Článek
Po dvou dnech od neurčitého prohlášení šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella o možnosti poslat Ukrajině stíhací letouny je jasné, že se ukrajinští piloti žádných nedočkají. Vzdát se svých strojů odmítli všichni kandidáti na potenciální dárce – Bulharsko, Slovensko a Polsko.
Borrell původně v neděli sice doslovně prohlásil, že EU hodlá na Ukrajinu kromě zbraní, munice a další výbavy poslat „dokonce i stíhačky“, a dodal, že některé členské státy mají „stejný druh letounů“, jaký umí používat i piloti ukrajinské armády. Nakonec i naznačil, že by se na tom mohly finančně podílet fondy EU.
V neděli sice nezaznělo, o jaké země a stíhačky by se mělo jednat. Bylo ale jasné, že musí jít o stroje, se kterými umí létat ukrajinští piloti, a ty má k dispozici jen Bulharsko, Slovensko a Polsko.
Konkrétně jsou to letouny typu MiG-29 a Suchoj Su-25, v obou případech letadla vyvinutá Sovětským svazem v 70. letech.
Výhledy na posílení vzdušných sil Ukrajiny se začaly výrazně kabonit už v pondělí, když Borrell upřesnil, že darování stíhaček nepůjde skrze Brusel, ale přes dvoustranné dohody jednotlivých států s Ukrajinou.
Dárcovství kromě toho současně odmítl bulharský premiér Kiril Petkov s tím, že země nemá dost bojeschopných letadel. „V současnosti máme málo funkčních letadel a ty nemůžeme poslat do jiné země,“ řekl Petkov podle serveru Euractiv.
Chaos do celé situace vnesla ve stejném čase zpráva, že ukrajinští piloti už přijeli do Polska, aby si darované stíhací letouny převzali. S odkazem na zdroje z ukrajinské vlády o tom informoval server Politico, který to označil za „jednu z nejdůležitějších“ částí Západem slíbené pomoci Ukrajině. Potvrdil to i ukrajinský parlament, podle něhož „Evropa poslala 70 bojových letounů“, konkrétně 28 MiGů z Polska, 12 ze Slovenska a 16 z Bulharska, odkud má přijít i dalších 14 stíhaček Su-25.
To ale nebyla pravda a podle Politica šlo zřejmě o způsob, jak zatlačit na evropské země, aby se k tomuto kroku odhodlaly. Ani to se ale nepovedlo.
Poskytnutí svých MiGů odmítlo v úterý ráno Slovensko. „Slovensko Ukrajině stíhačky nepošle,“ znělo prohlášení mluvčí ministerstva zahraničí.
K věci se později vyjádřil na Facebooku i slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, který rozhodnutí zdůvodnil podobně jako bulharský premiér. „Bylo by nezodpovědné zbavit se prvku ochrany našeho vzdušného prostoru bez adekvátní náhrady,“ uvedl Naď a dodal, že debata o darování stíhaček Ukrajině „ani neproběhla“.
Rozporuplný vzkaz Dudy
Následně se k věci během dne vyjádřil i polský prezident Andrzej Duda. Při setkání s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem v Polsku řekl, že jeho země „nepošle žádné stíhačky do ukrajinského vzdušného prostoru“, protože by šlo o „vojenské vměšování do ukrajinského konfliktu“. „Do války se nezapojíme. NATO se jí neúčastní,“ dodal.
Dudovo rozporuplné prohlášení, které naznačovalo, že mluví spíš o možnosti poslání stíhaček i s piloty, a nikoliv jen samotných strojů, doplnil později premiér Mateusz Morawiecki, který plán na poslání MiGů odmítl přímo slovy: „Polsko nic takového neplánuje.“
Jiné stíhačky nepřichází v úvahu
Další státy EU a NATO sice mají spoustu jiných stíhaček, na ty by se ale museli ukrajinští piloti zdlouhavě cvičit, na což Ukrajina nemá čas.
„Není to jako přesednout z Chevroletu do Dodge,“ řekl pro server Defense One americký generál v důchodu Herbert Carlisle, který během své kariéry létal kromě amerických stíhaček právě i v sovětských stíhačkách v rámci tajných testů organizovaných vládou USA.
Jediný způsob, jak Západ může ke kontrole vzdušného prostoru Ukrajiny přispět, tak zůstávají protiletadlové zbraně, jako například americké přenosné raketové komplety země-vzduch Stinger, které na Ukrajinu posílá několik států včetně USA a Německa.
„Cokoliv můžeme poskytnout k obraně proti ruské vzdušné převaze, bude pro Ukrajinu znamenat obrovský přínos,“ řekl k tomu Carlisle.
