Ukrajina je blíž velkému cíli. Ukusuje Rusku Krym a Černé moře

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

K úspěšnému ukrajinskému útoku na suchý dok v Sevastopolu došlo ve středu, kdy rakety Storm Shadow nebo jejich francouzská verze SCALP-EG zasáhly ruskou ponorku Rostov na Donu a výsadkovou loď Minsk v okamžiku, kdy zrovna procházely údržbou.

Během týdne přibylo hodně informací o rozsahu škod. Dodatečné obrazové materiály nicméně jen potvrdily původní odhady. Obě plavidla jsou zjevně poškozená fatálně. Jejich návrat do služby si buď vyžádá náročnou a dlouhou opravu, anebo k němu vůbec nedojde.

Ponorka třídy Kilo, jejíž exportní cena se mimochodem pohybuje ve stovkách milionů dolarů (když tyto ponorky kupovala Čína, za šest kusů měla vyplatit 1,8 až dvě miliardy dolarů), má v trupu hned dva otvory.

Experti se na základě nových fotek domnívají, že oprava tohoto plavidla je nepravděpodobná. Pokud by se o ni Rusko přece jen chtělo pokusit, bude se stroj pravděpodobně muset přesunout ze Sevastopolu do vybavenějších přístavů mimo Černé moře. Tam by jej musely dotáhnout lodě na nákladním člunu. Rusko podle dostupných informací mělo v Černém moři jen šest ponorek tohoto typu, které využívá k ostřelování Ukrajiny raketami.

Masivní škody se potvrdily i u výsadkové lodi třídy Ropucha, kterou Rusko využívá k zásobování. Velkých výsadkových lodí mělo Rusko na začátku invaze v Černém moři jedenáct. Kromě lodě Minsk bylo námořním dronem zasaženo už v srpnu ještě jedno plavidlo třídy Ropucha – Oleněgorskij Gorňak.

Ztráty záměrně uvádíme v kontextu Černomořské flotily, a nikoliv celého arzenálu ruského námořnictva. Jediná cesta pro případné ruské posily z jiných flotil do Černého moře totiž vede přes Tureckem kontrolované průlivy, které Ankara pro válečné lodě uzavřela.

Nejde ale jen o samotné ztráty. Důležitá je i demonstrace schopnosti zasahovat natolik vzdálené a vzácné cíle.

Podle analytiků útok na Sevastopol prokázal, že Kyjev zvládá podnikat úspěšné útoky i na ty nejcennější ruské terče na Krymu, jež by měly podléhat nejvyššímu stupni obrany.

Což znamená velký posun, který může sehrát důležitou roli v úspěchu ukrajinské jižní pozemní ofenzivy. A potenciálně i v budoucím boji o samotný okupovaný poloostrov.

Vojenský historik Phillips O’Brien na svém blogu operaci označil za „jednu z nejlépe provedených a naplánovaných akcí celé války“.

Podobně i Gavin Hall z bezpečnostních studií University of Strathclyde ve Skotsku napsal v článku pro web The Conversation, že tento „dosud největší“ atak na ruské vojenské zařízení na Krymu ukázal „rostoucí sebevědomí a schopnosti Kyjeva v útocích na dálku“.

Už dva týdny před akcí na důležitost stále úspěšnější ukrajinské dálkové bitvy, která „může významně omezit ruskou bojovou sílu a připravit tak ukrajinský pozemní průlom“ upozorňoval například i Ben Barry z Mezinárodního institutu pro strategická studia.

Pouhý den po zásahu přístavu v Sevastopolu Kyjev pravděpodobně s použitím dronů a upravených střel Neptun zasáhl i moderní protivzdušný systém S-400 Triumf nedaleko města Jevpatorija na západě Krymu. Zatím není jasné, jak velká část baterie byla poničena, satelitní snímky ale potvrdily přinejmenším „trefu“ do stanoviště.

Jde tak už o druhý zasažený protivzdušný systém tohoto typu na Krymu od 24. srpna, kdy explodoval S-400 u Olenivky, ležící rovněž na západě okupovaného poloostrova. Časopis Forbes uvádí, že před invazí bylo na Krymu jen pět těchto protivzdušných systémů.

Jestli bude Ukrajina v úspěšné dalekonosné kampani pokračovat dlouhodobě, záleží zejména na dostupnosti munice, která momentálně pravděpodobně není hojná. Zaslaný počet raket Storm Shadow od Británie a SCALP-EG není veřejně znám. Londýn jich ale měl mít celkem asi 700 až 1000, Paříž pak 400.

Situaci by mohl změnit Washington, který se podle zpráv amerických médií z posledních dní znovu rozmýšlí nad dodáním balistických střel ATACMS a je „blízko“ rozhodnutí poskytnout je Ukrajině už pro tento podzim.

Bez raket dlouhého dostřelu je Ukrajina odkázaná na vlastní drony, které hojně využívá už několik měsíců i k útokům hluboko na území Ruska. Ty ale stačí jen na ničení výjimečně křehkých cílů, jakými jsou například letadla zaparkovaná na ranvejích ruských letišť.

To ale neplatí na moři.

Ukrajina má totiž k dispozici několik druhů mořských hladinových i podvodních dronů, z nichž některé mohou nést dost silnou výbušninu na to, aby vážně poškozovaly ruské válečné lodě. Svědčí o tom například již zmiňovaný útok námořními drony na loď třídy Ropucha 4. srpna, která po něm vykazovala jasné známky poškození.

Tyto útoky nepřestaly. Naopak se jich stranou pozornosti médií současně s raketovými útoky na Sevastopol odehrálo hned několik.

První z nich hlásila ukrajinská i ruská strana a mělo k němu dojít v jihozápadní části Černého moře. Moskva oznámila zničení tří námořních dronů hlídkovou lodí třídy Projekt 22160, zatímco Kyjev oznámil jejich poškození a zveřejnil video, jak se drony blíží k lodi.

V ten samý den měla být podle ukrajinských zdrojů Reuters přímo v Sevastopolu zasažena korveta třídy Projekt 1239.

O den později Kreml informoval o dalším odraženém útoku na jinou korvetu, tentokrát třídy Projekt 22800. Kyjev zase přišel (bez videa či jiných důkazů) s prohlášením o dalším zásahu hlídkové lodě třídy 22160.

O rozsahu škod zatím nejsou žádné potvrzené zprávy. Pouze jedna z jmenovaných menších ruských lodí byla vyfocena, jak je tažena remorkéry, což může, ale nemusí znamenat, že byla vážněji poškozena.

Minimálně tři ze čtyř útoků ale potvrdily obě strany, což svědčí o značné aktivitě ukrajinských dronů v Černém moři.

Server Naval News k těmto incidentům dodal zajímavý postřeh, či přesněji řečeno hypotézu, podle níž pravým cílem útoků mohlo být něco jiného.

V době operace totiž Černým mořem proplouvaly i dva ruské tankery (Yaz a Ursa Major), které server nazývá „sestrami“ tankeru Sig. Jde o tanker, který převážel letecké palivo a byl na začátku srpna zasažen a vážně poškozen ukrajinským dronem. Rusko tyto tankery pravděpodobně používá k zásobování armády.

Právě tankery Yaz a Ursa Major mohly být podle analýzy Naval News skutečným terčem ukrajinského snažení.

Server tak usuzuje jen z nepřímých důkazů v podobě známé polohy tankerů a ruského prohlášení naznačujícího, že hlídkové vojenské lodě eskortovaly jiná plavidla. Přímá potvrzení neexistují. Článek je ale připomínkou, že cenných cílů je pro ukrajinské drony v Černém moři víc. A že až se tyto tankery budou vracet s potenciálně cenným nákladem pro ruskou armádu, nebudou po proplutí Bosporským průlivem zcela v bezpečí.

V dokonalém kontrastu k těmto informacím stojí zprávy z tohoto týdne o vyplutí lodi Resilient Africa z ukrajinského přístavu Čornomorsk se stovkami tun obilí směrem k Bosporu.

Jde totiž o první takovou loď, která opustila ukrajinský přístav poté, co Moskva odstoupila od tzv. obilné dohody. To znamená, že jde zároveň o test, zda Rusko dokáže uplatnit blokádu, nebo ne.

„Jestli lodě s obilím bezpečně opustí Černé moře, bude to znamenat, že Ukrajina dokázala obejít Putinem vyhlášenou blokádu, která byla loni jedním z hlavních opěrných bodů ruské strategie,“ napsal k tomu O’Brien. „Pokud bude ruské námořnictvo vytlačeno a vyřazeno z akce, jedinou možností, jak zastavit tyto lodě, by bylo potopit je raketami. A to by pro Rusko bylo velmi těžké rozhodnutí,“ dodal expert.

S obklíčením lodí s mezinárodní posádkou by Kreml zřejmě neměl problém (pokud by měl možnost to udělat), ale potopit takové plavidlo je už „moc“ i na Vladimira Putina.

Pokud tedy ukrajinské lodě bezpečně doplují až do Středozemního moře, znamená to, že se Kyjevu prakticky bez námořnictva podařilo odepřít Rusku kontrolu nad Černým mořem. Došlo by k situaci, kdy jsou ruské válečné lodě i tankery opakovaně pod útokem, zatímco lodě s ukrajinským obilím volně proplouvají.

Aby byl výčet překotného dění na Krymu a v Černém moři kompletní, je třeba zmínit ještě operaci ukrajinských speciálních jednotek na Ruskem okupovaných ropných plošinách ležících v moři západně od Krymu, ke které pravděpodobně došlo 22. a 23. srpna.

Z videa zveřejněného Ukrajinou se Rádiu Svobodná Evropa podařilo vypátrat, že z plošin, které Rusko okupuje od roku 2015 a ve válce je využívalo mimo jiné jako radarové stanice, ukrajinští vojáci odvlekli nejméně dva radary a komponenty pro výkonnou rušičku.

Podle nezávislého analytika H. I. Suttona je nicméně odepření plošin Rusku důležité zejména proto, že svým způsobem „posouvá frontu“ na moři.

„Můžeme říct, že fronta v Černém moři se posouvá blíže ke Krymu. Tyto frontové linie jsou samozřejmě děravé, neříkám, že jde o silné linie kontroly, jako jsou například zákopy nebo něco podobného. Můžeme ale vidět, že se přiblížila Sevastopolu víc než kdy dřív, a pro Ukrajinu to bude znamenat, že bude jednodušší a bezpečnější v tomto prostoru operovat,“ řekl analytik. Ukrajina podle něj díky operacím „získává větší svobodu v severozápadním Černém moři“.

„Neznamená to, že se Rusko nemůže bránit a nepokusí se plošiny znovu obsadit. Je to ale velká změna. Takovou situaci jsme si ještě před rokem mohli jen stěží představit,“ dodal.