Článek
Když 24. února začala ruská invaze, Západ se jednoznačně postavil na stranu Ukrajiny. Napadené zemi začal téměř okamžitě posílat finanční prostředky a zbraně, na Rusko uvalil celou řadu sankcí.
Ani po téměř sedmi měsících válečného konfliktu západní pomoc neustala. Vysoce postavení ukrajinští představitelé ve spolupráci s bývalým šéfem NATO teď navrhují posunout vzájemnou spolupráci na další úroveň.
„Ukrajina se s pomocí spojenců této invazi úspěšně brání,“ uvedl na úterní tiskové konferenci šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. „Je však třeba podotknout, že rozhodnutí se často musela přijímat ad hoc a vývoj mechanismů této pomoci vyžadoval mnoho času, kterého je ve válce vždy nedostatek a který je vykoupen bolestí, krví a životy,“ dodal.
Dohromady se svým týmem, který sestavil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, Jermak představil takzvaný „Kyjevský bezpečnostní pakt“, dokument, který nabízí klíč k posílení dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.
Pracovní skupina vedená Jermakem a bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem ve své zprávě západní země vyzývá, aby Kyjevu poskytly bezpečnostní záruky a vyslaly „jasný signál odhodlání a jednoty proti agresorovi a za budoucnost Ukrajiny“.
Jak válku na Ukrajině vidí na Slovensku?
Těsná většina Slováků by uvítala spíše vítězství Ruska než Ukrajiny. Podle slovenského webu Denník N to ukazují data z průzkumu, který v červenci provedli na vzorku tisíce lidí výzkumníci z agentur MNFORCE, Seesame a Slovenské akademie věd.
Ukrajina by měla s partnerskými zeměmi uzavřít právně závazné dvoustranné dohody, sdružené pod hlavičkou společného dokumentu o strategickém partnerství, tedy Kyjevským bezpečnostním paktem.
„(Kyjevský bezpečnostní pakt) spojí Ukrajinu se skupinou jejích klíčových partnerů,“ stojí ve zprávě. Podepsat by ho podle Jermaka a Rasmussena měla řada předních členů NATO, jako jsou Spojené státy, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo nebo Polsko. Zda by měla být součástí i Česká republika, zatím zůstává nejasné.
Podle zprávy posílení bezpečnosti vyžaduje „několikaleté úsilí v podobě trvalých investic do ukrajinské obranné průmyslové základny, rozsáhlých transferů zbraní a zpravodajské podpory ze strany spojenců, intenzivních výcvikových misí a společných cvičení pod vlajkami Evropské unie a NATO“.
Jermak a Rasmussen přitom zdůrazňují, že cílem této dohody není nahradit Severoatlantickou alianci, ale vytvořit právně závazný plán, kterým by se měly spojenci Ukrajiny řídit v tváří tvář ruské agresi.
„Budou to první záruky svého druhu 21. století a mohou položit základy nového bezpečnostního řádu v Evropě,“ vysvětlují její autoři a zmiňují, že dohoda by měla Ukrajinu chránit dokud se nestane členem NATO a nebude pod ochranou Aliance.
Více o ruských útocích na Ukrajině
Rusko při své invazi na Ukrajinu opakovaně útočí na civilní infrastrukturu. Zásahy zintenzivnilo poté, co se ukrajinské armádě povedl průlom v Charkovské oblasti. Na co všechno Rusové cílí?
Předložený návrh teď pročítá ukrajinská vláda i prezident Zelenskyj. Ten nově vydanou zprávu s nadšením přivítal a řekl, že by se měla stát „základem budoucích bezpečnostních dohod“.
Jak na dokument budou reagovat západní země, zatím zůstává nejasné, ačkoli mnohé z nich již teď poskytují Ukrajině významnou vojenskou pomoc, upozorňuje agentura Reuters.
Podle Jermaka Ukrajina začne s potenciálními signatáři „okamžitě“ jednat a doufá, že bezpečnostní záruky vstoupí v platnost „co nejrychleji“.
Co na to Rusko
Rusko se proti návrhu rezolutně vymezilo a představená doporučení ostře kritizuje. Problém má zejména s tím, že Ukrajina v dokumentu otevřeně mluví o svém směřování ke vstupu do NATO a Evropské unie.
Podle tiskového mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova tento dokument zdůrazňuje naléhavou potřebu ruské „speciální vojenské operace“.
„Nikdo se netají tím, že tento dokument souvisí se záměrem Ukrajiny vstoupit do NATO, to znamená, že cíl členství v NATO zůstává. Hlavní hrozba pro naši zemi tedy zůstává a jeden z důvodů, kvůli kterému bylo nutné provést speciální vojenskou operaci, zůstává a stává se ještě aktuálnějším,“ prohlásil Peskov.
V reakci na návrh také uvedl, že bezpečnostní záruky nemohou Ukrajině poskytnout spojenci, ale pouze její vlastní představitelé. „Pouze vedení Ukrajiny, které chápe bezvýchodnost situace, může poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky,“ uvedl ve čtvrtek podle ruské státní agentury Tass Peskov.
Více o české vojenské pomoci Ukrajině
Na pomoc Ukrajině Česká republika podle premiéra Petra Fialy dodala vojenský materiál v hodnotě 3,8 miliardy korun.
S ostrou reakcí přispěchal také místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medvěděv. „Kyjevská kamarila nedostane žádné ‚bezpečnostní záruky‘, zejména proto, že její projekt je v podstatě ‚prologem ke třetí světové válce‘,“ uvedl na síti Telegram Medvěděv.
Velmi kriticky se přitom vyjádřil nejen na adresu Ukrajiny, ale také jejích západních spojenců. „Pokud budou tito pitomci pokračovat v bezuzdném pumpování nebezpečných zbraní do kyjevského režimu, dříve nebo později se vojenská kampaň posune na jinou úroveň,“ varoval Medvěděv.
„Lidé ze západních zemí nebudou moci sedět ve svých uklizených domech a bytech a posmívat se tomu, jak pečlivě oslabují Rusko rukama jiných. Všechno kolem nich také vzplane. Jejich lidé budou velmi trpět. Země bude doslova hořet a beton se bude tavit. I pro nás to bude velmi špatné. Bude to velmi, velmi špatné pro všechny,“ ukončil Medvěděv emocionální příspěvek.
Západním zemím pohrozila i mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová, podle které by přijetí návrhu vyústilo v „zotročení Evropské unie“.
„Tento pakt, tyto takzvané pracovní skupiny by země EU zauzlovaly, svázaly by jim ruce tak, že by skončily v pekelném otroctví a už nikdy by neobnovily svůj hospodářský růst a rozvoj, a dokonce ani svou bývalou slávu,“ varovala ve středu Evropany Zacharovová.
