Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Území, které se rozlohou téměř vyrovná Švýcarsku, bylo v loňském roce vykáceno z deštných lesů Amazonie, uvádí britský zpravodajský server The Guardian. Informace vychází z dat sesbíraných Institutem světových zdrojů (WRI) a Marylandskou univerzitou.
Je to celkem 37 000 km2 deštných pralesů, které dříve nebyly narušeny. Tempo kácení je neúprosné; jedná se o rychlost 10 fotbalových hřišť za minutu.
Drastické úbytky lesů způsobují například rozsáhlé požáry, které se v takových měřítkách jen těžko hasí. Dalším faktorem, který značně přispívá k odlesňování Amazonie, je rozšiřování zemědělských ploch na obdělávání půdy, ilegální těžbu zlata či dřeva nebo na pěstování surovin jako jsou palmový olej nebo sója.
Zatímco v Brazílii a Kolumbii došlo za vlády prezidentů Luize Inácia Luly da Silvy a Gustava Petra k výraznému poklesu úbytku lesů o 36 % a 49 %, v Bolívii, Nikaragui a dalších zemích se naopak kácelo mnohem víc než dřív.
Více o odlesňování Amazonie se můžete dočíst zde:
Rekordní úbytek lesů v důsledku požárů zaznamenala také Kanada, která během nich přišla o více než osm milionů hektarů (20 milionů akrů) lesů.
Kanadské požáry
O situaci v postižených oblastech Kanady jsme psali podrobněji:
Rozsah letošních bezprecedentních požárů v Kanadě jsme analyzovali už na počátku sezony:
Mikaela Weisseová, ředitelka Global Forest Watch ve WRI, uvedla: „Svět udělal dva kroky vpřed a dva kroky vzad, pokud jde o úbytek lesů v uplynulém roce. Musíme se učit od zemí, které úspěšně zpomalují odlesňování.“
Co nejvíce přispívá k odlesňování Amazonie?
Odlesňování Amazonie je důsledkem činnosti environmentálních zločinců, uvádí nová studie brazilské organizace. Experti například uvádí, že policie proti kriminální činnosti související s životním prostředím nedělá dost.
Odborníci varují, že pokračující odlesňování znamená, že vlády nebezpečně zaostanou v plnění svých závazků v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti.
Ekologických dopadů odlesňování pralesů je mnoho. Patří mezi ně například zvyšování emisí skrze lesní požáry nebo změny využití půdy. Také zhoršují celkový stav ekosystému. Pralesy významně přispívají k dešťovým srážkám v celé Brazílii, a to i ve vzdálených oblastech. V neposlední řadě dopad zaznamenají také domorodé kmeny, které se v minulosti spoléhaly na prales jako na zdroj obživy, úkryt, vodu, materiál, palivo a léčivé zdroje. Les má pro ně i značný kulturní a duchovní význam.
Více o amazonském deštném lese a dopadech tamních požárů se můžete dozvědět v rozhovoru s biologem Vojtěchem Novotným.Video: Milan Šíma, RFE/RL
