Tři týdny napětí. Demokracie v Srbsku není prioritou Západu, říká expertka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Rozhodnutí o termínu pokračování zatím nepadlo. Nyní budeme v Srbsku organizovat různé aktivity, které nejsou úplně typické. Ty zahájíme po 10. lednu, kdy i rozhodneme o tom, kdy bude v Bělehradě organizován další protest,“ cituje srbský deník Danas Nikolu Ristiće, jednoho z organizátorů demonstrací, které se v Srbsku odehrály koncem prosince.

Do ulic se tehdy vydali lidé, kteří nesouhlasili s tím, jak 17. prosince v zemi proběhly předčasné volby. Studenti spolu s mladými aktivisty pak dokonce v Bělehradě uspořádali blokádu, která trvala 24 hodin a z provozu vyřadila jednu z hlavních dopravních tepen města, několik opozičních politiků na protest drželo hladovku.

Nespokojenost s výsledky parlamentních a místních voleb, které upevnily vládu Srbské pokrokové strany (SNS) a vyloučily z parlamentu pravicové strany, nebyla bezdůvodná. V průběhu volebního dne se totiž objevila nařčení z volebních podvodů a volby již odsoudili i mezinárodní pozorovatelé, podle kterých voliči neměli možnost volby bez nepatřičného ovlivňování.

„Opozice tvrdí, že do Bělehradu bylo přivezeno 40 tisíc voličů z Republiky srbské (jedna z entit Bosny a Hercegoviny, pozn. red.), aby volili v místních bělehradských volbách, i když zde nebydlí. Na sítích byla vidět videa, kde tito lidé nevědí, kde (prý) bydlí a kde mají volit, nebo že se scházeli v sportovní hale, odkud pak byli rozváženi do různých obcí, aby volili tam,“ přiblížila pro Seznam Zprávy Leona Kovar z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).

„Zároveň relevantní organizace uvádějí, že do Bělehradu byli dováženi i voliči z jiných měst v Srbsku, kde se nekonaly místní volby. Když vezmeme v potaz, že SNS v Bělehradě získala o téměř 30 tisíc hlasů více než Srbsko proti násilí (SPN), je pravděpodobně, že by bez těchto hlasů či jiných nesrovnalostí opozice volby v hlavním městě vyhrála,“ dodává odbornice, jejíž specializací je západní Balkán.

Opozice v reakci na tyto události usiluje o anulování voleb na všech úrovních, a své mandáty v parlamentu tak zatím stále nepřijala. Jak ale pro Balkan Insight upozornil srbský právník Rodoljub Šabić, cesta je to náročná a nejistá. Udělat to totiž může pouze nejvyšší soud, a to je málo pravděpodobné.

Když se na Balkáně zvyšuje napětí, Západ obyčejně poměrně hlasitě vyjadřuje znepokojení. Navzdory všemu výše zmíněnému se ale tentokrát reakce Evropské unie i Spojených států zdají tlumenější. Opozice na ně přitom ve svém boji spoléhá a chce, aby Západ volby neuznal a provedl nezávislé vyšetřování.

To již mimochodem stihl odmítnout srbský prezident Aleksandar Vučić s tím, že jde o záležitost státních institucí Srbska. Tamní úřady pak odmítají i jakákoliv obvinění.

Přestože někteří západní hráči byli se svými vyjádřeními opatrnější, mnohé v tomto směru zaskočil americký velvyslanec v Srbsku, který výsledky prakticky uznal navzdory již zmiňovaným nesrovnalostem. Do země pak putovaly gratulace třeba z Maďarska, ale i z Česka, odkud nynější premiérce, která kandidátku SNS ani nevedla, gratuloval expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO.

„Vzhledem k míře nesrovnatelností, ke kterým v těchto volbách došlo, jsem očekávala, že Západ výsledky voleb neuzná a že bude tlačit na režim, aby vyhlásil nové (a ideálně také svobodné) volby. V minulosti se již ukázalo, že Západ může vytvořit dostatečný tlak na Vučiće, aby došlo k nějakému posunu či změně,“ nastínila svůj postoj Kovar.

„Svou mírnou reakcí Západ ukázal, že jeho prioritou zdaleka není demokratizace Srbska. Je jasné, že Západ má vlastní zájmy, a to především uznání nezávislosti Kosova ze strany Srbska či změnu zahraničněpolitické orientace státu, resp. vzdálení Srbska od Ruska, ale západní tolerance Vučiće a jeho režimu překročila meze už dávno,“ domnívá se balkanistka.

S demokratizací Srbska je podle Kovar ale problém i přímo v jádru státu. Vítězná koalice totiž z voleb vyšla o zhruba 150 tisíc hlasů silnější než naposledy a SPN měla téměř dvakrát méně hlasů než SNS, což naznačuje, že změna Vučićova režimu je v nadcházejícím období jen málo pravděpodobná.

„Nemožnost změny režimu, který je u moci více než 10 let, jasně ukazuje, že je Srbsko v současné době nedemokratickým státem,“ soudí Kovar.

Události posledních týdnů, které vrhají stín na demokratický kredit země, by ale mohly mít dopad i na srbské vyhlídky na integraci do Evropské unie vzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad je kritériem pro vstup. To, jak moc Srbsko stojí o členství v EU, je ale diskuze sama o sobě už jen kvůli jeho lavírování mezi Západem a Východem.

„Kdyby ve volbách zvítězila prozápadní koalice SPN, bylo by možné očekávat větší posuny směrem k EU,“ říká Kovar. „Nicméně ani samotná EU přesně neví, kdy a jak dojde k rozšíření. Proto Srbsko, ale i ostatní státy západního Balkánu budou pořád v čekárně EU. To samozřejmě snižuje podporu místního obyvatelstva pro vstup do EU a v Srbsku je tato podpora nejnižší ze všech západobalkánských zemí.“