Článek
Pozornost světa se dnes a o víkendu upře do Mnichova. Tradiční bezpečnostní konference může často působit spíše jako diskuzní klub. Ale jde také o místo, kde mají světoví lídři – letos jich dorazí 60 – jedinečnou příležitost probrat zásadní globální otázky.
Letos to platí ještě víc.
Do bavorské metropole totiž dorazí špičky administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj i celá plejáda evropských státníků. A to vše ve chvíli, kdy se po telefonátu šéfa Bílého domu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem rozbíhají jednání o míru na Ukrajině. Konference by tak mohla přispět k pokroku.
Vrchní poradce ukrajinského prezidenta Andrij Jermak před několika dny vzkázal, že politici a experti, kteří míří do Mnichova, si musí uvědomit, že právě teď nastala ta správná chvíle. „Jsme velice blízko tomu skutečně ukončit tuto válku spravedlivým a trvalým mírem, ale je nezbytné, abychom stáli při sobě,“ uvedl v rozhovoru pro agenturu AP.
Kyjev vyhlíží konferenci s nadějí, vývoj posledních dní ale pro něj nevyznívá jednoznačně příznivě. Podle analytika Michala Smetany se ukazuje, že klíčová jednání o ukončení války se povedou na „ose Washington-Moskva“. „A to způsobem, ve kterém pohled evropských spojenců a bohužel také Ukrajiny samotné bude zřejmě na druhé koleji,“ vysvětlil v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Dřívější analýza Seznam Zpráv:
Že by se během víkendu podařilo formulovat konkrétní plán ohledně ukončení téměř tři roky trvající války, podle něj není pravděpodobné. Očekává ovšem, že se v Mnichově povedou důležité debaty ohledně „jednoho z klíčových prvků budoucího mírového uspořádání: bezpečnostních záruk pro Ukrajinu“.
Seznam Zprávy před konferencí shrnují, s čím před Mnichovem do jednání vstupují nejdůležitější aktéři: Ukrajina, Spojené státy, Evropa a Rusko.
Ukrajina hraje o bezpečnostní záruky: Jaké a od koho
Pro Ukrajinu je důležité, že bude tentokrát u toho, na rozdíl od středečního telefonátu mezi Trumpem a Putinem. Do Mnichova sice nedorazí přímo americký prezident, pravděpodobně nejvlivnější aktér celých mírových jednáních, ale Zelenskyj bude mít příležitost z očí do očí mluvit s jeho zástupci: viceprezidentem J. D. Vancem, ministrem zahraničí Marcem Rubiem a zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem.
List The Kyiv Independent píše, že konference v Mnichově přichází pro Ukrajinu v rozhodující chvíli, kdy se snaží navázat vztahy s novou prezidentskou administrativou v Spojených státech.
Zatímco Trump tlačí na rychlé ukončení téměř tříletého konfliktu, Zelenskyj požaduje významné bezpečnostní záruky jako součást jakékoli dohody s Ruskem. Obává se, že urovnání, které nezahrnuje pevné vojenské závazky, poskytne Kremlu jen čas na přeskupení a nové vyzbrojení pro další útok.
Profil Keithe Kellogga:
Primárním cílem Kyjeva, co se týče bezpečnostních záruk, je členství v NATO. K tomu se ovšem staví odmítavě Spojené státy – Trump vzkázal, že ho nepovažuje za praktické pro Ukrajinu.
A také generální tajemník Aliance Mark Rutte v předvečer konference považoval za důležité připomenout, že Ukrajině členství nikdo neslíbil. „Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO,“ řekl.
Ukrajina tak bude potřebovat jiné bezpečnostní záruky, například výrazný počet mírových jednotek na svém území, Zelenskyj mluvil o nutnosti 200 tisíc vojáků, což je jen těžko splnitelný požadavek: znamená to ekvivalent trojnásobku britské armády.
I v tomto směru by se Kyjev těžko obešel bez Spojených států, jak si uvědomuje i Zelenskyj. Trumpova vláda by ale toto břímě nejraději nechala na Evropanech.
To má ale mnoho úskalí, upozorňuje analytik Smetana. „Tím hlavním je nedostatek evropských (vojenských) kapacit pro takto rozsáhlou misi, zvláště pokud nebude podpořena americkou logistickou, leteckou a zpravodajskou infrastrukturou,“ vysvětluje.
Za druhé úskalí považuje chybějící politickou vůli v některých evropských státech. „Obávají se další eskalace, kde by evropské státy byly již přímými účastníky ozbrojeného konfliktu s Ruskem, nicméně bez americké podpory,“ dodává Smetana a upozorňuje, že Washington už konstatoval, že na evropské jednotky rozmístěné na Ukrajině by se nevztahovaly principy zakotvené v článku 5 Severoatlantické smlouvy.
Článek 5
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti.
Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.
Reálně je tak možné, že Ukrajina bude potřebovat zdroje na to, aby se nemusela spoléhat jen na bezpečnostní záruky od Západu.
„Historie ukázala, že takové sliby mohou být nespolehlivé a závislé na politických změnách v západních zemích. Skutečná cesta k bezpečnosti vede přes silnou a nezávislou obranyschopnost Ukrajiny,“ prohlásil v rozhovoru pro Seznam Zprávy americký politolog Alexander Motyl.
Kyjev tak hraje také o financování pro svou další armádu. Trump nedávno naznačil ochotu mu dál pomáhat – výměnou za nerostné suroviny. A právě na tom by se v Mnichově Ukrajinci s Američany mohli dohodnout, jak ostatně obě strany v posledních dnech naznačily.
Američané usilují o to vyvázat se z Evropy
Hlavní cíl americké administrativy vyplývá z už řečeného. Trump dlouhodobě dává najevo, že nemá zájem se ve velkém angažovat v Evropě, chce ji přimět, aby sama platila více na obranu. On sám se chce soustředit hlavně na vnitřní politiku, ochranu jižní americké hranice a na rizika spojená s Čínou.
V posledních dnech se dokonce spekulovalo o tom, že Trumpův tým by mohl v Mnichově už předložit vlastní návrh na ukončení války na Ukrajině. Kellogg ovšem tyto zprávy popřel a v rozhovoru pro agenturu AP vzkázal, že se ladí detaily rozhovorů.
„Až se vrátíme zpátky z Mnichova – chceme prezidentovi poskytnout možnosti tak, aby – až se (přímo) zapojí do mírových procesů- věděl, jak to pro něj vypadá,“ vysvětlil Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu.
Trump už v předvolební kampani sliboval, že téměř tři roky trvající konflikt dokáže díky vazbám na Kyjev i Moskvu ukončit velice rychle. Svá slova začal krátce před konferencí přetavovat v konkrétní činy – už zmíněný telefonát s Putinem, ve kterém se dohodli na „okamžitém“ zahájení rozhovorů o ukončení války. Následoval hovor s ukrajinskou hlavou státu.
Předseda mnichovské bezpečnostní konference Christop Heusgen vyjádřil naději, že by Trump mohl válku skutečně ukončit. „Trump má v rukou nástroje, které mu snad umožní ukončit válku a utrpení lidí. Je to příležitost, kterou nelze promarnit,“ vzkázal v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle.
Vývoj posledních dní obnovil ovšem obavy, že by se Trump mohl snažit jednat o míru až příliš rychle a bez Ukrajiny. Tím pádem by mohl domluvit takové podmínky, které jsou pro Kyjev nepřijatelné.
A to už se dostáváme k cílům Evropy.
Evropa chce zabránit nemilým překvapením
Evropa se po posledních Trumpových krocích obává, že přijde zkrátka. Že bude spolu s Ukrajinou z budoucích mírových jednání vyčleněna. Trump totiž prolomil diplomatickou izolaci, ve které se (ze strany Západu) Putin v posledních třech letech ocitl.
Evropu to zdá se překvapilo. A tak se po středečním telefonátu na lince Bílý dům-Kreml spustila lavina výroků zdůrazňujících, že Evropa „musí sedět u stolu“, že „dohoda, která vylučuje Evropu, nemůže fungovat“, že potřebujeme „spravedlivý mír“ a „nesmí se jednat o Ukrajině bez Ukrajiny“.
Skupina evropských ministrů zahraničí zveřejnila společné prohlášení: „Sdílíme cíl podporovat Ukrajinu, dokud nebude dosaženo spravedlivého, komplexního a trvajícího míru – míru, který garantuje zájmy Ukrajiny i naše vlastní,“ vzkázali ministři tzv. skupiny Výmar+.
Postupně se ale státníci ozývali i jednotlivě: britský ministr zahraničí, nizozemský ministr obrany, polský premiér, šéfka evropské diplomacie…
„Prohlášení, která vidíme… Obávám se, že jsou výrazem slabosti, nikoli síly,“ poznamenala pro britskou BBC analytička z Finského institutu mezinárodních vztahů Tyyne Karjalainenová.
Evropa může doplácet na to, že stále není schopná mluvit jednotným hlasem. „I když se mnoho členských států shoduje na důležitosti podpory Ukrajiny, lídři jako Viktor Orbán z Maďarska a Robert Fico ze Slovenska představují významné výzvy. Jejich neochota zaujmout pevný postoj vůči Rusku komplikuje schopnost NATO prezentovat jednotnou frontu,“ řekl pro Seznam Zprávy politolog Motyl.
Podle stanice Deutsche Welle tak budou letošní konferenci provázet napjaté vztahy mezi Evropou a Spojenými státy pod vedením Donalda Trumpa.
Na přetřes by během konference mohla přijít i otázka celkové evropské bezpečnosti. Trump už v předvolební kampani udal ostřejší tón v transatlantických vztazích.
„Evropské státy nás okrádaly v oblasti obchodu i NATO,“ vzkázal. „Pokud nezaplatíte, nebudeme vás chránit,“ dodal Trump, který dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO, že dostatečně neinvestují do své obrany.
A co Rusko?
Rusko pozvání na konferenci nedostalo. Předseda Heusgen vzkázal, že podmínkou k účasti je „ochota vést dialog“. „Dokud prezident Putin neuzná vládu v Kyjevě nebo Zelenského, nemyslím si, že takový dialog je možný,“ vysvětlil.
Poslední dny ukázaly, že Moskva je otevřená jednat se Spojenými státy pod vedením Trumpa. „Putin doufá, že vedením jednání pouze s Trumpem si dokáže vyjednat příznivější podmínky,“ domnívá se analytička Aleksandra Koziołová z polského Ústavu mezinárodních vztahů, s níž mluvila BBC.
Okolo motivací Ruska skutečně uzavřít dohodu s Ukrajinou tak panují pochybnosti. „Putin opakovaně ukázal, že není ochoten dělat kompromisy. Pokud nedojde k něčemu zásadnímu, jako je stažení Ruska z Ukrajiny, setkání a jednání budou pravděpodobně jen dalším krokem v dlouhém procesu,“ upozornil Motyl.
Navíc Rusko má v současné době stále na bojišti převahu. A Vladimir Putin ve svých projevech opakovaně ujišťuje, že nehodlá ustoupit z požadavků na šest ukrajinských regionů, které nelegálně anektoval (Krym, Sevastopol, Chersonská, Záporožská, Doněcká a Luhanská oblast). A přestože dodnes nemá pod kontrolou většinu tamního území, chlubí se před domácím publikem jejich ziskem.
Zelenskyj doufá, že aspoň část těchto území získá zpět výměnou za území, která Ukrajina dobyla v ruské Kurské oblasti. Podle agentury Reuters ale Rusko nyní ovládá asi 20 procent území Ukrajiny, celkem více než 112 tisíc kilometrů čtverečných. Oproti tomu Ukrajina má pod kontrolou pouze 450 kilometrů čtverečných ruského území.
A Kreml se navíc proti Zelenského návrhu vymezil. „Není to možné. Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území,“ vzkázal mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Ale podle politické analytičky z projektu R.Politik Tatiany Stanovayové Moskva s krachem rozhovorů počítá. „Z perspektivu Kremlu není nic, co by Západ mohl udělat, aby zvrátil ruské teritoriální zisky a v dlouhodobé perspektivě zabránil ukrajinskému kolapsu,“ napsala v krátké analýze na síti X.
Rusko si podle ní může dovolit učinit vůči Trumpovi drobné ústupky, které bude americký prezident vydávat za úspěch. „Tyto ústupky – jako příměří – ale Rusko neodradí od jeho základního cíle: zajistit si „přátelskou“ Ukrajinu podle vlastních podmínek,“ uzavírá Stanovayová.
