Ukrajina a USA se podle vicepremiérky přiblížily k dohodě o vzácných kovech

Kyjev a Washington jsou v „poslední fázi“ jednání o nerostném bohatství. Informovala o tom ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová.

„Jednání probíhají konstruktivně a téměř všechny klíčové detaily jsme dokončili. Jsme odhodláni dohodu urychleně dokončit, abychom mohli přistoupit k jejímu podpisu,“ napsala na platformě X.

Vyjádřila zároveň naději, že k podpisu dojde co nejdříve, „abychom ukázali náš závazek na další desetiletí“.

Zmíněná dohoda se v posledních týdnech stala jedním z bodů rozepře mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Připomeňme, že poté, co dal Kyjev Trumpovu návrhu o výměně vzácných kovů za vojenskou pomoc „zelenou“, se začalo spekulovat, že by se mohlo podařit uzavřít dohodu už během Mnichovské bezpečnostní konference.

Spojené státy před konferencí předložily návrh dohody, kterou si prostudovala ukrajinská strana. Během setkání Zelenského s americkým viceprezidentem J. D. Vancem, které se konalo na okraj konference, se ovšem shodu najít nepodařilo.

Později vyšlo najevo, že Američané požadovali převzetí poloviny práv na ukrajinské vzácné kovy výměnou za vojenskou pomoc. Zelenskyj ovšem nabídku, kterou mu předložili členové Kongresu USA, „zdvořile odmítl“, napsal list The Washington Post.

K posunu nedošlo ani minulý týden během návštěvy Trumpova zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko Keitha Kellogga v Kyjevě. Ta se konala v době, kdy se mezi prezidenty rozhořela ostrá slovní přestřelka. Trump nazval Zelenského „diktátorem bez voleb“, ten na oplátku prohlásil, že šéf Bílého domu podléhá ruské propagandě.

Vášně neutichly ani v dalších dnech, kdy Trump mluví o tom, že Ukrajina dostala od USA pomoc ve výši 500 miliard dolarů. Zelenskyj to na tiskové konferenci odrazil tím, že se takový dluh nechystá uznat. Podotkl, že Washington poslal Kyjevu pomoc za 100 miliard dolarů. „A dary nepovažujeme za půjčky,“ dodal.

Ukrajina se pyšní bohatými zásobami lithia, urania a titania, které jsou zásadní pro výrobu celé řady produktů, včetně motorů elektrických aut či větrných turbín. Je proto důležitá pro Spojené státy i EU, které se snaží snížit závislost na Číně a jejich rozsáhlých zásobách.

Server Deutsche Welle upozorňuje, že Čína ve světě drží lví podíl industriálně využívaných vzácných surovin. Podle nedávné zprávy Světového ekonomického fóra pokrývá přibližně 40 % potřeb EU v oblasti těchto zdrojů. Mezi další klíčové dodavatele patří Austrálie, Jihoafrická republika, Kanada a Brazílie.