Ukrajina v krizi, kterou bude cítit generace. Válka je jen jednou z příčin

Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) v půli září zveřejnila svůj pravidelný statistický žebříček, v němž Ukrajině připsala nelichotivé prvenství.

Země, která se už přes dva a půl roku brání ruské agresi, se s 18,6 zemřelého na tisíc obyvatel za rok dostala do čela žebříčku úmrtnosti.

Až za ni se s odstupem zařadily Litva a Srbsko. Rusko, jehož demografické situaci se Seznam Zprávy věnovaly začátkem roku, pak skončilo deváté.

Podle stejného zdroje trápí napadenou zemi i zcela opačný problém – nejnižší porodnost z 228 sledovaných zemí.

Se šesti narozenými dětmi na tisíc obyvatel se dostala i za Itálii nebo Japonsko, které s propadem porodnosti bojují dlouhodobě.

Příčin, proč v napadené zemi roste úmrtnost, je více.

„Velká část personálu, která se dříve věnovala chronicky nemocným a urgentnímu příjmu, je dnes na frontě a zachraňuje životy vojáků,“ přibližuje jednu z nich profesorka Iryna Kurylo, která před válkou působila v Ptuchově ústavu demografie a sociálního výzkumu Národní akademie věd Ukrajiny a nyní je vědeckou pracovnicí katedry demografie a geodemografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Massimo Diana, který je zástupcem Populačního fondu OSN na Ukrajině, ve svém červencovém textu upozornil, že fungování řady nemocnic je vlivem ruských útoků narušené a poskytování zdravotní péče tak v zemi pokulhává.

Dopad na zdraví obyvatelstva a délku života, i když nyní těžko odhadnutelný, nicméně může mít také trauma spojené s válkou, připomíná profesorka Kurylo.

Problém se přitom podle ní netýká jen vojenského personálu, ale každého, kdo čelí neustálému ostřelování, pravidelným výpadkům elektřiny, nedostatku spánku a dalším válečným útrapám.

Demografická situace nebyla na Ukrajině příznivá ani před válkou. Pozvolný pokles obyvatel začal už v 90. letech, kdy země procházela ekonomicko-politickou transformací. Ta, jak upozorňuje demografka Kurylo, „vedla k odkládání porodů a zvýšené úmrtnosti, což v kombinaci s poměrně starou populací vedlo k převaze počtu zemřelých nad narozenými“.

Na začátku nového tisíciletí se situace začala obracet k lepšímu – zvyšovala se porodnost, sňatečnost a s časovým odstupem i střední délka života, snižovala se rozvodovost, stabilizovala se úmrtnost a Ukrajina zaznamenala drobný migrační přírůstek.

Pak ale přišel další zlom – ruská anexe Krymu a válka na Donbase v roce 2014 spustily vlnu doprovodných socioekonomických otřesů.

„Především začala opět klesat porodnost, jak se to obvykle stává, když lidé v důsledku války ztratí důvěru v budoucnost,“ vysvětluje Kurylo s tím, že ke zvýšení rozsahu a intenzity depopulace přispěla také pandemie covidu-19.

Vpád ruských vojsk v únoru 2022 demografickou krizi výrazně urychlil. „Hlavním faktorem je bezpečnostní situace, tedy neurčitost vývoje a s tím související rozvrat hospodářství,“ dodává demografka.

Massimo Diana z Populačního fondu OSN ve své zprávě uvedl, že jedním z důvodů klesající porodnosti je, že lidé kvůli válečnému konfliktu odkládají založení rodiny.

Nastávající matky jsou také kvůli bombardování, kterému země čelí, pod neustálým stresem a mnohem častěji dochází k těhotenským komplikacím či předčasným porodům, podotkl.

Jak ukazuje graf níže, Ukrajina zažila od února 2022 drastický úbytek obyvatelstva. Ruská agrese spustila nejmohutnější exodus ve 33leté historii samostatné země. Miliony lidí ji opustily, o další část obyvatel Ukrajina přišla spolu s územími, jež zabralo Rusko.

Diana odhaduje, že na územích, která momentálně Moskva okupuje, zůstalo téměř pět milionů obyvatel.

Průzkumy navíc naznačují, že zhruba čtvrtina těch, kteří ze země prchli před válkou, zřejmě plánuje zůstat v hostitelských zemích, kde se postupně integrují do společnosti. Nikdo navíc v tuto chvíli neví, kdy a za jakých okolností válečný konflikt skončí.

„Čím déle bude válka trvat, tím horší budou vyhlídky na návrat migrantů domů… a tím obtížnější bude obnovit zemi a zajistit přežití starších lidí,“ nastiňuje profesorka Kurylo, jaký má odliv obyvatel v důsledku války dopad na celkovou populaci.

Příliš optimisticky situaci nevidí ani Ústav demografie a problémů kvality života Národní akademie věd Ukrajiny. V říjnové zprávě, na kterou upozornil list Ukrajinska pravda, předpovídá, že úbytek bude pokračovat a v roce 2051 bude na Ukrajině žít jen 25,2 milionu obyvatel.

To je v ostrém kontrastu s daty z počátku tisíciletí, kdy v zemi podle údajů ukrajinské Státní statistické služby z roku 2001 žilo zhruba 48,5 milionu obyvatel. Pro srovnání: Letos v červenci 2024 populace dosahovala pouhých 35,8 milionu obyvatel, z toho zhruba 31,1 milionu „na územích, kde veřejné orgány vykonávají své pravomoci v plném rozsahu“.

Varšavský think-tank Centre for Eastern Studies upozorňuje, že ukrajinská společnost bude zřejmě v roce 2030 patřit k nejstarším v Evropě, bude mít velký podíl lidí trpících mnoha onemocněními, zdravotním hendikepem, posttraumatickou stresovou poruchou a depresemi.

Stárnutí populace a její smršťování mohou do budoucna pro Ukrajinu představovat velký problém. „Se stárnutím populace v důsledku nízké porodnosti vzniká problém demografických vln s dopady na důchodový systém a další části sociální sféry,“ podotýká Kurylo.

Výrazný dopad na chod ukrajinské společnosti mají i úmrtí vojáků. „Válečné ztráty se týkají převážně lidí v produktivním věku. Je to tedy ztráta pracovní síly,“ připomíná demografka.

Mnohé ukrajinské podniky si už teď stěžují na nedostatek pracovníků, některé z nich musejí měnit svůj běžný režim fungování (psali jsme zde). Částečným řešením nastalého problému je, že práce, které dříve náležely výhradně mužům, začínají čím dál častěji zastávat ženy.

Jak v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy popsala ukrajinská socioložka Anna Kvitová, to, že ženy převzaly „mužská“ zaměstnání, přispělo ke stírání rozdílů mezi pohlavími a k celkové emancipaci žen v rámci společnosti, která má silnou patriarchální tradici.

Ukrajinský Ústav demografie a problémů kvality života tvrdí, že země „potřebuje systematické strategické řešení, které bude minimalizovat demografická rizika a zmírní hrozby, zajistí dlouhodobě vyrovnanou reprodukci obyvatelstva, potřebné množství lidského kapitálu a pracovních sil pro válečný stav a poválečnou hospodářskou obnovu a vytvoření demografické udržitelnosti“.

Podle něj je klíčové, aby byla Ukrajina schopná vytvořit prostředí, ve kterém budou lidé chtít zakládat rodiny a přivádět na svět nové potomky. Země by se také podle něj měla snažit dostat zpátky ty, kteří ji opustili.

Jak budou snahy úspěšné, závisí podle Kurylo na několika faktorech, zejména na délce trvání války a demografickém vyčerpání Ukrajiny. „Ne nadarmo měly USA po druhé světové válce výrazný babyboom, zatímco bývalý Sovětský svaz nikoli,“ říká.

Co se týče příkladů z historie, demografka zmiňuje současné státy, na jejichž území se odehrávaly konflikty spojené s rozpadem Jugoslávie. „Bosna a Hercegovina, Chorvatsko, Kosovo a Srbsko jsou země s intenzivní depopulací, kterou tyto konflikty nastartovaly,“ upozorňuje.