Z Černobylu odešla většina Rusů. Podle Ukrajiny hrozila vzpoura

Situace na jihu Ukrajiny a v oblasti Donbasu zůstává mimořádně obtížná, prohlásil dnes ve videoprojevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že Rusko posiluje své pozice u obléhaného přístavního města Mariupol.

„Čekají nás bitvy. Stále musíme ujít velmi obtížnou cestu, abychom získali vše, co chceme,“ uvedl Zelenskyj. „Ať se stane cokoli, všichni musíme myslet na budoucnost, na to, jaká bude Ukrajina po této válce, jaké budou naše životy, protože je to boj o naši budoucnost,“ dodal podle serveru The Kyiv Independent prezident.

Roberta Metsolaová to oznámila na svém twitterovém účtu.

Gruzie se dnes důrazně vymezila proti myšlence referenda o připojení odštěpenecké Jižní Osetie k Rusku. Návrh na referendum, s nímž ve středu přišel jihoosetský vůdce Anatolij Bibilov, šéf gruzínské diplomacie David Zalkaliani podle agentury AFP označil za „nepřijatelný“. Také mluvčí amerického ministerstva zahraničních věcí Ned Price dnes podle Reuters avizoval, že USA výsledek případného hlasování neuznají.

„Mluvit o referendu, zatímco je toto území okupováno Ruskem, je nepřijatelné,“ sdělil Zalkaliani.

Jižní Osetie byla v roce 2008 jádrem sporu rusko-gruzínské války. Rusko po tomto konfliktu uznalo nezávislost jak Jižní Osetie, tak další odštěpenecké gruzínské oblasti Abcházie a udržuje v nich vojenské posádky. Gruzie nadále považuje obě separatistické provincie za své území.

Ruská armáda ukradla čtrnáct tun humanitární pomoci, uvedla na tiskové konferenci místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Podle ní šlo hlavně o dodávky potravin a léků dodané do Melitopolu. Ruská armáda podle deníku The Kyiv Independent ukradla dvanáct autobusů, které pomoc do města vezly.

Rusko odkoupilo zpět většinu svých dluhopisů denominovaných v dolarech splatných 4. dubna, držitelům za ně zaplatilo v rublech. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo financí. Dodalo, že rovněž plně uhradilo závazky spojené s dolarovými dluhopisy splatnými v roce 2030. Schopnost Ruska plnit dluhové závazky se dostala do centra pozornosti poté, co se země stala terčem západních sankcí kvůli útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

Rusko podle ministerstva odkoupilo přes 72 procent dluhopisů splatných 4. dubna. Získalo tak dluhopisy v nominální hodnotě téměř 1,45 miliardy dolarů (32 miliard Kč) z celkově dvoumiliardové emise. Držitelé dluhopisů z této emise, kteří nabídku na zpětný odkup v rublech nevyužili, dostanou podle zdroje Reuters 4. dubna zaplaceno v dolarech.

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že v pátek otevře humanitární koridor z obleženého města Mariupol do Záporoží, uvedla agentura Tass.

Agentura citovala plukovníka Michaila Mizinceva, ředitele ruského Národního centra pro řízení obrany, který řekl, že Moskva jednala na základě žádosti francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a německého kancléře Olaf Scholze.

Francouzský herec Gérard Depardieu, známý obdivovatel ruského prezidenta Vladimira Putina a majitel ruského pasu, dnes odsoudil invazi na Ukrajinu. Podle něj je rozhodnutí šéfa Kremlu poslat armádu do sousední země „nepřijatelný a šílený exces“, za který ale obyčejní obyvatelé Ruska nenesou žádnou odpovědnost. Napsala o tom agentura AFP.

Depardieu také oznámil, že celý výtěžek ze tří svých nadcházejících koncertů věnuje na pomoc Ukrajině.

Rusko přesouvá do Běloruska žoldnéře z Blízkého východu a raketové komplexy, uvedl dnes v pravidelném večerním hlášení generální štáb ukrajinské armády. Ruská vojska se snaží utvořit na východě Ukrajiny nové uskupení s cílem získat kontrolu nad částmi Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti a obklíčit města Kramatorsk a Slovjansk v Doněcké oblasti, sdělil dále generální štáb.

„Rusko pokračuje v přemisťování raketových jednotek do Běloruska, aby mohlo zintenzivnit ostřelování měst a infrastruktury na Ukrajině balistickými raketami,“ uvedl štáb. Upřesnil, že podle jeho informací se u běloruského města Gomel nově objevily tři raketové komplexy Iskander a dva systémy protivzdušné obrany S-300. Doplnil, že v úterý také k vojenskému letišti v Gomelu dorazilo 200 žoldnéřů z Blízkého východu.

Gruzie má s Ruskem svou vlastní krvavou minulost, k aktuální situaci na Ukrajině se ale staví spíše zdrženlivě. Teď chtějí separatisté v gruzínské Jižní Osetii využít situace a přímo se připojit k Rusku. Proč Tbilisi nedělá víc?

Německé ministerstvo hospodářství kvůli obavám ohledně dodávek energie uvažuje o vyvlastnění a zestátnění německých divizí ruských energetických společností Gazprom a Rosněfť. Informoval o tom dnes německý list Handelsblatt s odvoláním na zdroje z vládních kruhů.

Spolková vláda chce podle zdrojů zabránit výpadkům dodávek energie v případě, že se tyto divize dostanou do potíží. Divize Gazprom Germania provozuje rozsáhlé zásobníky plynu, zatímco divize Rosněfť Deutschland je jakožto provozovatel rafinerií klíčovým hráčem na trzích s benzinem a naftou.

Na německém energetickém trhu jsou obě společnosti podle Handelsblattu v současné době nenahraditelné. Zároveň jim ale hrozí „technický bankrot“, protože banky a další podnikatelští partneři se nyní distancují od podniků s ruskými vlastníky.

Během ruské invaze na Ukrajinu, která trvá pět týdnů, zemřelo v této zemi nejméně 1 232 civilistů. Oznámil to dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR), který dosud potvrdil také úmrtí 112 dětí. Ukrajinská ombudsmanka dnes informovala o celkem 148 zabitých a 232 zraněných dětech.

OHCHR zaznamenal kromě 1 232 zabitých civilistů také 1 935 zraněných. Většinu civilních obětí má podle úřadu na svědomí použití výbušných zbraní s „širokou dopadovou plochou“ včetně dělostřeleckého a raketového ostřelování nebo leteckých úderů.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva zvlášť zmiňuje oběti v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny. Na tamním území, které kontroluje ukrajinská vláda, OHCHR zaznamenal 338 zabitých a na teritoriu ovládaném proruskými separatisty pak 66 mrtvých. V ostatních regionech Ukrajiny potvrdil 828 zabitých.

Rusové budou chtít obsadit třetinu Ukrajiny a pak vyjednávat z této velmi silné pozice, řekl polský prezident Mateusz Morawiecki stanici CNN. „Vidím, jak se ruské jednotky přeskupují, reorganizují. Myslím, že se brzy pokusí obklíčit ukrajinské síly zejména v oblasti Donbasu. A poté, co obsadí jednu třetinu země na Ukrajině, budou chtít vyjednávat z této velmi silné pozice,“ řekl Morawiecki v rozhovoru.

V rozhovoru pro pořad Christiane Amanpour Morawiecki řekl, že spojenci Ukrajiny potřebují pokračovat v uvalování „drtivé sady sankcí“. „Moskva se bojí dlouhodobých sankcí,“ řekl CNN. „Prosazujeme konfiskaci jejich majetku a děláme vše pro to, abychom zastavili nákup ruské ropy a plynu,“ dodal Morawiecki.

„Musíme pomoci Ukrajincům bránit jejich zemi co nejrychleji. Naše dny jsou jejich hodiny, naše týdny jejich dny; potřebují zbraně tady a teď. Rusko je velká země, velké země mají spousty komodit, surovin, zdrojů. Mají velkou armádu. To je důvod, proč se mohou znovu a znovu přeskupovat a reorganizovat,“ dodal.

„Do jihoukrajinského Mariupolu míří konvoj 45 autobusů s humanitární pomocí, které mají následně z obléhaného města evakuovat civilisty,“ oznámila to dnes místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková. Moskva dříve v oblasti vyhlásila dočasné příměří.

Vicepremiérka ale později uvedla, že Rusové konvoj s autobusy zadrželi na kontrolním stanovišti ve Vasylivce, která se nachází mezi Záporožím a Berďanskem.

„K 12:30 (13:30 SELČ) odjelo ze Záporoží do Berďansku 45 autobusů. V tuto chvíli jsou na kontrolním stanovišti Vasylivka a Ruská federace opět naše autobusy nenechává projet. Znovu a znovu žádáme, aby celé světové společenství zaměřilo svou pozornost a pomohlo lidem dostat se z okupovaného Mariupolu,“ uvedla Vereščuková podle stanice CNN.

„Existují určité náznaky, že (Vladimir Putin) vyhodil nebo umístil do domácího vězení některé ze svých poradců. Ale nechci na to v tuto chvíli příliš mnoho sázet, protože nemáme tolik tvrdých důkazů,“ uvedl na čtvrteční tiskové konferenci americký prezident Joe Biden.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval na svém twitteru o dalším jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. „Vzal jsem na vědomí vysokou úroveň organizace jednání obou delegací v Istanbulu. Dohodli jsme se také na dalších krocích směřujících k míru. Děkujeme za připravenost Turecka stát se garantem bezpečnosti našeho státu!“ uvedl Zelenskyj. Erdogana pak ukrajinský prezident nazval „opravdovým přítelem Ukrajiny“.

Ruská armáda podle ukrajinských úřadů nelegálně deportovala 45 tisíc obyvatel Mariupolu na území Ruské federace a území ovládané proruskými separatisty. „Podle vicepremiérky Iryny Vereščukové v Mariupolu nadále zůstává asi 100 tisíc civilistů, které je nutné okamžitě evakuovat,“ uvádí deník Ukrajinská pravda. Doposud se z města podle vlády podařilo evakuovat asi 75 tisíc lidí.

Kromě toho Vereščuková uvedla, že ruští okupanti páchají v Mariupolu velké množství sexuálních zločinů na ženách a nezletilých dívkách. Vereščuková veřejnost ujistila, že všechna svědectví o znásilnění a zneužívání žen ruskými vojáky jsou zaznamenána generálním prokurátorem. Tyto trestné činy pak podle ní nebudou mít promlčecí lhůtu.

„Rusko se pokouší vytvořit novou bojovou skupinu ve Slobožanském směru, aby získalo kontrolu nad částmi Charkovské, Luhanské a Doněcké oblasti,“ informoval Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Moskva už minulý týdne informovala o tom, že se útoky přesunou na východ Ukrajiny, přesto ale ruská armáda pokračovala v bojích na jihu země i v ostřelování Kyjeva a měst na západu země včetně Lvova.

Rusko zakáže od pátku do konce srpna vývoz slunečnicových semen a zavede vývozní kvóty na slunečnicový olej. Ruské ministerstvo zemědělství dnes podle agentury Reuters uvedlo, že tak chce předejít případnému nedostatku těchto plodin a zmírnit tlak na domácí ceny. Země je spolu s Ukrajinou největším světovým vývozcem slunečnicového oleje. Jedním z nejdůležitějších zákazníků je Indie.

„Vývoz semen bude zakázán od 1. dubna do 31. srpna. Vývozní kvóta ve výši 1,5 milionu tun bude uvalena na slunečnicový olej od 15. dubna do 31. srpna,“ uvedlo ministerstvo.

„Indie s Ruskem uzavřela smlouvu na koupi 45 tisíc tun slunečnicového oleje s dodáním v dubnu za rekordní cenu,“ uvedly tento týden zdroje agentury Reuters. Dillí tak reagovalo na prudký nárůst ceny jedlého oleje, který nastal po přerušení dodávek z Ukrajiny.

Až 24 regionálních politiků je podle ukrajinské prezidentské kanceláře drženo v ruském zajetí. Seznam zahrnuje starosty, členy zastupitelstev a další zástupce státních institucí, uvádí server The Kyiv Independent.

Vysokým představitelům Evropské unie je nově zakázán vstup do Ruska. Mezi sankcionovanými jsou i představitelé EU, zákonodárci, veřejné osobnosti a novináři, uvádí agentura Reuters.

Moskva uvedla, že její „blacklist“ zahrnuje také zástupce některých členských států EU a veřejné osobnosti a novináře, kteří jsou podle ní „osobně odpovědní za prosazování nezákonných protiruských sankcí, podněcování rusofobních nálad a porušování práv a svobod rusky mluvících obyvatel“.