Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Rozhodnutí o termínu pokračování zatím nepadlo. Nyní budeme v Srbsku organizovat různé aktivity, které nejsou úplně typické. Ty zahájíme po 10. lednu, kdy i rozhodneme o tom, kdy bude v Bělehradě organizován další protest,“ cituje srbský deník Danas Nikolu Ristiće, jednoho z organizátorů demonstrací, které se v Srbsku odehrály koncem prosince.
Do ulic se tehdy vydali lidé, kteří nesouhlasili s tím, jak 17. prosince v zemi proběhly předčasné volby. Studenti spolu s mladými aktivisty pak dokonce v Bělehradě uspořádali blokádu, která trvala 24 hodin a z provozu vyřadila jednu z hlavních dopravních tepen města, několik opozičních politiků na protest drželo hladovku.
Nespokojenost s výsledky parlamentních a místních voleb, které upevnily vládu Srbské pokrokové strany (SNS) a vyloučily z parlamentu pravicové strany, nebyla bezdůvodná. V průběhu volebního dne se totiž objevila nařčení z volebních podvodů a volby již odsoudili i mezinárodní pozorovatelé, podle kterých voliči neměli možnost volby bez nepatřičného ovlivňování.
„Opozice tvrdí, že do Bělehradu bylo přivezeno 40 tisíc voličů z Republiky srbské (jedna z entit Bosny a Hercegoviny, pozn. red.), aby volili v místních bělehradských volbách, i když zde nebydlí. Na sítích byla vidět videa, kde tito lidé nevědí, kde (prý) bydlí a kde mají volit, nebo že se scházeli v sportovní hale, odkud pak byli rozváženi do různých obcí, aby volili tam,“ přiblížila pro Seznam Zprávy Leona Kovar z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO).
„Zároveň relevantní organizace uvádějí, že do Bělehradu byli dováženi i voliči z jiných měst v Srbsku, kde se nekonaly místní volby. Když vezmeme v potaz, že SNS v Bělehradě získala o téměř 30 tisíc hlasů více než Srbsko proti násilí (SPN), je pravděpodobně, že by bez těchto hlasů či jiných nesrovnalostí opozice volby v hlavním městě vyhrála,“ dodává odbornice, jejíž specializací je západní Balkán.
Mladí na Balkáně
Jsou mladí a mají své cíle a sny. Země, ve kterých žijí, jim ale jejich splnění značně komplikují. Na vině je podle mladé generace v Kosovu a Srbsku zejména ekonomická situace.
Opozice v reakci na tyto události usiluje o anulování voleb na všech úrovních, a své mandáty v parlamentu tak zatím stále nepřijala. Jak ale pro Balkan Insight upozornil srbský právník Rodoljub Šabić, cesta je to náročná a nejistá. Udělat to totiž může pouze nejvyšší soud, a to je málo pravděpodobné.
Zklamání ze Západu
Když se na Balkáně zvyšuje napětí, Západ obyčejně poměrně hlasitě vyjadřuje znepokojení. Navzdory všemu výše zmíněnému se ale tentokrát reakce Evropské unie i Spojených států zdají tlumenější. Opozice na ně přitom ve svém boji spoléhá a chce, aby Západ volby neuznal a provedl nezávislé vyšetřování.
To již mimochodem stihl odmítnout srbský prezident Aleksandar Vučić s tím, že jde o záležitost státních institucí Srbska. Tamní úřady pak odmítají i jakákoliv obvinění.
Přestože někteří západní hráči byli se svými vyjádřeními opatrnější, mnohé v tomto směru zaskočil americký velvyslanec v Srbsku, který výsledky prakticky uznal navzdory již zmiňovaným nesrovnalostem. Do země pak putovaly gratulace třeba z Maďarska, ale i z Česka, odkud nynější premiérce, která kandidátku SNS ani nevedla, gratuloval expremiér Andrej Babiš z hnutí ANO.
In the hours and days ahead, Serbia's leaders and its citizens should remember: The legitimacy of democratic processes depends upon transparency and on the readiness of all parties, winning or losing, to respect the will of the people as expressed at the ballot box.
— Ambassador Christopher R. Hill (@usambserbia) December 25, 2023
„Vzhledem k míře nesrovnatelností, ke kterým v těchto volbách došlo, jsem očekávala, že Západ výsledky voleb neuzná a že bude tlačit na režim, aby vyhlásil nové (a ideálně také svobodné) volby. V minulosti se již ukázalo, že Západ může vytvořit dostatečný tlak na Vučiće, aby došlo k nějakému posunu či změně,“ nastínila svůj postoj Kovar.
„Svou mírnou reakcí Západ ukázal, že jeho prioritou zdaleka není demokratizace Srbska. Je jasné, že Západ má vlastní zájmy, a to především uznání nezávislosti Kosova ze strany Srbska či změnu zahraničněpolitické orientace státu, resp. vzdálení Srbska od Ruska, ale západní tolerance Vučiće a jeho režimu překročila meze už dávno,“ domnívá se balkanistka.
Srbsko a jeho výhledy
S demokratizací Srbska je podle Kovar ale problém i přímo v jádru státu. Vítězná koalice totiž z voleb vyšla o zhruba 150 tisíc hlasů silnější než naposledy a SPN měla téměř dvakrát méně hlasů než SNS, což naznačuje, že změna Vučićova režimu je v nadcházejícím období jen málo pravděpodobná.
„Nemožnost změny režimu, který je u moci více než 10 let, jasně ukazuje, že je Srbsko v současné době nedemokratickým státem,“ soudí Kovar.
Více o srbském lavírování
Žonglovat se vztahy Srbska s východními a západními mocnostmi se Vučićovi daří již řadu let. Připravil si tím půdu pro značnou finanční pomoc z Evropské unie, ale také pro významné obchodní dohody s Čínou nebo Ruskem, které vnímá jako alternativy k západním zemím.
Události posledních týdnů, které vrhají stín na demokratický kredit země, by ale mohly mít dopad i na srbské vyhlídky na integraci do Evropské unie vzhledem k tomu, že dodržování demokratických zásad je kritériem pro vstup. To, jak moc Srbsko stojí o členství v EU, je ale diskuze sama o sobě už jen kvůli jeho lavírování mezi Západem a Východem.
„Kdyby ve volbách zvítězila prozápadní koalice SPN, bylo by možné očekávat větší posuny směrem k EU,“ říká Kovar. „Nicméně ani samotná EU přesně neví, kdy a jak dojde k rozšíření. Proto Srbsko, ale i ostatní státy západního Balkánu budou pořád v čekárně EU. To samozřejmě snižuje podporu místního obyvatelstva pro vstup do EU a v Srbsku je tato podpora nejnižší ze všech západobalkánských zemí.“
