Izrael se u soudu brání obvinění z genocidy: Pokud k ní došlo, my jsme oběť

Na půdě Mezinárodního soudního dvora (ICJ) začalo ve čtvrtek a v pátek slyšení v případu Jihoafrické republiky (JAR), která viní Izrael z páchání genocidy na Palestincích v Pásmu Gazy.

V 84stránkovém dokumentu, z něhož citovala agentura Reuters, Jihoafričané mimo jiné uvádějí, že se Izraelci zločinů proti lidskosti dopouštějí zabíjením Palestinců v Gaze, způsobováním vážné duševní a tělesné újmy a vytvářením životních podmínek „směřujících k jejich fyzické likvidaci“.

JAR dále Izrael viní, že selhává v zajišťování základních potravin, vody, léků, paliva, střechy nad hlavou a další humanitární asistence pro tamní civilisty.

Tým jihoafrických právníků pak ve čtvrtek přímo na jednání soudu argumentoval například výroky izraelských politiků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu například podle nich dvakrát vzkázal vojákům bojujícím v Gaze s hnutím Hamás, aby „nezapomněli, co jim udělal Amálek“, tedy biblický pronásledovatel izraelitů.

Právníci také například v síni pustili video izraelských vojáků, jak tancují a zpívají, že „je požehnání zabíjet následovníky Amáleka“ a „neexistuje nic takového jako nevinní“ civilisté, píše server The Jerusalem Post.

Jihoafričané připomněli i výroky izraelského ministra obrany Joava Galanta pronesené krátce po teroristickém útoku hnutí Hamás na Izrael ze 7. října o tom, že Izrael bojuje „s lidskými zvířaty a bude se podle toho chovat“. Nešlo přitom ze strany izraelských představitelů o ojedinělé prohlášení.

V pátek dostala prostor předložit vlastní argumenty izraelská strana. Ta veškerá obvinění předložená JAR kategoricky odmítá. Například právní poradce izraelského ministerstva zahraničí Tal Becker u soudu vypověděl, že interpretace JAR je „hrubě zkreslená“.

„Pokud došlo ke genocidě, byla spáchána na Izraeli,“ řekl. „Hamás usiluje o genocidu Izraele,“ cituje jeho slova agentura Reuters. Dodal, že Izrael se po útoku teroristů z hnutí Hamás měl právo bránit.

Náměstek izraelského generálního prokurátora pro mezinárodní záležitosti Gilad Noam zase prohlásil, že Jihoafrická republika nedoložila důvody pro přijetí předběžných opatření, uvádí server Al-Džazíra.

Vysoký počet civilních obětí v Pásmu Gazy zastupující ředitelka odboru mezinárodní justice na izraelském ministerstvu spravedlnosti Galit Raguanová před soudem odůvodnila strategií Hamásu, který operuje mezi civilisty. Odmítla také, že by Izrael ostřeloval nemocnice.

Jihoafrický podnět k ICJ je reakcí na nejnovější a dosud nejkrvavější kolo ozbrojeného konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Židovský stát v rámci odvety spustil na území Pásma Gazy operaci proti Hamásu. Mrtvých je podle palestinského ministerstva zdravotnictví (jehož údaje už za relevantní označila i izraelská armáda) přes 22 tisíc, třetinu z toho tvoří děti. Při útoku Hamásu na Izrael došlo k brutálním vraždám 1139 izraelských civilistů, další setrvávají jako rukojmí v Gaze.

Izrael se od začátku brání, že na civilisty záměrně neútočí. Tlak na vládu Benjamina Netanjahua, aby se terčem útoků nestávali civilisté, nicméně stále roste.

Žaloba proto izraelskou vládu rozzuřila. „Ne, Jihoafrická republiko, to nejsme my, kdo bychom přišli páchat genocidu. To byl Hamás… Zavraždil by všechny, kdyby mohl. Oproti tomu IDF jedná tak morálně, jak je to nejvíc možné,“ reagoval na to premiér podle BBC.

„Historie vás bude soudit a bude vás soudit bez milosti,“ pronesl na adresu jihoafrických představitelů mluvčí izraelského kabinetu Eylon Levy.

Jihoafrickou žalobu posuzuje patnáctičlenný soudní dvůr, jsou u něj zástupci JAR i Izraele, ale Palestinci v řízení žádnou oficiální roli nezastávají, protože nejsou plnohodnotnými členy OSN, píše agentura Reuters.

„Soud se zaprvé zaměří na předběžné určení, zda je vůbec oprávněn takové rozhodnutí přijmout. Dále bude posuzovat, zda JAR svou žádost řádně odůvodnila, a jde tedy o věrohodnou obavu, že dochází k porušování závazků obsažených v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948,“ přiblížila pro Seznam Zprávy Petra Ditrichová, právnička a expertka na mezinárodní právo.

„Obsahem jednání bude výklad týkající se interpretace, aplikace a naplnění závazků vyplývajících z Úmluvy. ICJ bude také posuzovat, zda existuje dostatečná souvislost mezi opatřeními požadovanými JAR a právy, jejichž ochrana je požadována, a zda předložená žádost splňuje požadavek naléhavosti,“ vysvětlila dále.

Jihoafrická podpora palestinských území není ničím novým. Historicky byla spjatá především s představiteli protiapartheidového hnutí a klíčovými postavami dnes vládnoucího Afrického národního kongresu (ANC).

Podle Ricarda Reboreda, experta na Jihoafrickou republiku z Metropolitní univerzity Praha, sahá podpora desítky let zpátky a je spojovaná především s tamní ikonou Nelsonem Mandelou. „Mandela byl, co se týče Palestiny a způsobu, jak se k ní staví Izrael, velmi přímočarý,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Dobře to ilustrují slova, která pronesl první prezident JAR po konci apartheidu v roce 1997: „Moc dobře víme, že naše svoboda není úplná bez svobody Palestinců.“

Odkazoval na paralelu, které se drží i současná jihoafrická vláda v čele s prezidentem Cyrilem Ramaphosou - stejně jako Jihoafričané v dobách apartheidu čelí dodnes segregaci ze strany Izraele i Palestinci.

„Spoustu lidí to vnímá tak, že Palestina je ve stejné pozici, jako byla černá populace v JAR do roku 1994. A třeba právě ANC tuto analogii hodně používá,“ řekl před časem pro Seznam Zprávy politický geograf Bohumil Doboš z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Přirovnání k apartheidu ale podle něj není kvůli odlišným kontextům namístě.

Reboreda podotýká, že JAR k tomuto obvinění tíhne z pozice země, které se podařilo překonat rasové rozdíly a „sjednotit se“ navzdory rozdílům. V souladu s tím JAR vnímá i zahraniční politiku.

Neopomenutelným faktorem vlažných vztahů Jeruzaléma a Pretorie je podle něj také fakt, že Izrael měl v 70. a 80. letech - v době apartheidu - úzké, především vojenské vazby s JAR. Ta byla největším zákazníkem izraelského obranného průmyslu a financovala jeho nejambicióznější projekty, přibližuje izraelský deník Haaretz. Izrael pak JAR nabídl pomoc s možným vývojem nukleární zbraně, informuje britský deník The Guardian.

Dá se odhadnout, jaký může být výsledek stání před Mezinárodním soudním dvorem? „V první fázi, kdy se rozhoduje ‚pouze‘ o prozatímních opatřeních, JAR teoreticky šanci na úspěch má. V této fázi ICJ nejspíše nebude uvádět, zda jednání Izraele naplňuje znaky genocidy, neboť takové rozhodnutí je velmi složité,“ nastínila právnička Ditrichová.

„Pokud tedy tímto prvním krokem bude spuštěno jednání ICJ v této věci, pak lze očekávat, že samotný spor bude nejspíše řešen několik let,“ upozornila.

Vyšetřování možného genocidního jednání ze strany Izraele podle ní potrvá dlouho. „Genocida je považována za ‚zločin všech zločinů‘. K tomu, aby byl stát uznán za její spáchání, musel by ICJ prokázat, že došlo k naplnění definice požadované Úmluvou,“ řekla dále Ditrichová.

„Základem je vyvození existence zvláštního nebo speciálního úmyslu - tedy úmyslu zničit úplně nebo částečně některou národní, etnickou, rasovou nebo náboženskou skupinu jako takovou. ICJ by tedy musel uvést, že Palestinci představují některou z těchto skupin a že kroky Izraele vedly ke zničení této skupiny jako takové,“ uvedla.

Zda v tomto ohledu JAR uspěje, je podle ní těžké předvídat, stejně jako odhadovat postup ICJ. „Prozatímní opatření představují právně závazné akty, které by státy, jimž jsou adresovány, měly dodržovat. ICJ ve svém rozhodnutí o prozatímních opatřeních může Izraeli nařídit, aby splnil všechna opatření požadovaná JAR, či pouze některá, případně může určit vlastní opatření. Anebo žádost zamítne.“

Důležité je podle Ditrichové mít na paměti, že „žádný vyšší orgán, který by měl pravomoc donutit daný stát jednat v souladu s daným nařízením, neexistuje“. „Současné mezinárodní společenství obecně předpokládá, že daný stát souhlasí s nařízením a následně i rozsudkem,“ řekla.

Praxe mezinárodního práva navíc ukazuje, že ne vždy jsou soudní rozhodnutí dodržována. „Například v roce 2022 vydal ICJ prozatímní opatření vůči Ruské federaci v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Opatření spočívalo v nařízení okamžitě zastavit vojenské operace na Ukrajině, avšak Rusko dané nařízení ignoruje a konflikt dále probíhá,“ uzavřela právnička.

O mimořádných opatřeních by měl soud rozhodnout ještě tento měsíc, dodává agentura Reuters.