Článek
Článek si můžete poslechnout také v audioverzi.
Od začátku války na Ukrajině bylo do Ruska odvezeno na 20 tisíc dětí.
Kreml tvrdí, že je přesunem chrání před válkou. Uvádí také, že kdykoliv je to možné, děje se tak se souhlasem rodičů nebo opatrovníků.
Soudci Mezinárodního trestního tribunálu (ICC) ale kvůli únosům loni v březnu vydali zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina i zmocněnkyni pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou, která má vše na starosti. Oba vinu odmítli.
Sledování osudů unesených je poměrně složité, agentura Reuters ale nyní přinesla příběh několika teenagerů, kteří skončili v ruských rukách.
Reportérům mimo jiné vylíčili, čím se je přímo Lvovová-Bělovová snažila přesvědčit, aby v zemi agresora zůstali.
Mluvili například o nabídce 100 tisíc rublů od ruské vlády či možnosti studovat na kterékoliv vysoké škole, kterou si v Moskvě vyberou.
Boj o čas
Šestnáctiletá Liza Batzuraová žila před ruskou invazí společně s desítkami dalších dětí v sirotčinci na předměstí Chersonu. Byli mezi nimi i Ibrianovi, kteří se v domově ocitli po smrti matky na podzim 2021 – 16letý Zorik, o něco starší Danylo a dva výrazně mladší sourozenci.
Život v sirotčinci se začal měnit asi dva týdny po invazi, kdy se k městu blížily ruské jednotky. Ředitel Volodymyr Sahaidak tehdy začal hledat způsoby, jak před nimi 52 dětí ochránit.
Jeho svěřenci si tak venku mohli hrát jen čtvrt hodiny denně, a to za přísných pravidel. Personál jim také připravil batohy pro nejbližší příležitost se evakuovat.
Zatykače z Haagu
Soudci nejdříve chtěli vydání zatykačů držet v tajnosti, aby zajistili ochranu obětí i svědků a aby nebylo narušeno vyšetřování. Nakonec se je ale rozhodli zveřejnit, protože to podle nich může pomoci zabránit dalšímu páchání trestných činů.
Když se začalo ukazovat, že se evakuace nepodaří, ředitel obvolával příbuzné dětí. „Prohlédli jsme si dokumenty všech dětí, které měly příbuzné, i ty velmi vzdálené. Sám jsem jim zavolal a požádal je, aby si dítě okamžitě vzali, jinak ho odvezou do Ruska,“ říká.
O dva mladší sourozence Zorika a Danyla se přihlásili vzdálení příbuzní – bratranec zesnulé matky Oleksandr Ponomarčuk a jeho žena Alla. Zorik a Danylo z obavy, že by je pár nedokázal ochránit, zůstali. S rozdělením souhlasili, protože se domnívali, že bude dočasné.
Chersonskou oblast ruští vojáci obsadili v březnu 2022, do sirotčince začali chodit pár týdnů poté. Ředitel Sahaidak se domnívá, že maskovaní muži, kteří tajili svou totožnost, byli příslušníky ruské zpravodajské služby FSB. Jeho tvrzení ale není možné ověřit. V domově se také začali pravidelně objevovat i úředníci, kteří děti kontrolovali.
Učili je, že rodiče nepřijdou
Ruská okupace Chersonu neměla dlouhého trvání a v říjnu 2022 se k městu přiblížily ukrajinské jednotky. Sahaidakovi se tehdy podařilo najít dočasné ubytování pro většinu svých chráněnců. Ne však pro Lizu, Zorika, Danyla a pár dalších, kteří zůstali.
Liza vzpomíná, že jednoho dne jim ve škole řekli, že si na dva týdny pojedou odpočinout k moři. Tehdy prý věřila, že se tak opravdu stane.
Místo toho se ocitli v táboře Družba na Krymu, kde je podle svědectví nutili dodržovat striktní jídelníček a cvičební režim. Těm, co neposlechli či projevili věrnost Ukrajině, hrozily fyzické tresty.
„Jednu věc, co nás učili, bylo, že si pro nás rodiče nepřijdou,“ popisuje Liza. „Nebudou moci, protože už nejsme jejich děti. Děti teď patřily Rusům… A naši rodiče nás nepotřebují,“ vypráví.
Co se učí děti v Rusku?
Výuka o geopolitice, diskuze na současná témata, zpívání hymny nebo vyvěšování vlajky. Tak bude vypadat podle nových plánů ruské vlády výuka dětí už od první třídy. Odborníci se shodují, že jde o pokusy režimu vštípit ideologii a mobilizovat společnost už od těch nejmladších.
Když v listopadu 2022 získali Ukrajinci Cherson zpět, Liza, Zorik a Danylo putovali do jiného tábora na Krymu – Lučistyj. „Nutili nás zpívat ruské písně,“ popisuje dívka. Nazpaměť se museli učit texty vlasteneckých písní pro případ, že by k nim přijela důležitá návštěva z Ruska. Mezi dětmi se šířily zvěsti o bití a izolacích.
Loni v lednu přišel další přesun – do Heničesku v okupované části Chersonské oblasti, kde začaly opět chodit do školy. Bydlely v chatrné ubytovně, spaly na nepohodlných postelích, musely poslouchat ruskou hymnu a po nocích je vojáci kontrolovali, zda nepijí alkohol.
Nechyběly pravidelné návštěvy úředníků, kteří se nechali pro média natáčet, jak dětem pomáhají. Zde se Liza setkala i s Putinovou zmocněnkyní pro práva dětí Marijou Lvovovou-Bělovovou.
Ta mladým Ukrajincům nabízela například možnost získat ruský pas. „Řekla mi, ať si vyberu jakoukoliv vysokou školu v Moskvě,“ přiblížila pro Reuters další z unesených dívek, Nasťa.
Marija Lvovová-Bělovová na schůzce s Putinem v Kremlu.
Nechyběl prý ani slib, že po dosažení plnoletosti můžou od ruské vlády dostat až 100 tisíc rublů, pokud se rozhodnou zůstat. Podle výpovědi jednoho chlapce jim dále nabízela místo na prestižní vojenské akademii.
Právě v té době se podle Lizy začaly názory unesených rozcházet. Zatímco někteří doufali, že se vrátí na Ukrajinu, jiní doufali v budoucnost v Rusku a zastávali proruskou rétoriku.
„Bojím se jich“
Liza se nakonec na Ukrajinu vrátila. V Rusku ji vystopovala matka Oksana a odvezla ji zpět. Vrátila se také Nasťa.
Jiné to bylo u bratrů Ibrianových. Dnes 19letý Danylo se prý přestěhoval do vlastního bytu v ruském Krasnodaru. A podle svých tvrzení dostal od státu slíbených 100 tisíc rublů.
Sedmnáctiletý Zorik zůstává v Heničesku a účastnil se i jednoho z letních táborů pod záštitou Lvovové-Bělovové.
Lizu několikrát kontaktoval přes aplikaci Telegram. Na jednom z videí ukazuje na ruskou vlajku na svém triku a následně Lize nadává za podporu Ukrajiny. „Vidíš? Rusko. Sláva Rusku,“ říká, zatímco se dívá přímo do kamery svého telefonu.
„Bojím se jich… Doufám, že už nikoho z nich nikdy neuvidím,“ svěřuje se Liza.
Manželé Ponomarčukovi pak říkají, že kontakt mezi Zorikem, Danylem a jejich mladšími sourozenci napřímo nedovolují, a to poté, co Danylo loni v létě obvinil z destrukce Kachovské přehrady Ukrajinu, i když důkazy mluví o něčem jiném.
„Za všechno může Ukrajina, která bombarduje lidi. Za všechno může Ukrajina, Rusko je super a skvělé,“ tlumočí Alla Ponomarčuková Danylova slova. Rozhovor prý proto přerušila. „Řekla jsem mu: ‚Danylo, zapomněl jsi, kdo byla tvoje matka? Byla to Ukrajinka. Kde ses narodil? Narodil ses na Ukrajině!‘“
