Tvrdý život uprchlických modelek. Zlákají je na peníze, zůstanou dluhy

Uprchlický tábor Kakuma v Keni se řadí mezi největší na světě. Podle dat Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v něm žije přes 201 tisíc uprchlíků původem především z Jižního Súdánu a Somálska, zemí zmítaných etnickými konflikty a válkami.

Kapacita tábora je už roky překročená a tomu odpovídá i život v Kakumě. Uprchlíci žijí v jednoduchých přístřešcích, bez přístupu k základní hygieně, elektřině, čisté vodě a potravinám. Běžně se mezi nimi šíří nemoci jako malárie, cholera nebo tyfus.

Do těchto podmínek přijíždějí hledat, nebo scoutovat, jak se říká v branži, mladé dívky a chlapce zástupci modelingových agentur. Slibují jim lepší život pro ně i jejich rodiny.

Zatímco některým modelkám se na velmi konkurenčním trhu sice podaří prosadit, jiné se vrací domů s dluhem, který nemají šanci splatit, a setkávají se s nekalými praktikami, jak ukazuje investigativa novinářů z britského deníku The Times.

Slabší pozice začínajících modelek podle zjištění novinářů využila modelingová agentura Isis Models v čele s nigerijskou podnikatelkou Joan Okoroduduovou přezdívanou „Mama Joan“.

Firma začínající modelky láká na vidinu vydělaných peněz a šanci uniknout často zoufalým podmínkám uprchlického tábora. Dívky se tak upíšou nejdříve k ní a tato mateřská agentura je pak nabízí větším a etablovanějším.

Okoroduduová následně vybrané modelky pošle do Evropy. Některé míří přes Isis Models do Londýna, kde jsou ubytované na severovýchodě Londýna v zařízení spravovaném firmou. Další míří například do Paříže přes partnerské agentury.

Některé dívky ale novinářům popsaly, že se k nim Okoroduduová nechovala hezky a z pracovní cesty se vrátily bez vydělaných peněz a zadlužené.

Například 23letá Biliny Manyangová podepsala smlouvu s Isis Models v roce 2019. O dva roky později ale chtěla od smlouvy odstoupit, protože měla pocit, že ji agentura nedostane do Evropy. Když se Okoroduduové zeptala, zda by mohla agenturu opustit, majitelka prý řekla svým kontaktům z branže, aby s ní nespolupracovaly, jinak stáhne jiné modelky. Podle Manyangové jí to zkomplikovalo další kariéru.

Na spolupráci s agenturou si modelka, které se nakonec podařilo prorazit, stěžovala lokální kanceláři UNHCR. Tvrdí, že Isis Models s modelkami uprchlického původu manipulují.

Smlouvu s ní podepsala také 24letá uprchlice původem z Jižního Súdánu Nyabalang Gatchew Pur Yienová. Následně absolvovala cestu do Paříže s partnerskou prestižní agenturou Select Models.

Novinářům vyprávěla, že musela podepsat smlouvu v angličtině, přestože je jejím prvním jazykem nuerština (jazyk etnika Nuerů, kteří žijí v Jižním Súdánu a západní Etiopii). „Bylo tam mnoho stránek, kterým jsem nerozuměla,“ řekla.

Možnost odjet pracovat do zahraničí popsala jako „splněný sen“ a cestu, jak zajistit svým sourozencům peníze, aby mohli chodit do školy. V Paříži absolvovala casting pro přehlídky značek Yves Saint Laurent nebo Valentino. Neuspěla a po pouhých 17 dnech se ocitla zpět v Kakumě, přestože chtěla v Evropě zůstat několik měsíců. Vrátila se navíc s pocitem, že selhala.

Když chtěla po návratu domů dluh urovnat, agentura Select jí napsala, že jí dluží náklady 2769 eur (téměř 70 tisíc korun). Částku, kterou neměla šanci splatit.

„Smlouvu můžete ukončit, až vaše nová agentura zaplatí agentuře Select, co jí dlužíte,“ odpověděla jí v souvislosti s žádostí agentura Isis Models. Když Yienová vysvětlila, že novou agenturu nemá a modelkou být nechce, odpověděla jí Mama Joan, že v tom případě bude chtít agentura peníze zpět. Nepomohla ani modelčina žádost o prominutí aspoň části dluhu. Yienová se pak pokusila o sebevraždu, píše dále deník The Times.

Po první šestiměsíční zkušenosti s modelingem v Evropě se zpět do chatrče, kde žije s rodinou, vrátila s dluhem přes tři tisíce eur také 23letá uprchlice původem z Jižního Súdánu Achol Malual Jauová.

Ta předváděla například na londýnském týdnu módy letos v únoru. Správnou chůzi trénovala právě v areálu tábora. „Tvrdě jsem pracovala, ale vrátila jsem se bez peněz,“ řekla. Podle agentury, která ji zastupovala, ale zpětná vazba od klientů po jejím výkonu „nebyla nejlepší“.

Po šesti dnech v Paříži se loni v září vrátila i 19letá Nyawal Puot Chuolová. Dívka byla pro pařížské přehlídky extrémně hubená – při výšce 180 cm vážila kolem 40 až 42 kilogramů. Agentura také tvrdila, že ji poslala předčasně domů kvůli „nedostatečné praxi“.

„Nemáme peníze, nemáme nic. Moje rodina opravdu trpí nedostatkem jídla… Lidé tu onemocní a velmi rychle umírají, protože jsou slabí,“ popsala dívka novinářům, jak žije v Kakumě po návratu.

„Modeling je jako jakákoliv jiná práce. Podobá se například sportu. Jako profesionál do něj musíte zainvestovat. Ať už finance, čas nebo energii,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy fungování světa modellingu majitelka české agentury ELY Management Eliška Jamagne.

U začínajících modelek je běžné, že pokud vyjedou poprvé v rámci modelingu do světa, nezačnou hned vydělávat. „Je to běh na dlouhou trať, která může přinést výsledky až při druhém nebo třetím výjezdu,“ říká. I systém zadlužování modelek a splácení v momentě, kdy začnou vydělávat první peníze, popisuje jako běžný.

Povinnost agentur informovat modelku o výši jejího dluhu popisuje i šéf agentury Select Matteo Puglisi. Neznamená to ale, že modelka vynaložené náklady nakonec opravdu zaplatí. Podle Puglisiho agentura běžně žádá splacení oficiálně dvakrát. Potřetí už ne. Dodává, že tímto způsobem agentury každým rokem přicházejí o tisíce eur.

Podobné zkušenosti popisuje i Eliška Jamagne. Za svou více než patnáctiletou zkušenost v oboru prý nezažila, že by byly po modelce nebo modelovi vymáhány peníze v případě, že na trhu neobstáli nebo se rozhodli skončit.

Připouští ale, že realita modelek uprchlic je jiná. Dívky i chlapci pocházejí z poměrů, které jsou často nepředstavitelné a otázka, jak se k nim mají agentury chovat, je tak mnohem citlivější.

„(Modelky a modelové) jsou velmi zranitelní, nerozumí smlouvám, které nejsou jasné, a někdy nejsou ani správné. Rodiče je pošlou pryč v domnění, že je to příležitost pro jejich dítě stát se v životě úspěšným, a spousta těchto agentur jim jen prodává nesplnitelné sny,“ vysvětluje pro The Times zakladatel londýnské advokátní kanceláře Pail Silicitors Peter Adediran.

„Agenturám je třeba připomenout, že tyto mladé modelky se narodily ve válce, byly vystaveny nejhorším zvěrstvům a většinu života nebo celý život prožily v uprchlických táborech. Pokud jim dáváte tento ‚sen‘, pak je třeba uznat to, čím si již prošly, a být vůči tomu citlivý,“ zdůrazňuje dále úspěšná jihosúdánská modelka Mari Maleková, která založila organizaci Runways to Freedom na pomoc uprchlíkům v tomto odvětví.

V reakci na zjištění novinářů z The Times agentura Select slíbila, že změní způsob, jakým s modelkami spolupracuje. Vytvoří například příručku, kde koncept zadlužování vysvětlí, a modelky a modelové budou mít možnost podepisovat smlouvy ve svém rodném jazyce.

Podnikatelka „Mama Joan“ v souvislosti s vznesenými obviněními uvedla, že je „jediná osoba v oboru, která se o tyto modelky finančně stará a pomáhá jejich rodinám“. Na její stranu se postavily i některé modelky, které jí na sociálních sítích vyjadřovaly podporu, jak informoval například britský list Daily Mail.

„Zdvojnásobili jsme naše úsilí, abychom poskytli poradenství a vedení všem uprchlíkům, kteří se uchází o zaměstnání mimo Keňu,“ uvedla ke kauze kancelář UNHCR. Upozornila ale, že nemá mandát na to rozhodovat, které organizace mají do uprchlického tábora přístup a které ne.