Na Islandu se probudila sopka. „Evropa má obrovské štěstí,“ říká geolog

Poblíž hlavního města Reykjavík začala erupce sopky Fagradalsfjall. Nachází se přibližně 40 kilometrů od hlavního města. Informovala agentura AFP.

K erupcím tohoto vulkánu dochází pravidelně od března 2021.

Tentokrát jde o trhlinovou erupci. Z trhliny se valí láva, která je ale však chudá na sopečné plyny, a tak sopečný popel prozatím neohrožuje leteckou dopravu, jak tomu bylo v některých dřívějších případech sopečné činnosti na Islandu.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy o erupci Fagradalsfjallu hovoří český geolog se specializací na projevy sopečné činnosti na povrchu Marsu Petr Brož. Erupci popisuje jako „velice bezpečnou“, ale zároveň podotýká, že je těžké odhadovat další průběh.

Sopka je poslední tři roky aktivní. Liší se dnešní erupce od těch minulých?

Na první pohled vůbec ne. Dvě předchozí erupce byly podobné. Láva z trhliny stříkala podobným způsobem. Nyní pravděpodobně stříká do výšky jednotek až nižších desítek metrů. Není to nic dramatického. Trhlina má podle prvních odhadů délku necelých 200 metrů, což je o trochu víc než v předchozích případech. Máme obrovské štěstí, že můžeme průběh pozorovat. První erupce probíhala za tmy, tudíž nebyla dobře viditelná.

Proč nedošlo k masivní erupci?

Ke klasické sopečné erupci nedošlo, protože magma, které se na povrchu mění v lávu, není bohaté na sopečné plyny. Některý typ sopek má v sobě spoustu sopečných plynů. Nicméně tady jsme v části světa, kde magma v sobě tolik sopečných plynů nemá – v ten moment nedojde ke klasickému výbuchu. Za další mají Islanďané, respektive Evropa obrovské štěstí, že soptí sopka, která se nenachází pod ledovcem, protože přeměna ledu na vodní páru dokáže magma trhat na sopečné úlomky, prach a popel. To se stalo v roce 2010, když vybouchla sopka Eyjafjallajökull. V ten moment může vzniknout obrovské množství sopečného prachu a popela, které se kvůli převládajícímu proudění přesune zpravidla nad Evropu a může to zkomplikovat leteckou dopravou. Tady jsme svědky velice bezpečného průběhu sopečné erupce.

Sopka leží necelých 40 km od Reykjavíku, může dojít k ohrožení města?

Momentálně ne. Jediné, co Reykjavík může ohrozit, jsou sopečné plyny, například síra, které může vítr odnést nad město. K bezprostřednímu nebezpečí však nedojde, koncentrace jedovatých plynů je velmi nízká. Je to srovnatelné se špatnou smogovou situací v Praze. Obyvatelům města jinak nehrozí nebezpečí.

Může dojít k podobnému výbuchu jako v roce 2010 u sopky Eyjafjallajökull?

Je to velice nepravděpodobné. Je to z toho důvodu, že v této části ostrova historie ukazuje, že erupce jsou tu klidnější. Aby se stalo něco podobného, co v roce 2010, muselo by se k magmatu dostat obrovské množství sopečných plynů. Největší množství plynů magma obsahuje na začátku, když k tomu nedošlo předtím, tak už je to nepravděpodobné. Nepravděpodobné říkám kvůli tomu, že jsem vědec. Jako vědec si necháváte zadní vrátka. Co hrozí jako potenciální riziko a zdůrazňuji slovo potenciální. Vypadá to, že láva vytéká na sever. Bude-li nadále vytékat, mohla by přerušit silnici vzdálenou necelých 15 kilometrů spojující Reykjavík a mezinárodní letiště.

Jaký je další pravděpodobný scénář?

To se vždycky špatně predikuje. Nevíme, co se děje pod povrchem. Nicméně kdybych si měl tipnout na základě minulých let, tak se stříkání lávy z trhliny časem lokalizuje. Láva bude stříkat pravděpodobně jen z jednoho místa. Něco podobného jsme viděli v roce 2021 při první erupci. Láva může téct krátce, anebo poteče déle a v délce několika desítek kilometrů. Avšak je to velmi těžké odhadovat. Některé erupce mohou trvat pár hodin, avšak speciálně v této oblasti mohou trvat také několik měsíců i let. V současné chvíli netušíme, v jaké jsme fázi.