Článek
Norsko a Velká Británie společně dodají Ukrajině drony, aby zemi dále pomohly ve válce s Ruskem. Informovalo o tom norské ministerstvo obrany. Náklady na bezpilotní letouny Teledyne Flir Black Hornet, které se používají k průzkumu a identifikaci cílů, budou činit až 90 milionů norských korun, jak uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Teledyne Flir Black Hornet je schopen letět za pomoci tichých elektromotorů až 20 minut a zvládne identifikovat případná skrytá nebezpečí a pozice nepřítele. Tyto drony například používali britští vojáci v Afghánistánu.
Operátoři dron mohou řídit sami, nebo mu lze nastavit orientační body, podle kterých bude létat sám. „Černý sršeň“ také neukládá žádná data, což může být značnou výhodou, pokud dron padne do rukou nepřítele.
V hlavní roli stále Bayraktar
Stroje TB2, známé jako „Bayraktary“, které vyrábí turecká společnost Baykar, mají v napadené zemi téměř mytický status, poznamenal před časem server Business Insider.
Bayraktar je velký asi jako malé letadlo, má na palubě kamery a může být vyzbrojen laserem naváděnými bombami. Na začátku války měla Ukrajina těchto letounů „méně než 50“, jak uvedl podle BBC Jack Watling z think-tanku Royal United Services Institute.
Drony turecké výroby se ukázaly být účinné hned na začátku ruské invaze na Ukrajinu při zastavování ruského postupu během bitvy o Kyjev.
Tisíce dronů využívají v konfliktu obě strany, ať už k bombardování cílů, nebo k navádění dělostřelecké palby. Některé z používaných bezpilotních letounů jsou speciálně vyrobené vojenské drony. V poslední době se však zdá, že Ukrajina se více přiklání k používání malých, volně dostupných dronů.
Využití komerčních dronů
Nasazení dronů bylo při obraně Ukrajiny před invazí ruských vojsk klíčové. Většinu spotřebitelských dronů Ukrajinci využívali nebo stále využívají ke vzdušnému sledování nepřátelských pozic, ke shazování Molotovových koktejlů nebo k provádění úderů municí, jako je vidět na nedávném videu.
Video zveřejněné na sociální síti Reddit zachycuje překvapivě přesný shoz ukrajinského granátu na ruské vozidlo, do něhož granát zapadl přes otevřené střešní okno. Podle řady komentujících útok provedl speciálně upravený dron DJI Phantom 3.
Tento měsíc došlo k útokům na ruskou vojenskou základnu v Sakách na západě Krymu, na leteckou základnu u Sevastopolu a na ruské lodě Černomořské flotily v sevastopolském přístavu. Marina Mironová, výzkumná pracovnice v oblasti obranných studií na King's College London, tvrdí, že k těmto útokům byly s největší pravděpodobností použity právě malé drony.
„Když se podíváte na výbuchy při útocích, jsou poměrně malé. Mám podezření, že se jedná o podomácku vyrobené bezpilotní letouny, ke kterým byly připevněny výbušniny. Drony jsou dostatečně malé na to, aby proklouzly ruským systémem protivzdušné obrany,“ uvedla Mironová. Ukrajina svoji roli v explozích na Krymu nepotvrdila, ani nevyvrátila.
I gubernátor Sevastopolu na Ruskem anektovaném Krymu uvedl, že tamní protivzdušná obrana bojuje s bezpilotními letouny. „Protivzdušná obrana u mysu Chersonésos dál sestřeluje bezpilotní letouny. Není důvod se zneklidňovat,“ napsal v aplikaci Telegram gubernátor Michail Razvožajev.
Německo pošle 500 milionů eur na nové zbraně
Německo je připraveno poslat zbraně za více než 500 milionů eur, aby pomohlo Ukrajině odrazit probíhající ruskou invazi. Oznámil to podle webu Deutsche Welle kancléř Olaf Scholz s tím, že k naplnění dohody by mělo dojít převážně v roce 2023.
Německo mimo jiné pošle na Ukrajinu další tři systémy protivzdušné obrany Iris-T, desítku obrněných vozidel, 20 raketometů, munici a protidronová zařízení, uvedl v úterý během kancléřovy cesty do Kanady mluvčí vlády.
„Jedná se o krok směrem k udržitelné modernizaci ukrajinských ozbrojených sil,“ uvedl mluvčí.
Scholz nedávno přislíbil další rozsáhlou finanční a vojenskou podporu Ukrajině. Na začátku tohoto roku Německo s otázkou, zda má Ukrajině dodávat zbraně, zápasilo. To vedlo k dlouhým odkladům, které byly předmětem značné kritiky v Německu i v zahraničí.
Dodávky se však zrychlily a Berlín uvádí, že již dodal Ukrajině 15 samohybných protiletadlových děl Gepard, 10 samohybných houfnic, několik obrněných transportérů, stovky systémů protivzdušné obrany, jakož i řadu další pomoci, např. humanitární.
Biden oznámil nový balíček pomoci
Americký prezident Joe Biden mezitím ve středu oznámil nový balíček bezpečnostní pomoci Ukrajině ve výši 2,98 miliardy dolarů, „protože země šest měsíců po ruské invazi pokračuje v boji za svou suverenitu“.
„Rozsáhlý finanční balíček, který byl oznámen v den oslav ukrajinské nezávislosti, bude určen na zbraně a vybavení poskytované v rámci Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny,“ uvedl Biden ve svém prohlášení.
Balíček podle webu Politico znamená posun Spojených států k dlouhodobější strategii, jejímž cílem je vybavit Ukrajinu pro boj v příštích letech – zatímco dřívější zásilky se zaměřovaly na bezprostřednější potřeby zbraní nebo munice.
„Umožní to Ukrajině získat systémy protivzdušné obrany, dělostřelecké systémy a munici, protiletadlové systémy a radary, které zajistí, že se bude moci dlouhodobě bránit,“ uvedl Biden v prohlášení.
USA mimo jiné dodávají Ukrajině přibližně 700 vojenských dronů Switchblade. Ty jsou dostatečně malé, aby se vešly do batohu. Dron se vypouští z trubky a letí do cílové oblasti, kde narazí do cíle, přičemž odpálí výbušnou hlavici.
Jedná se o největší balíček podpory pro Kyjev od začátku ruské invaze. Přichází v době, kdy američtí představitelé varují, že Rusko zřejmě plánuje v nadcházejících dnech zahájit nové útoky proti ukrajinské civilní infrastruktuře a vládním zařízením.
Celkově Spojené státy od počátku Bidenovy administrativy vyčlenily na bezpečnostní pomoc Ukrajině přibližně 10,6 miliardy dolarů.