Článek
Mohutný noční ruský úder na Kyjev se tentokrát nevyhnul nejvýznamnější ukrajinské církevní památce.
Dron zapálil střechu Uspenského chrámu, který je součástí Kyjevskopečerské lávry. Klášter, chrámy a podzemní chodby pocházejí z 11. století. Stojí nad místem, kde se v roce 988 první obyvatelé Kyjeva nechali pokřtít v řece Dněpr.
Lávra, která je zapsána na seznamu světového dědictví UNESCO, je nejposvátnějším křesťanským místem na Ukrajině a také symbolem rusko-ukrajinského soupeření o výklad historie.
Rusové považují místo za jakousi kolébku svého státu a své civilizace, jejíž centrum se později přeneslo do Moskvy. Pro Ukrajinu je naopak svědectvím její odlišnosti od Ruska.
„Další ruský zločin“
Uspenský chrám utrpěl velké škody už během druhé světové války, Rudá armáda ho před svým ústupem vyhodila do povětří. Do původní podoby ho vrátila až rekonstrukce před 20 lety.
Na aktuálních fotografiích, které zveřejnila ukrajinská média, je vidět budova kláštera, kolem níž stojí hasičské vozy. Zatím není jasné, zda byla narušena statika stavby.
„Prosíme o modlitbu za záchranu svatyně před zničením. Další ruský zločin proti lidskosti, proti historii, proti křesťanství. Co ještě musí udělat kremelský Antikrist, aby si svět uvědomil, že je nutné rozhodně jednat, aby se ruský teror proti Ukrajině a míru zastavil?“ napsal na síti X metropolita Ukrajinské pravoslavné církve Epifanij.
„Je to jeden z nejstrašnějších obrazů v historii Ukrajiny a Evropy. Další zničení Kyjevskopečerské lávry Moskvou,“ napsal ukrajinský komentátor Vitalij Portnikov.
Francouzský prezident Emmanuel Macron útok na lávru přirovnal k bombardování pařížské katolické katedrály Notre-Dame.
Ministerstvo zahraničí v Moskvě tvrdí, že klášter nezasáhl ruský dron, ale střela ze systému protivzdušné obrany Patriot aktivovaná Ukrajinci.
Ruští nacionalističtí ideologové považují Kyjevskopečerskou lávru za ruskou svatyni, kterou je třeba osvobodit a navrátit Rusku.
V minulosti komplex obývala část pravoslavné církve, která uznává Moskvu jako centrum pravoslaví, takzvaná Ukrajinská pravoslavná církev – Moskevský patriarchát.
Ukrajinská vláda však tuto církev obviňuje z kolaborace s Ruskem a lávru jí odebrala. Nyní komplex spravuje pravoslavná církev, která se k podřízenosti Moskvě nehlásí.
Kreml označuje tyto kroky za porušení náboženské svobody a důkaz útisku všeho ruského na Ukrajině. Tuto verzi události přebírají i někteří vlivní konzervativní komentátoři a influenceři ve Spojených státech, například Tucker Carlson.
V ruských podmínkách mírové dohody, které Moskva předala i Donaldu Trumpovi, figuruje požadavek na volné působení ukrajinské církve, uznávající moskevského patriarchu za svoji hlavu.
Ukrajinské církve
Klášter v Počajivu.
- Řeckokatolická církev – Má věřící hlavně na západě Ukrajiny, centrem je Lvov. Stalin ji v roce 1945 zakázal kvůli údajné kolaboraci s Německem a všechny její kostely převedl pod pravoslavnou církev. Znovu je povolena od konce 80. let minulého století.
- Ukrajinská pravoslavná církev – Část církve, která se na začátku 90. let osamostatnila, protože nesouhlasila s podřízeností moskevskému patriarchovi. Hlásí se k ní dnes většina pravoslavných Ukrajinců, tvrdě odsoudila ruskou agresi.
- Ukrajinská pravoslavná církev – Moskevský patriarchát – Církev, která oficiálně až do května 2022 uznávala za svoji hlavu moskevského patriarchu. Věřící měla hlavně na východě země. Pak se kvůli válce ruských vazeb vzdala, ale kritici tvrdí, že je nadále loajální Moskvě.
Delikátní situace
„Situace kolem pravoslavné církve Moskevského patriarchátu je delikátní a citlivá. Celé je to v takové šedé zóně,“ řekl Seznam Zprávám ukrajinský politolog Oleksandr Krajev.
„Vedení církve tvrdí, že přerušilo vazby s Moskvou, ale při některých obřadech stále používají prapory s ruskou imperiální symbolikou. Nějak se to musí vyřešit, protože Kreml využívá otázky statusu ruštiny a proruské církve k nátlaku na Ukrajinu i během rozhovorů s Američany,“ dodal.
Není to zdaleka první svatostánek, který ruská armáda na Ukrajině zasáhla. Už na začátku války utrpěl škody další pravoslavný klášter ve Svjatohirsku na Donbase.
Ruská raketa zničila kostel v Lukašivce severně od Kyjeva, kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v Kyselivce na jihovýchodě země a chrám v Derhači nedaleko Charkova. Zničená věž a kopule kostela jsou zdálky vidět v otevřené rovinaté krajině na silnici z Izjumu do Slovjansku.
„Nic jim není svaté. Říkají, že jsou křesťané a mají křesťanskou tradici, ale je jim to jedno,“ řekl loni na podzim Seznam Zprávám při cestě po této silnici český dobrovolník bojující na straně Ukrajiny.
