v půlce června podle ukrajinského prezidenta tepelné elektrárny vyráběly jen asi 20 % původní kapacity a hydroelektrárny ztratily zhruba třetinu kapacit. Ani jaderná část energetického mixu navíc není ruskou invazí nedotčená, protože tu největší z jaderných elektráren Rusko okupuje už od roku 2022.

V celém příběhu nepochybně sehrál velkou roli i nedostatek munice do systémů protivzdušné obrany (PVO).

Její toky ze skladů západních spojenců Ukrajiny, stejně jako rychlost její spotřeby, jsou sice neprůhledné, zpráv o stížnostech ukrajinských velitelů na nedostatek ale bylo mnoho.

„Proč? Protože jsme neměli žádné rakety. Došly nám,“ odpovídal například v dubnu na otázku, proč Ukrajina nedokázala uchránit největší elektrárnu v nejspíš nejlépe chráněném a západními systémy vybaveném kyjevském regionu prezident Volodymyr Zelenskyj.

I kdyby útoky ustaly, už teď je podle všeho jasné, že do zimy se Ukrajina na potřebnou výrobní kapacitu nedostane.

Podle Prokipa je jisté, že nadcházející zima bude „o hodně těžší nejen než ta loňská i předloňská“. Už teď si tím je jistý proto, že ví, kolik toho bylo zničeno a jak dlouho trvají opravy. Energetici podle něj odhadují, že mohou do konce roku obnovit asi tři GW kapacit. „Problém je ale v tom, že i to, co se opraví, může být zasaženo znovu. I to jsme totiž už zažili,“ povzdechl si.

Ukrajina má kromě oprav ještě několik možností, jak kapacitu výroby do zimy zvýšit. Jednou z nich je podle ukrajinského experta na tamní energetický trh Hennadiye Riabtseveva zprovoznění zavřených, ale funkčních menších elektráren. „Vím jistě o jedné elektrárně o výkonu 200 MW, která je odstavená kvůli rozhodnutí soudu a sporu mezi vlastníky,“ popsal Riabtsevev ruskému nezávislému webu iStories jeden příklad elektrárny, která i přes nedostatek elektřiny v zemi zůstává zavřená.

Kromě toho podle něj může vláda sáhnout i po malých tepelných elektrárnách, které obyčejně mají kapacitu pět až 30 MW a dají se pořídit i uvést do provozu už v řádu měsíců. I při započítání všech dalších opatření včetně například instalace nových uložišť v solárních elektrárnách, využití plynu a importu z EU ale Riabtsevev odhaduje, že v zimě bude mít síť deficit vynucující si odstávky od čtyř až do osmi hodin.

Ve srovnání s ostatními odhady je to přitom spíš optimistické číslo.

Prokip, ač přiznává, že přesný odhad je nemožný kvůli přetrvávající hrozbě dalších útoků, odhadl, že v zimě mohou výpadky trvat i 12 až 18 hodin. Představitelé ukrajinské energetické firmy DTEK nedávno prohlásili, že lidé budou mít elektřinu asi na šest až sedm hodin denně a v nejhorším případě jen na čtyři.

Výpadky jsou podle Prokipa ostatně běžné už teď. Plánují se navíc odstávky jaderných bloků kvůli opravám a v létě se poptávka po elektřině ještě zvýší kvůli klimatizacím. „Situace se mění každým dnem. Třeba včera jsme u nás měli výpadek na dvě hodiny, před dvěma týdny se ale stalo, že elektřina nešla 12 hodin. V některých případech, třeba v Kyjevě, nešel proud i 15 hodin,“ popsal Prokip aktuální situaci v domácnostech.

O tom ví své i Galat. „Na ambasádě svítí světla třeba i jen pět hodin denně. Stav je takový, že tomu musíte přizpůsobovat veškeré aspekty života. Musíte třeba vstát ve tři v noci, abyste mohl dát prát pračku,“ popsal diplomat realitu běžného dne v hlavním městě.

Nemocnice a téměř všechna zařízení sociální správy podle Riabtseveva v tuto chvíli už mají nainstalované náhradní generátory a jejich kolaps nehrozí. Největší problém ale s vyhlídkou na zimu představuje topení. A zdaleka nejde jen o domácnosti, které topí elektřinou. Obrovský problém představují i domy vytápěné ohřátou vodou v tepelných elektrárnách. V takových domech totiž podle dat z roku 2021 bydlí asi polovina domácností ukrajinské urbánní populace.

Ukrajinci se podle Galata na zimu intenzivně připravují, mají generátory, kdo může, řeší topení dřevem či biomasou, a dá se očekávat, že pro lidi budou připravené i improvizované ubytovací prostory například v tělocvičnách, kde základní potřeby zajistí stát či města. Pro všechny ale teplo nejspíš nebude.

„Neumím si ale představit, že v nich bude dost míst pro všechny. Je i hodně lidí, například babiček, které nemají ani zájem někam odcházet,“ říká Galat a dodává, že krize dle jeho názoru „bude mít své humanitární důsledky“.

Diplomat souhlasí i s tím, že z dlouhodobějšího hlediska je ohrožená i celá ukrajinská ekonomika. Ta už kvůli výpadkům trpí řadou negativních dopadů a není vyloučené, že i velké společnosti budou muset zcela zastavit činnost.

Nervozitu pochopitelně značně posiluje skutečnost, že nikdo neví, kolik dalších útoků Rusko do zimy ještě podnikne a jaké škody přibudou.

Alespoň na straně ukrajinské PVO se ovšem dá na základě dostupných informací čekat jisté zlepšení.

Nový systém Patriot mají podle nedávných informací z Polska přeposlat USA, další baterie má v „následujících týdnech“ na Ukrajinu dorazit podle výroku německého kancléře ze začátku června. Spolu s ním má Německo dodat i ještě jeden protivzdušný systém IRIS-T a další samohybné protivzdušné kanony Gepard. Německá zbrojovka Rheinmetall také prověřuje, zda by mohla na Ukrajinu poslat protivzdušné kanony Skyranger 35 položené na podvozky starých tanků Leopard 1.

Velkou neznámou jsou pak ruské kapacity, což v podstatně znemožňuje odhadnout, jak se bude boj o ukrajinské nebe dál vyvíjet.