Článek
Ukrajina má tento týden dostat deset tanků Leopard, které jí slíbilo Polsko. V úterý to oznámil polský ministr obrany Mariusz Błaszczak s tím, že je jeho země připravena poskytnout i svoji továrnu Bumar-Labedy na jihu země na opravu tohoto typu tanku, který plánují Ukrajině poslat i další státy.
Błaszczak ale zároveň přiznal, že hlavním problémem je nyní nedostatek náhradních dílů. O něm chtěl jednat se svým německým protějškem Borisem Pistoriusem na středeční schůzce unijních ministrů obrany ve Stockholmu.
Celkem dodá Polsko Ukrajině 14 tanků, čtyři z toho už přitom Kyjev dostal během únorové návštěvy premiéra Mateusze Morawieckého. Kromě nich bude mít nově vytvořený ukrajinský tankový prapor i osm dalších strojů z Německa a Kanady, šest tanků dodá Španělsko a doprovodná vozidla slíbilo Finsko.
Błaszczak řekl, že chybějící náhradní díly jsou schopné vyrobit i polské zbrojovky, nejdříve je ale potřeba dostat veškerou dokumentaci od německé společnosti Rheinmetall.
Používáme jen pětinu munice
Ještě více než chybějící tanky a stíhačky, o které Ukrajina Západ rovněž žádá, pociťuje napadená země kritický nedostatek munice. Minulý týden o tom sedmadvacítku informoval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov s tím, že „dělostřelectvo hraje zásadní roli při likvidaci vojenské síly nepřítele“.
Reznikov proto EU požádal o dodání 250 tisíc střel měsíčně. Ukrajina podle jeho slov používá jen pětinu munice, na kterou by měla kapacity. O nedostatku střel ostatně mluví i Rusko, které jich ale stále používá čtyřikrát více než Ukrajina. Podle listu Financial Times vypálí ukrajinská armáda měsíčně na 110 tisíc střel kalibru 155 mm.
Munice pro Ukrajinu
Česká vláda 26. ledna rozhodla, že Ukrajině daruje čtyři tisíce dělostřeleckých granátů ráže 152 mm. Podle ministryně obrany Jany Černochové Ukrajina uvedla, že si munici vyzvedne, což neučinila. Ministryně tak odmítla kritiku, že česká armáda nedokončila logistiku.
„Po podpisu smlouvy mezi ČR a zástupci Ukrajiny byla munice pro ukrajinskou stranu k dispozici. Od toho momentu se jedná o způsobu a termínu přepravy,“ uvedl ředitel odboru komunikace Ministerstva obrany David Jareš. Smlouva byla podepsána 1. února.
Zdroj: ČTK
„Pokud bychom nebyli omezeni množstvím dostupných dělostřeleckých granátů, mohli bychom použít celou sadu munice, což je 594 000 granátů měsíčně,“ řekl s odkazem na kapacitu dělostřeleckých systémů, které má Ukrajina k dispozici.
Estonsko, které patří v rámci EU mezi nejsilnější zastánce Ukrajiny, už navrhlo zvýšení výrobních kapacit a společnou objednávku EU za čtyři miliardy eur. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell je opatrnější a mluví o společné investici ve výši dvou miliard. Polovina částky by byla určena na společné nákupy projektilů, druhá na proplácení dodávek zasílaných jednotlivými státy.
„Žijeme v časech války a musíme mít válečnou mentalitu,“ řekl Borrell na tiskové konferenci po schůzce unijních ministrů obrany. Rozhodnout o návrhu by měli ministři na další schůzce 20. března. „Munici už ale dodáváme od začátku války kontinuálně, nejde o nějaký začátek,“ zdůraznil Borrell po jednom z dotazů novinářů.
Šéf evropské diplomacie je přesvědčen, že státy budou ochotny navyšovat výrobní kapacity, protože díky společným objednávkám munice budou mít jistotu odbytu a zároveň se nebudou muset bát, že by jim po poslání zbraní na Ukrajinu zůstaly prázdné sklady.
Jen 12 zbrojovek v Evropě
Problémem však je, že střely o průměru 155 mm vyrábí v EU pouze 12 zbrojovek a jejich výrobní kapacita ukrajinské potřeby v tuto chvíli nedokáže uspokojit. I proto generální tajemník NATO Jens Stoltenberg členské země varoval, že se „čekací doba na velkorážní munici prodloužila z 12 na 28 měsíců“.
České zbraně pro Ukrajinu
Česká republika dosud Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob armády asi za 4,8 miliardy korun. Zbraně na Ukrajinu posílají i čeští zbrojaři, loni do země napadené Ruskem vyvezli materiál za více než 50 miliard.
I kdyby měly státy postavit nové továrny, bude jim to trvat dva až tři roky. Ambiciózní návrh estonské premiérky Kaji Kallasové tak nebude možné zrealizovat, protože ročně jsou evropské zbrojovky schopné vyrobit jen 650 tisíc dělostřeleckých granátů, ne milion, jak by chtěla premiérka. To zahrnuje jak střely o průměru 120 mm používané v novějších tancích Leopard 2, tak i střely o průměru 105 mm používané v tancích typu Leopard 1, píše The New York Times.
O plánu na společnou objednávku munice informoval i britský list The Guardian, podle něhož ale z kontraktu budou těžit pouze zbrojovky sídlící v zemích EU a v Norsku. Nejvíc peněz by podle něj mělo jít do Německa, Francie a Itálie, kde sídlí největší evropští výrobci zbraní. Británie, která je šestým největším producentem světa, má mít naopak smůlu.
„V zásadě jde o hru s nulovým součtem. Návrh posílí evropský obranný průmysl na náklady těch, kteří jsou mimo Unii,“ citoval deník svůj diplomatický zdroj v Bruselu.
Podle uniklého dokumentu, který budou posuzovat ministři, jsou členské státy zpočátku vybízeny k tomu, aby Kyjevu nabídly své rezervní zásoby munice, až 90 % nákladů na ně by mohl uhradit Brusel. Letos na jaře také odstartuje sedmiletý plán, v jehož rámci bude EU povzbuzovat průmysl k rozšíření výroby, aby splnil požadavky Ukrajiny i členských států, píše The Guardian.
