Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ukrajina ve čtvrtek od rána čelila masivnímu úderu ruských raket a dronů, výbuchy otřásly mimo jiné Kyjevem, Charkovem či Oděsou.
Terčem byla podle agentury Reuters především energetická infrastruktura, jen v trojici západních oblastí se bez elektřiny ocitl více než milion odběratelů. Ukrajina rovněž odpojila několik jaderných bloků. Před polednem místního času (11:00 SEČ) ale energetická společnost Ukrenergo informovala, že omezení v dodávkách skončila.
Podle bilance ukrajinského letectva vypustilo Rusko na Ukrajinu 97 útočných dronů Šáhid, které Moskvě dodává Írán, 88 střel s plochou dráhou letu a tři rakety z protivzdušného systému S-300. Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že protivzdušná obrana sestřelila 79 ruských střel a 35 dronů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kritizoval na sociální síti X útok kazetovou municí na energetiku jako teroristickou taktiku.
„Kazetová munice výrazně komplikuje úsilí našich záchranářů a energetiků vyrovnat se s následky. Je to opovrženíhodné vyhrocení ruské teroristické taktiky,“ řekl. Zdůraznil, že jeho země potřebuje právě nyní účinné prostředky protivzdušné obrany.
Co je to kazetová munice
- Kazetová munice nebo též bomba je zbraň, jež obsahuje několik výbušných submunic. Skládá se z kontejneru, který v sobě obsahuje menší výbušniny. Když ji pak vojáci odpálí z lodi nebo shodí z letadla, kontejner se ve vzduchu otevře a zasype bombami velkou plochu, třeba i o velikosti několika fotbalových hřišť. Kdo se v tomto prostoru pohybuje, má jen malou šanci přežít.
- Její užití bylo zakázáno Úmluvou z Osla v roce 2008. Úmluvu podepsalo 123 států. Spojené státy, Rusko, Ukrajina nebo třeba Čína Úmluvu nepodepsaly.
- Ženevská konvence zakazuje použití kazetové munice proti civilnímu obyvatelstvu.
Rusko v posledních dnech stupňuje vzdušné údery na Ukrajinu poté, co Kyjev začal střely delšího doletu dodávané Spojenými státy a Británií využívat k útokům na ruské území v rámci vlastní obrany před více než dva a půl roku trvající ruskou agresí.
Putin hrozí dalším nasazením Orešniku
Ruský prezident Vladimir Putin čtvrteční útok označil za odvetu právě za tento krok. „Jak jsem opakovaně řekl, vždycky zareagujeme,“ zdůraznil ve svém projevu na zasedání Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), ruské obdoby NATO, v Kazachstánu.
Zároveň znovu pohrozil „dalšími bojovými testy“ střely Orešnik, tedy mohutné rakety středního doletu, kterou Rusko nečekaně použilo minulý týden k úderu na ukrajinské Dnipro. I to označilo za odvetu za uvolnění pravidel pro použití západních raket.
Podle Putina se kombinovaná síla několika těchto raket při jednom úderu může srovnávat s použitím jaderných zbraní.
Podle činitelů ukrajinských místních samospráv se výbuchy při čtvrtečních útocích ozývaly nejen v Charkově a Oděse, ale i ve městech Kropyvnyckyj v centrální části země, Rivne na západě a Luck ve Volyňské oblasti. Exploze ohlásila rovněž západoukrajinská města Ivano-Frankivsk v Ivanofrankivské oblasti a Chmelnyckyj ve Chmelnycké oblasti nebo jihoukrajinský Mykolajiv.
Ve Vinnycké oblasti, hraničící s Moldavskem, zasáhla jedna ze střel dům, podle serveru Ukrajinska pravda utrpěla jedna žena zranění.
Nad Kyjevem se obraně podařilo několik ruských střel sestřelit, trosky dopadly na jeden průmyslový areál a především do volného prostoru. „Lehce poškozeno bylo několik hospodářských budov a jedna dodávka,“ uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Serhij Popko.
Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že v noci na dnešek systémy protivzdušné obrany sestřelily 25 ukrajinských dronů. Podle údajů ministerstva bylo 14 dronů zničeno nad územím Krasnodarského kraje, šest nad Brjanskou oblastí, tři nad anektovaným Krymem a dva nad Rostovskou oblastí.
Válka na Ukrajině: turbulentní konec listopadu
NEDĚLE 17. LISTOPADU
Američtí představitelé oznámili, že prezident Joe Biden po dlouhém naléhání Kyjeva umožnil Ukrajině použít americké střely dlouhého doletu k úderům proti cílům hluboko na ruském území. Rozhodnutí se týká zejména raket ATACMS.
Moskva dopředu varovala, že tento krok bude považovat za eskalaci. Američané naopak mluví o tom, že jde o reakci na eskalaci ze strany Ruska a zatažení Severní Koreje do války.
ÚTERÝ 19. LISTOPADU
Rusko oznámilo ukrajinský úder raketami ATACMS v Brjanské oblasti. Později to pro americkou stanici CBS News potvrdily i zdroje z Washingtonu.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal změny v jaderné doktríně, které dávají Moskvě větší možnosti použít atomové zbraně. Píše se v nich mimo jiné, že Rusko bude považovat útok nejaderné mocnosti podporovaný jadernou mocností za jejich společný útok proti Rusku.
STŘEDA 20. LISTOPADU
Spojené státy ráno varují před „potenciálně významným útokem“ proti Ukrajině a preventivně zavírají ambasádu v Kyjevě. Následují je další státy. Prezident Biden zároveň umožňuje dodat Ukrajině protipěchotní miny, což dosud také odmítal.
Ukrajina poprvé nasazuje britské střely dlouhého doletu Storm Shadow k útoku v hloubi ruského území.
ČTVRTEK 21. LISTOPADU
Kyjev tvrdí, že Rusko vůbec poprvé k útoku proti Ukrajině použilo mezikontinentální balistickou raketu, což Spojené státy rozporovaly.
Putin později oznámil, že Rusko nasadilo nový typ rakety středního doletu Orešnik. Zároveň hrozil, že by je mohl použít proti zemím, které Ukrajincům dovolí, aby dodávané střely vypouštěli na Rusko.
ÚTERÝ 26. LISTOPADU
Rusko vyslalo v noci na Ukrajinu rekordní počet 188 dronů, oznámily ráno ukrajinské vzdušné síly. Kromě toho invazní armáda podle nich vystřelila na napadenou zemi čtyři balistické střely Iskander-M.
ČTVRTEK 28. LISTOPADU
Rusko podniká rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Putin varuje před „dalšími bojovými testy“ rakety Orešnik, cílem by podle něj mohla být ukrajinská rozhodovací centra.
