Ukrajina se snaží v Africe bránit rozpínání Ruska, spojence hledá jen ztěžka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když na konci letošního července zaútočili tuaréžští povstalci v Mali na příslušníky Vagnerovy skupiny (dnes vojáky operující pod značkou Africa Corps – pozn. red.), vyplula na povrch pro některé možná překvapivá zpráva.

Podle malijské vládnoucí junty se do útoku, který si vyžádal život minimálně 84 ruských žoldáků a 47 vojáků malijské armády, zapojily i ukrajinské tajné služby.

Na tuto informaci poukázala junta s odkazem na výrok mluvčího ukrajinské vojenské rozvědky HUR Andrije Jusova. Ten minulý týden ukrajinské televizní stanici Suspilne řekl, že ozbrojené skupiny v Mali obdržely z Kyjeva „všechny potřebné informace“, které potřebovaly k provedení červencového útoku, uvádí agentura AP.

Kyjev podrobněji zapojení do útoku nekomentoval. Do jaké míry se mohl v Mali angažovat, analyzoval například zpravodajský server Al-Džazíra; i ten se ale dostal jen k útržkovitým informacím.

„Někteří bezpečnostní analytici, kteří jsou s útoky obeznámeni, uvedli, že ukrajinské síly mohly poskytnout tuarežským bojovníkům omezený výcvik mimo Mali a naučit je ovládat bezpilotní letadla, shazovat improvizovaná výbušná zařízení a provádět minometné útoky,“ uvedla autorka článku Shola Lawal.

Není nicméně novinkou, že se Ukrajina, byť především politicky a diplomaticky, soustředí na africký kontinent dlouhodobě.

První srpnový týden podnikl svou již čtvrtou cestu po afrických zemích za poslední dva roky ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Navštívil Malawi, Zambii a Mauricius.

„Všechna jednání se zaměří na rozvoj bilaterálních vztahů založených na vzájemném respektu a zájmech. Mezi klíčová témata bude patřit účast afrických států na globálním úsilí o obnovení spravedlivého míru pro Ukrajinu a svět,“ přiblížil v prohlášení, co od cesty očekává.

Partnerství s africkými zeměmi Ukrajina buduje i dalšími způsoby. Jen letos v dubnu otevřel speciální ukrajinský vyslanec pro Blízký východ a Afriku Maksym Subch oficiálně nové ambasády v několika zemích - Pobřeží slonoviny, Ghaně, Rwandě, Botswaně, Mozambiku a Demokratické republice Kongo.

V plánu jsou pak i další zastupitelské úřady – v Súdánu, Tanzanii, Mauritánii a Kamerunu, uvádí jihoafrický zpravodajský server Daily Maverick.

Cíle Ukrajiny na africkém kontinentu jsou jasné. Získat další spojence v prosazování vlastních zájmů na mezinárodní půdě v souvislosti s probíhající ruskou agresí na svém území a oslabit na kontinentu vliv stále více rozpínajícího se Ruska.

„Ukrajina si uvědomila, že Afrika je velmi, velmi důležitá, pokud jde o budování silné pozice v OSN, zejména na Valném shromáždění, protože Afrika představuje největší hlasovací blok ze všech kontinentů,“ přiblížil jeden z důvodů pro německou stanici Deutsche Welle Ovigwe Eguegu, nigerijský politický analytik z mezinárodní poradenské společnosti Development Reimagined.

Postoj Kyjeva přiblížil také speciální vyslanec Subch. Podle něj je motivací ukrajinského angažmá v Africe mít na místě diplomaty, kteří by čelili silné protiukrajinské propagandě a rostoucímu fyzickému vlivu Ruska v Africe.

Informace o možném zapojení Ukrajiny do útoku v Mali však mohou diplomatickým snahám Kyjeva spíše uškodit.

Například Mali v reakci na incident zpřetrhalo „s okamžitým účinkem“ s Kyjevem vazby. Bamako označilo možné zapojení Zelenského administrativy za „porušení suverenity Mali, které jde nad rámec zahraniční ingerence a představuje podporu mezinárodního terorismu“.

Kyjev se následně proti tvrzení Mali ohradil s tím, že Bamako jedná ukvapeně, aniž by prošetřilo všechny okolnosti incidentu a poskytlo důkazy o zapojení Ukrajiny.

K rozhodnutí Mali se však záhy přidali i další hráči. Vazby s Kyjevem zpřetrhal i Niger. Senegalské úřady si zase o víkendu předvolaly na kobereček ukrajinského velvyslance Jurije Pyvovarova, kterého obvinily z podpory útoku, čehož se měl dopustit v již smazaném videu zveřejněném na facebookovém účtu ukrajinského velvyslanectví, připomíná agentura AP.

Kriticky se směrem k možnému angažmá Kyjeva vyjádřilo i regionálně významné sdružení ECOWAS. Stalo se tak navzdory skutečnosti, že právě s proruskými Mali a Nigerem je spolek dlouhodobě ve sporu.

ECOWAS v prohlášení z 5. srpna uvedl, že „vyjadřuje silný nesouhlas a odsouzení s jakýmkoliv zásahem ze zahraničí, který ohrožuje mír a bezpečnost v západní Africe, podobně jako jakýkoliv pokus dostat region do geopolitických konfrontací“.

Ukrajina každopádně čelí na africkém kontinentu mnoha překážkám – ať už jde o získávání partnerů, nebo soupeření o vliv s Ruskem. Důvodů je několik.

Zatímco Rusko je pro některé země tradičním partnerem – ještě z dob existence Sovětského svazu, který v mnoha afrických zemích podporoval osvobozenecká hnutí, v případě Ukrajiny tomu tak není. Kyjev začíná na kontinentu od nuly.

„Za 32 let ukrajinské diplomatické historie od získání nezávislosti (po rozpadu Sovětského svazu) nenavštívil tento kontinent ani jeden ukrajinský prezident nebo ministr zahraničí,“ popisuje analytik Eguegu situaci a dodává, že podle něj přichází Ukrajina do Afriky „pozdě“.

Oproti Ukrajině má navíc Rusko především v destabilizovaných sahelských zemích blízké vazby na lídry země; proniklo do infrastruktury i tamního byznysu. Přečtěte si k tématu více v článku zde.

K samotné válce na Ukrajině se navíc africké země od začátku konfliktu staví spíše zdrženlivě a vyslovují se především jako neutrální. Nutno dodat, že Kyjevu vyjádřily podporu například Ghana nebo Keňa.

Zatím marginální úspěchy v Africe připustil loni v listopadu i ukrajinský ministr Kuleba. Řekl, že v souvislosti s Afrikou má země zatím „velmi nízké návraty investic“.

Odkazoval tak na skutečnost, že zatímco ukrajinští představitelé navštívili africký kontinent několikrát, afričtí lídři navzdory opakovaným pozváním na Ukrajinu nemíří. Což neplatí pro jejich výlety do Moskvy.

Deutsche Welle dodává, že o (zatím) malé vůli afrických zemí vyjít Ukrajině vstříc svědčí i skutečnost, že na červnovém mírovém summitu k Ukrajině ve Švýcarsku podepsalo závěrečné komuniké jen 11 afrických zemí z celkových 82.

Kyjev však zatím v úsilí nepolevuje. Africké partnery se snaží oslovit například skrze spolupráci a Iniciativu potravinové pomoci „Zrno z Ukrajiny“. Zatím ji využilo osm subsaharských zemí. Plánuje také zvýšit svou rozvojovou pomoc, posílit obousměrný obchod a poskytnout více míst na univerzitách africkým studentům, přibližuje britská BBC další plány.