Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pro Evropu to bude spíš další den, který ji vzdálil Americe. Prezident Donald Trump se chystá ve středu oznámit zvýšení cel, mluví v té souvislosti o „dni osvobození“. Série prohlášení a kroků, kterými Trumpova administrativa dává najevo nezájem o spojenectví s východní stranou Atlantiku, už je od inaugurace nového prezidenta z 20. ledna dlouhá.
Zveřejněná interní komunikace Trumpova týmu z komunikační platformy Signal ukázala, co si politici myslí o svých evropských protějšcích.
„Prostě se mi nelíbí znovu zachraňovat Evropu,“ psal viceprezident J. D. Vance k bombardování cílů jemenských povstalců, kteří ohrožují lodní dopravu v Rudém moři. Argumentoval, že přes tuto spojnici proudí zboží zejména do Evropy, nikoli do USA. „Souhlasím, Evropa je ubohá,“ odpovídal ministr obrany Pete Hegseth.
Sám Trump dlouhodobě obviňuje EU, že „obírá“ Ameriku. Vlivní protrumpovští influenceři a podcasteři, jako Joe Rogan nebo Tucker Carlson, šíří podobné názory: Evropa využívá Ameriku, není schopna si sama platit za bezpečnost, i když na to má, jde vstříc zkáze přijímáním migrantů.
Trumpovi republikáni nevidí smysl v automatické podpoře Ukrajiny, protože válku považují za spor o hranice, nikoliv za projev ruské snahy znovu ovládat velkou část Evropy.
On-line reportáž k uvalení cel:
Prezidentovi blízká kongresmanka Marjorie Taylor-Greeneová nedávno tento postoj nechtěně výstižně shrnula, když vyzvala britskou novinářku, aby se vrátila do své země a řešila tamní problémy, že její názory v Americe nikoho nezajímají.
Americká otočka
V minulosti si Američané stěžovali na evropský antiamerikanismus. Na to, že někteří Evropané kritizují americký kapitalismus a vojenské intervence ve světě. Velmi silné bylo toto pnutí zhruba před dvaceti lety, kdy Spojené státy zaútočily na Irák a velká část Evropy tuto válku odmítala. Kritice vystavovali Spojené státy hlavně politici a voliči levice.
Teď se situace otočila. Ve Spojených státech kritizuje Evropu pravice, Trumpovi republikáni a hnutí MAGA (Make America Great Again) podle nápisu, který má Trump na své červené kšiltovce.
Potvrzuje to i čerstvý průzkum zveřejněný britským týdeníkem Economist. Podle něj 29 procent voličů republikánů zastává názor, že Evropa je nepřátelská. Ještě loni to bylo 17 procent, což Economist dává do souvislosti s příchodem Trumpa k moci a jeho protievropským vyjadřováním.
„V Americe a zejména v řadách příznivců republikánů existuje už dlouho takový stereotyp, že Evropané jsou vyžírkové, kteří využívají naivních dobrosrdečných Američanů, a přitom jsou morálně zkažení. Dívají se na porno a mají dlouhé dovolené,“ uvedl pro Seznam Zprávy expert na Spojené státy Tomáš Klvaňa z New York University v Praze, autor knihy Svět podle Trumpa.
Ze Spojených států aktuálně:
Trumpova administrativa dává okázale najevo podporu těm stranám v Evropě, které se prezentují jako antiliberální a takzvané antielitářské.
J. D. Vance se na bezpečnostní konferenci v Mnichově nesešel s kancléřem Olafem Scholzem, namísto toho jednal se šéfkou Alternativy pro Německo (AfD) Alicí Weidelovou. Trump označil za sobě blízkého evropského politika maďarského premiéra Viktora Orbána.
„Lidé z MAGA mají za to, že Evropa je geopoliticky nevýznamná, ekonomicky upadající, morálně zkažená a vymírá kvůli nízké porodnosti,“ soudí reportér amerického deníku Wall Street Journal David Luhnow.
Mladí Američané s Evropou nesouzní
Americký historik Robert Kagan napsal v době války v Iráku knihu s názvem Američané jsou z Marsu, Evropané z Venuše. Srovnával v ní právě odlišnou angažovanost ve světě a větší americkou vojenskou sílu i vůli ji prosazovat. Nyní Kagan pro Wall Street Journal řekl, že američtí voliči republikánů vidí Evropu jako „modré území“. Tedy ovládané podobnými politiky, jací jsou v Demokratické straně, kterou mnozí republikáni nenávidí.
„Na Evropany se dívají jako na progresivisty, popíjející latté a milující vysoké daně nebo otevřené hranice,“ uvedl Kagan.
V době studené války spojovala západní Evropu a Spojené státy komunistická hrozba a existovalo také jakési povědomí o společných kulturně-civilizačních kořenech. Tyto vazby ale ochabují: Rusko pro Američany není takový rival jako kdysi Sovětský svaz a současné generace cítí menší sepětí s Evropou než ty předchozí. To částečně souvisí i se změnou americké populace, lidé latinskoamerického nebo asijského původu na Evropu vazby nemají.
„Vazby ochabují s tím, jak v Americe stárnou generace, které zažily studenou válku. V politice se to vlastně poprvé objevilo zvolením Baracka Obamy v roce 2008. Obama se narodil v roce 1960 a už neměl zdaleka takový kontakt s Evropou jako například Bill Clinton. Trend vzdalování se Ameriky a Evropy je patrný již delší dobu. Trump je výrazem tohoto vzdalování, ale není člověkem, který by to způsobil nebo se kterým by to začalo,“ soudí Klvaňa.
