Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Celosvětová spotřeba uhlí dosáhne za rok 2024 nového maxima – 8,77 miliardy tun. Alespoň podle odhadu Mezinárodní agentury pro energii (IEA).
Rekordní produkce, obchod i užití uhlí podle organizace nastartovala ruská invaze na Ukrajinu a její dopad na trh se zemním plynem.
Největší zásluhu na tom má podle IEA Čína, která spotřebovává nadpoloviční většinu světového uhlí.
V rozvinutých zemích, jako jsou například státy EU nebo Spojené státy, je množství energie získané uhlím už za svých vrcholem a postupně klesá. Ve Velké Británii mimochodem uhlí letos definitivně skončilo.
Globálně na podobně vysokých hodnotách, jako letos, bude spotřeba podle odhadů do roku 2027.
Svého vrcholu zatím nedosáhly ani celkové fosilní emise, jejichž množství (nejen z energetiky) má být podle odhadů za rok 2024 rovněž rekordní.
To lze v posledních letech opakovaně říci i o maximech v množství energie získané z obnovitelných zdrojů, které jsou navíc stále častěji i levnější než fosilní zdroje. Loni se jejich podíl na globální produkci elektřiny vyšplhal poprvé až na 30 % a pokračuje i vyřazování fosilních paliv z dalších odvětví.
Na pokrytí neustále rostoucí spotřeby energie a paliv to ale nestačí, proto i letos nadále v globálním měřítku „vyhrávají“ fosilní paliva. Začátek globálního poklesu se očekává do konce dekády.
„Může už být za rohem, ale ještě ho nevidíme,“ řekl k tomu pro The New York Times Glen Peters, výzkumník z Centra pro mezinárodní klimatický a environmentální výzkum (CICERO) v Oslu.
K odchodu od fosilních paliv s cílem dodržení Pařížské dohody se shodly státy na loňské klimatické konferenci OSN COP 28 v Dubaji.
