Článek
V detenčním centru pro migranty v mexickém městě Ciudad Juárez na hranicích s USA zahynulo nejméně 39 migrantů ze Střední a Jižní Ameriky. Dalších 28 osob skončilo se zraněními v nemocnici, informoval web BBC.
Požár, který vypukl v úterý pozdě večer, způsobili sami zadržení migranti. Ti na protest zapálili matrace poté, co zjistili, že budou deportováni, oznámil mexický prezident. „Nenapadlo je, že to způsobí tuto strašnou tragédii,“ řekl Andrés Manuel López Obrador na tiskové konferenci.
Pobouření vyvolaly záběry z bezpečnostních kamer, které se dostaly na veřejnost. Podle nich to vypadá, že dozorci středisko ve chvíli, kdy ho zachvátily plameny, opustili a zadrženým se ani nepokoušeli pomoct.
Na záběrech je také vidět, jak jeden ze zadržených mužů kope do ocelových dveří, které se zdají být zamčené. Na druhé straně mříží procházejí tři osoby v uniformách, ale nepokoušejí se dveře otevřít.
Autenticitu záběrů podle mexických médií potvrdil jeden z členů vlády. Britská BBC záběry analyzovala a podle ní s největší pravděpodobností nevznikly později, než v úterý večer.
Z regionu
Latinskoamerické státy spolu se Španělskem a Portugalskem se o víkendu na iberoamerickém summitu v Dominikánské republice zavázaly ke společné ochraně přírody.
Generální tajemník OSN António Guterres v úterý vyzval k důkladnému vyšetření okolností úmrtí migrantů při požáru. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že Guterres je úmrtími „hluboce zarmoucen“ a přeje brzké uzdravení zraněným. Úřad mexického generálního prokurátora uvedl, že vše vyšetřuje.
Detenční zařízení stále doutnalo, když se na místo sjely desítky migrantů, aby se dožadovaly informací o svých blízkých, kteří v něm podle jejich obav zahynuli. „Nechali je tam zemřít!“ křičel na úřady jeden z migrantů. „Proč s námi zacházejí jako se psy?“ ptal se další.
„Nevíme, zda je naživu“
Jedním z mužů, který byl v tomto detenčním centru držen a který byl v době požáru uvnitř budovy, byl třicetiletý Orlando Maldonado z venezuelského města Guarenas, jehož příběh popsal kalifornský deník Los Angeles Times. Jak na tom po nehodě je, zatím neví ani veřejnost, ani jeho nejbližší.
Katiuska Márquezová, jeho 23letá sestra, ho zoufale hledala. Řekla, že oba byli v pondělí zadrženi spolu s jejím manželem a jejich dvěma malými dětmi. Provinili se tím, že na ulicích města Ciudad Juárez žebrali o peníze na jídlo.
Márquezová, její manžel a děti byli nakonec propuštěni. Jejího bratra však prý odvedli do přeplněné místnosti v centru, kde bylo mnoho dalších mužů. Později s ním krátce mluvila přes ocelové mříže. Naposledy.
„Bratr mi řekl: ‚Nenechte mě umřít, dostaňte mě odsud‘,“ uvedla pro Los Angeles Times Márquezová. „Ale co jsem mohla dělat? Moje slova tu nemají žádnou váhu.“
Krize na hranicích Mexika s USA
Migrace na americkém kontinentě se stala trvalou humanitární krizí a příliv lidí neustává. Někdy ani nevědí, kde zrovna jsou, říká v rozhovoru o uprchlících vedoucí mexických Lékařů bez hranic.
Když se dozvěděla o požáru, spěchala zpět do centra a chtěla úřady informovat o tetování ukřižovaného Ježíše Krista, které měl její bratr na pravé ruce. Řekli jí, že o něm nemají žádné informace, ale že pokud přežil, mohl být převezen do jiného imigračního centra nebo do jedné z několika nemocnic v okolí. Márquezová řekla, že nemá peníze na autobus, aby ho mohla hledat.
„Nevíme, jestli je naživu,“ řekla jeho kamarádka, třiadvacetiletá Julianna Lopezová, když spolu s ostatními čekala před záchytným centrem na zprávy o pohřešovaných blízkých.
V nedaleké nemocnici podle agentury AP čekala Viangly Infante Padrónová, 31letá venezuelská migrantka, na svého manžela, kterého ošetřovali, protože se nadýchal kouře.
„Všude byl kouř. Ven pustili jen ženy a ty (zaměstnance) z imigračního. Muže nevyvedli ven, dokud nepřijeli hasiči,“ řekla. Mexické úřady potvrdily, že dozorci vypuknutí požáru vyvedli 15 žen, ale podle agentury AP nevysvětlily, proč muži zůstali uvnitř.
Dvacet osm zemřelých pocházelo z Guatemaly, oznámil guatemalský národní institut pro migraci. Podle guatemalského ministerstva zahraničí pak bylo 13 mrtvých z Hondurasu. Není jasné, proč se tyto počty liší od počtu mrtvých, který uvedly mexické úřady.
Migrační krize
Požár, který je zřejmě jedním z nejsmrtelnějších, jaký kdy imigrační detenční centra v Mexiku postihl, upozornil na stále přísnější migrační politiku prosazovanou vládou amerického prezidenta Joea Bidena.
Analýza migrační krize
V posledních dvou letech se příliv migrantů zvýšil jak na americkém kontinentu, tak v případě mexických hranic s USA. Joe Biden tak dnes stojí před náročnými výzvami a s řešením mu nepomáhají ani „jeho“ demokraté.
„Včerejší události jsou otřesným příkladem toho, proč je třeba usilovat o omezení nebo zrušení detenčních center v Mexiku,“ nechala se podle webu The Guardian slyšet Gretchen Kuhnerová, ředitelka mexického Institutu pro migrující ženy, který podporuje práva migrantů.
Omezení počtu osob, které mohou žádat o azyl, způsobilo, že města podél severní hranice Mexika jsou zahlcena lidmi, kteří chtějí přejít do USA, a mnozí z nich jsou nuceni spát na ulici, v kostelech či přeplněných azylových zařízeních.
Prezident Biden přitom nastoupil do úřadu s příslibem, že obnoví humánní přístup k hraniční krizi poté, co jeho předchůdce Donald Trump přišel s řadou tvrdých opatření.
Situace na hranicích Spojených států a Mexika dosáhla bodu, kdy lidé bez ostychu mluví o migrační krizi. Podle údajů amerických úřadů pohraniční stráž navrátila v loňském administrativním roce, který končí v září, do Mexika 2,76 milionu lidí. Někteří se ale mohli pokusit překročit hranici opakovaně.
„Vzhledem k tomu, že Mexiko přijímá historický počet nových žádostí o azyl a USA pokračují v zavádění politiky, která žadatele o azyl tlačí zpět do Mexika, je humanitární infrastruktura v zemi stále více napjatá a stále více lidí se ocitá v obtížných situacích,“ uvedl ve svém prohlášení Mezinárodní záchranný výbor (IRC).
