Hlavní obsah

Britský novinář popsal zákulisí: jak spor o migranty rozkolísal celou politiku

Foto: Úřad britského premiéra/Flickr

Britský premiér Rishi Sunak během videohovoru ve své pracovně.

Z hlasování o kontroverzním zákonu o deportaci migrantů se stalo hlasování o spokojenosti s Rishim Sunakem v čele konzervativců, říká pro Seznam Zprávy britský novinář Ben Quinn. Nevylučuje ani další výměnu premiéra.

Článek

Rishi Sunak stojí v čele britské vlády teprve něco přes rok. Někteří britští konzervativci by ale už rádi viděli další střídání na pozici premiéra. Navzdory tomu, že zemi za pár měsíců čekají parlamentní volby, které by pro konzervativce podle stávajících průzkumů mohly skončit drtivou porážkou.

Sunak čelí uvnitř vlastní strany rozsáhlé vzpouře, kterou odstartovaly neshody ohledně kontroverzního zákona, jenž má Londýnu umožnit deportaci žadatelů o azyl do více než 6000 kilometrů vzdálené africké Rwandy.

Pravicové křídlo si stěžuje na to, že Sunakův zákon je příliš mírný. Kvůli neshodám ohledně migračního zákona dokonce v úterý na své funkce rezignovali dva místopředsedové strany (psali jsme zde).

Politický zpravodaj britského deníku The Guardian Ben Quinn ale stížnosti pravicového křídla považuje za zástupné, vadí mu podle něj Sunakovo vedení jako takové „Oni v podstatě chtějí, aby jeho politika selhala, protože tak se ho můžou zbavit,“ řekl novinář v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Podle Quinna není vyloučeno, že se jim to podaří.

Neproměnilo se hlasování o migračním zákonu tak trochu v hlasování o spokojenosti s Rishim Sunakem v čele Konzervativní strany?

Ano, myslím, že takhle by se to rozhodně dalo říct. Hlasování se stalo hromosvodem nespokojenosti pravicovějšího křídla strany, které Sunaka z mnoha různých důvodů nemá rádo. Nesdílejí jeho názory na daně či řešení klimatické krize. Ať už udělá cokoliv, nebudou s ním spokojení.

Více o sporech mezi britskými konzervativci zde:

Pravicové křídlo britských konzervativců chce, aby premiér zpřísnil zákon o deportaci migrantů do Rwandy a obešel Evropskou konvenci o lidských právech. Proti je mohutná frakce liberálních toryů i rwandská vláda.

Dalo by se říct, že tohle je způsob, jak se ho zbavit. Oni v podstatě chtějí, aby jeho politika selhala, protože tak se ho můžou zbavit.

Vzhledem k tomu, že do voleb zbývá zhruba 8 měsíců, je docela šílené, že se potenciálně hledá nový konzervativní lídr, nový premiér. Od roku 2015 jsme měli Camerona, Mayovou, Johnsona, na pár týdnů Trussovou, teď Sunaka. Pokud odejde, vystřídá se na postu dohromady šest politiků.

Věříte tomu, že neshody ohledně migračního zákona skutečně přispějí k politickému pádu Rishiho Sunaka?

Těžko říct. Za posledních několik let se u nás stalo tolik bláznivých věcí, že to nikdo nemůže vyloučit. Všechno je možné.

Podle mě tu nyní můžeme pozorovat organizovaný pokus o to, Sunaka sesadit. Před několika dny vyšel ve významném konzervativním listu The Daily Telegraph průzkum, který ukazuje, jak Konzervativní strana ve volbách přijde o řadu křesel. Tvrdí se v něm také, že velká část lidí v konzervativních volebních obvodech si přeje velmi přísnou protiimigrační politiku.

Problém ale je, že tento průzkum byl placen z kapsy záhadné skupiny lidí. Nevíme, kdo za ním stojí. Jednoznačně tu tedy jde o organizovaný pokus o podrývání Sunakovy pozice.

Když Sunak nastoupil do funkce premiéra, mluvilo se o něm jako o pragmatickém, snad i kompromisním lídrovi, který by mohl zklidnit rozbouřenou stranu. Jak vidíme, úplně to nezafungovalo. Proč?

Rishi Sunak byl kompetentní kandidát, který přispěchal, když Liz Trussová naprosto selhala a přispěla k dočasnému kolapsu ekonomiky.

Sunakův politický vývoj

Rishi Sunak se po roce v čele Británie pustil do rozsáhlé proměny svého stylu. „Měl dvě možnosti, buď se držet téhož a dopracovat to k epochální porážce, nebo zkusit změnu,“ říká v rozhovoru pro SZ expert na Británii Jan Váška.

Nejde o něm ale mluvit jako o vyloženě kompromisním kandidátovi. Nesmíme zapomínat na to, že on byl pro brexit, jeho názory na společenské problémy, o kterých mluvíme jako o takzvaných kulturních válkách, jsou dosti konzervativní. Kromě nepřátelského postoje k imigraci jde například o témata transgender osob a tak dále.

Sunak v rámci britské politiky nepatří k umírněným. Pořád je to konzervativec se silnými pravicovými kořeny.

Přeci jenom, v britských médiích jsem zaznamenala zmínky o tom, že migrační zákon, který Sunak představil po tom, co nejvyšší soud v Londýně označil deportace do Rwandy za nezákonné, je do jisté míry kompromisním řešením (více zde). Vnímáte to tak?

Myslím, že zákon o deportacích do Rwandy není kompromisem. Je to způsob, jakým se konzervativci snaží odlišit od labouristů.

Imigrace je důležitým tématem pro značný počet britských obyvatel. Někdy je jednoduché zapomínat na to, že – i když to průzkumy ukazují –, Britové jsou stále vstřícnější k imigraci a čím dál více si uvědomují, že imigranti přináší britské společnosti určité benefity.

V současné době ale lidem, kteří volí Konzervativní stranu, na tématu imigrace opravdu záleží a na rostoucí počet připlouvajících migrantů nahlíží spíše nepřátelsky. Proto Sunak musí něco udělat.

Více o modelu Rwanda:

  • Snaha deportovat uprchlíky do africké Rwandy se táhne britskou politikou už delší dobu. S návrhem přišel kabinet někdejšího britského premiéra Borise Johnsona ve snaze snížit počet migrantů připlouvajících do země. V jeho prosazování pokračovali později i jeho nástupci Liz Trussová a Rishi Sunak.
  • Británie nakonec se Rwandou v dubnu 2022 uzavřela dohodu, na základě níž má africká země výměnou za desítky milionů liber přebírat běžence, kteří do Británie dorazí nelegálním způsobem. Kvůli soudním sporům ovšem dosud do Rwandy neodletěl ani jeden deportační let.
  • Záměr britské vlády posílat migranty do Rwandy od začátku ostře kritizovala celá řada lidskoprávních organizací i opozičních politiků.
  • Britský nejvyšší soud v souladu s odvolacím soudem rozhodl, že posílat žadatele o azyl do africké země je nelegální, jelikož Rwanda nemůže být považována za bezpečnou zemi.

Nesmí se také zapomínat na to, že v Británii máme opravdu robustní konzervativní média. Nedávno tady začala vysílat nová televizní stanice, která vznikla po vzoru Fox News (americká konzervativní stanice, pozn. red.). Ta hraje opravdu velkou roli a spolu s dalšími médii se stává bitevním polem.

Ozývají se uvnitř Konzervativní strany nějaké hlasy, které deportační plán kritizují?

Pořád je tady poměrně velká skupina konzervativců, kteří s extrémnějšími kroky nesouhlasí. Mají obavy o mezinárodní závazky Británie, například v Organizaci spojených národů.

Řada poslanců je součástí skupiny One Nation Tories. To jsou tradičnější Konzervativci. Mnoho z nich by si přálo, aby Británie zůstala součástí Evropské unie. Jsou umírněnější, v mnoha ohledech připomínají spíše evropské křesťanské demokraty.

Uvnitř Konzervativní strany momentálně probíhá občanská válka mezi touto skupinou, která má více než 100 členů (poslanců, pozn. red.), a pravicovým křídlem.

Co může Sunak udělat, aby neshody uvnitř strany vyřešil? Jak jste již naznačil, jeho manévrovací prostor je do jisté míry omezený.

Myslím, že musí pokračovat v zákulisních vyjednáváních s oběma frakcemi.

Dále se také snaží pracovat na obavách, které legislativa týkající se Rwandy vyvolává. Například na tom, že Británie v současné době nemá dostatek soudců, kteří by se zabývali případy migrantů, kteří se o možnost v zemi zůstat rozhodnou zabojovat u soudu. Britská vláda proto slíbila, že nabere řadu nových soudců.

S řešením migrace přišla i Itálie

Italská premiérka Giorgia Meloniová oslavovala listopadovou dohodu mezi Římem a Tiranou coby „recept“, jak efektivně snížit počet připlouvajících migrantů. A hlásala, že příklad by si z toho měla vzít celá Evropská unie.

Brzy se ale začalo ukazovat, že tak hladce to podle všeho nepůjde. Italsko-albánskou dohodu totiž může potkat stejný osud jako britský „model Rwanda“, který kvůli rozsáhlým soudním bitvám zatím nevedl k deportaci jediného migranta.

Podle mě také Sunak jednoduše doufá, že dostatek poslanců si uvědomí, že šarvátky uvnitř strany nepůsobí dobře na voliče, a místo aby bojovali proti sobě, se nakonec začnou soustředit na nadcházející volby a to, aby si udrželi svá křesla.

Mohou jednání o migračním zákonu zamíchat pozicí, se kterou toryové vstoupí do blížících se voleb?

Konzervativci chtějí zákon o deportaci do Rwandy prosadit, protože potřebují vlajkovou loď své imigrační politiky. Chtějí politiku, kterou se odliší od labouristů a která jim umožní labouristy označit za ty, kteří jsou ve věcech migrace příliš měkcí.

Labouristická strana se naopak snaží reagovat na některé konzervativní otázky. Chtějí dát najevo, že i oni vidí migraci jako problém. Nechtějí být viděni jako příliš měkcí. Také se snaží distancovat od problémů, které měli, když v jejich čele stál Jeremy Corbyn a řada voličů je vnímala jako příliš liberální a levicové.

Jak se labouristé staví k samotnému plánu deportací migrantů do Rwandy?

Jsou proti němu. Tvrdí, že to bude stát hodně peněz a nebude to fungovat. Někteří z nich také deportační plán odmítají z toho důvodu, že je podle nich morálně špatný. O tom ale příliš často nemluví.

Proč?

Nechtějí působit jako příliš velcí liberálové. Dává větší smysl být praktický a říkat, že jste proti proto, že je to špatné pro plátce daní. Kdyby říkali, že jsou proti z morálních důvodů, proto, že jsou liberálové, mohlo by to být pro stranu špatné, jelikož by klesla v očích konzervativních voličů.

Doporučované