Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zvolení Joea Bidena americkým prezidentem nevítalo saúdskoarabské vedení s žádným nadšením. Zatímco jeho předchůdce Donald Trump si pro svoji první zahraniční cestu zvolil právě pouštní království, Biden se v kampani opakovaně vyjádřil, že po svém vítězství udělá ze saúdské Arábie párijský stát.
Rozkol mezi dlouholetými spojenci se prohloubil ještě víc v okamžiku, kdy Bidenova administrativa zveřejnila zprávu tajných služeb o vraždě novináře Džamála Chášudkžího. Ta jasně ukázala, že hlavním viníkem likvidace známého novináře na konzulátu v Istanbulu byl korunní princ a de facto vládce Saúdské Arábie Muhammad bin Salmán, známý pod zkratkou MBS.
Lidskoprávní orientace Bidenovy zahraniční politiky ale v případě Saúdské Arábie narazila na svůj limit. Kvůli ruské agresi na Ukrajině prudce rostou ceny ropy, což se nepříznivě projevuje i na čerpacích stanicích na druhé straně Atlantiku. Za plnou nádrž už Američané platí i 100 dolarů, na což nebyli zvyklí. Biden se tak musí obrátit právě na největšího vývozce ropy na světě.
Bidenův poradce pro Blízký východ Brett McGurk spolu s Amosem Hochsteinem, jenž radí prezidentovi v oblasti energetiky, tak v posledních týdnech v Rijádu horečnatě vyjednávali o zvýšení produkce ropy. Toho se v tomto týdnu ze strany Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dočkali, stejně jako prodloužení příměří ve válčícím Jemenu.
Prezident to musí zkusit
„Biden byl k Saúdům skeptický dlouho předtím, než přišel na scénu MBS,“ řekl listu The Financial Times Daniel Shapiro, bývalý americký velvyslanec v Izraeli. Biden nicméně trvá na tom, že ve své lidskoprávní politice nehodlá nic měnit.
Příliš jiných možností než právě Saúdskou Arábii přitom Bílý dům neměl – další velký výrobce Írán nemůže zvýšit produkci kvůli americkým sankcím. Ty by sice mohly padnout v případě dohody na nové verzi mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, jednání ve Vídni se ale vlečou a na rychlý průlom to v tuto chvíli nevypadá.
„Prezident to musí zkusit,“ řekl o Bidenově iniciativě směrem k Rijádu Bill Richardson, ministr energetiky v Clintonově administrativě. „Bohužel existují jen špatné možnosti. A jakékoli alternativní možnosti jsou pravděpodobně horší než žádat Saúdy, aby zvýšili produkci,“ citoval ho list The New York Times.
Rijád chce zbraně i jádro
Saúdové nebudou samozřejmě plnit Bidenova přání zadarmo – od Američanů chtějí především zbraně, konkrétně protiraketové systémy Patriot. Kromě toho také bezpečnostní garance pro případ napadení ze strany regionálního rivala Íránu a jeho spojenců v regionu, jako je šíitské hnutí Hizballáh. Saúdové si také přejí americkou pomoc s vlastním jaderným programem, který by měl sloužit čistě civilním účelům; tak ostatně popisují svůj jaderný program i Íránci.
Kartel OPEC zvýší v červenci a srpnu produkci o 648 tisíc barelů denně, většina z toho ale byla v plánu nehledě na vyjednávání s Američany. Čistý výsledek jejich snažení je tak jen zvýšení o 216 tisíc barelů denně, což při očekávaném výpadku ruské ropy kvůli sankcím nebude nejspíš stačit.
Biden se tak rozhodl zařadit do své cesty po Evropě a do Izraele i Saúdskou Arábii. V sobotu ale američtí představitelé serveru Times of Israel řekli, že cesta plánovaná na červen se odsouvá do následujícího měsíce. Americký prezident plánuje strávit tři dny v Izraeli a na palestinských územích, poté by se měl na den až dva uchýlit do Saúdské Arábie. Důvodem odložení cesty měla být další příprava programu v Rijádu.
Výsledkem cesty ale nemusí být žádný zázrak. „Prezidenti mohou být nejmocnější postavou americké vlády, ale nemohou kontrolovat cenu ropy u pumpy,“ myslí si Chase Untermeyer, americký velvyslanec v Kataru v éře George W. Bushe.
