Hlavní obsah

Turečtí islamisté prosadili „zákon o masakru psů“

Foto: Shutterstock.com

Jen v Istanbulu žije podle radnice asi 128 tisíc psů bez majitele.

Opoziční poslanci si během hlasování navlékli červené rukavice symbolizující krev. Ochránci zvířat o novému zákonu o odchytu toulavých psů mluví jako o „zákonu o masakru“.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Miliony toulavých psů čekají v Turecku zlé časy. Vládní Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) protlačila parlamentem zákon, který obcím ukládá jejich odchyt a umístění do útulků, dokud si je někdo nevezme. Psi, které ale úředníci označí za agresivní nebo nevyléčitelně nemocné, budou utraceni. Zabití těchto psů nazvala AKP „eutanazií“, po protestech ale tento výraz ze zákona vypadl.

Když se zákon před dvěma týdny projednával ve Výboru pro zemědělství, lesnictví a venkov, povolala vládní strana rodiče dětí, které toulaví psi pokousali. Ochránci zvířat ale do budovy parlamentu vpuštěni nebyli, stejně jako zástupci asociace veterinářů. Velký prostor dostala i platforma Za bezpečné ulice, za níž vystoupila matka, jejíž devítiletá dcera vběhla pod nákladní auto při útěku před dvěma toulavými psy.

Murat Pinar, který stojí v čele sdružení bojujícího za ochranu ulic před toulavými psy, tvrdí, že nejméně 75 lidí včetně 44 dětí bylo od roku 2022 zabito v důsledku útoků nebo dopravních nehod způsobených psy.

„Z vědeckého pohledu jsou útoky psů často způsobeny špatnými životními podmínkami zvířat a ignorantským jednáním obyvatel měst a vesnic. Samozřejmě soucítíme s oběťmi těch několika málo případů a nebohé děti nebo jejich rodiče, kterým se stalo, že jim podráždění psi ublížili, mají právo podat žalobu. Ale nemyslím si, že by očekávali tak krutou reakci,“ napsal Seznam Zprávám Ahmet Kemal Şenpolat, prezident organizace Haytap (Federace pro práva zvířat v Turecku).

„Jsou naši přátelé“

Turecká opozice je na rozdíl od vládní AKP přesvědčená, že zákon legalizuje masové zabíjení zvířat. „Sdílíme toto prostředí s toulavými zvířaty. Jsou to naši přátelé. Nemáme právo je zabíjet. Tohle je vražda… Není rozdíl mezi zabitím zvířete a zabitím člověka,“ citoval server Duvar místopředsedu opoziční Republikánské lidové strany (CHP) Murata Emira. Psů bez majitele je přitom v Turecku na čtyři miliony.

Opoziční republikáni se chystají obrátit na nejvyšší soud, vládní představitelé ale tvrdí, že jde o „adopční“ zákon a že každý, kdo utratí bez důvodu zvíře, bude potrestán.

Schválení zákona, proti němuž protestovaly v ulicích tisíce lidí, naopak ocenil prezident Recep Tayyip Erdogan. „Navzdory opozičním provokacím a kampaním založeným na lžích a překrucování národní shromáždění znovu naslouchalo lidem a odmítlo ignorovat hlas mlčící většiny,“ prohlásil.

Proti zákonu protestovaly i turecké komunity v některých evropských městech. Na shromážděních zaznívala varování, že nový zákon by mohl odradit turisty od návštěvy Turecka.

Podle navrhované právní úpravy musí města a obce zajistit odchyt toulavých psů, umístit je do útulků, kde je veterináři naočkují a vykastrují. Poté by měli v útulcích čekat, až se jich někdo ujme. Starostům, kteří nesplní své povinnosti při kontrole toulavých psů, bude hrozit vězení od šesti měsíců do dvou let.

Šéf organizace Haytap Şenpolat argumentuje špatnými životními podmínkami, které panují ve stávajících útulcích. „V současné době je v Turecku asi 300 státních útulků pro zvířata, které chovají přibližně 100 000 psů. Útulky jsou až po okraj plné zubožených psů. Obhájci nového zákona tvrdí, že po celé zemi se pohybují téměř čtyři miliony toulavých psů, které je třeba dostat z ulic. Představte si, že by se toto neuvěřitelné množství shromáždilo a dalo do útulků… Stávající útulky nejsou hodny toho slova. Nejsou to útulky, jsou to věznice nebo stanice smrti, kam se psi dostanou a zemřou vyhladověním, nebo jiným usmrcením.“

Nutnou sterilizaci toulavých psů už obsahoval zákon, který platil dosud. Podle něj měly obce povinnost psy odchytit, sterilizovat, poskytnout v případě potřeby léčbu a poté vypustit na místo odchytu. Nyní ale musejí obce do 31. prosince 2028 zřídit útulky, kde tato zvířata zůstanou. Zákon se týká pouze psů, toulavé kočky zákonodárcům nevadí.

Pokuty pro lidi, kteří opustí domácí mazlíčky, se zvýší z 2000 lir (1400 korun) na 60 000 lir (42 000 korun).

Nedostatečná sterilizace, leckde psy střílejí

Sterilizaci psů provádějí úřady už nyní, ale zdaleka ne v dostatečné míře. Například v Istanbulu bylo podle radnice loni vykastrováno asi 42 tisíc psů, v ulicích města jich podle statistik pobíhá na 128 tisíc. Podle expertů je přitom pro kontrolu porodnosti toulavých zvířat nutná sterilizace 70 procent z nich. Zvláště na venkově pak radnice často nechávají toulavé psy v noci střílet, i když to nyní zákon o ochraně zvířat zakazuje.

Řešit problémy s toulavými psy se už Turci snažili v minulosti, a to dost krutým způsobem. V roce 1911 guvernér Istanbulu nařídil, aby byli toulaví psi v ulicích odchyceni a odvezeni na ostrov Sivriada, který je jedním z Princových ostrovů v Marmarském moři. Pustý ostrůvek se stal dějištěm doslova psího masakru, kdy na něm uhynulo na 80 tisíc zvířat. Ta buď pošla žízní a hladem, případně se vzájemně roztrhala, nebo utopila v moři ve snaze se z ostrova dostat. Silné zemětřesení, které brzy po události následovalo, vnímali místní jako boží trest.

Ochranář Ahmet Kemal Şenpolat si nemyslí, že by krok Erdoganovy vlády souvisel s islamismem Strany spravedlnosti a rozvoje, i když islám považuje psy za nečistá zvířata: „Obyvatelstvo Turecka je odedávna převážně muslimské, a to i v době Osmanské říše. Osmanská vláda byla u moci ještě na počátku 20. století a její obyvatelé byli ve srovnání se současnými moderními tureckými občany mnohem konzervativnější a tradicionalističtější. Náboženská část společnosti se ale tehdy postavila proti zákonu „Hayırsız Ada“ (zákon o poslání psů na ostrov Sivriada, pozn. red.).“

Šéf Haytapu upozorňuje na zajímavý paradox –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AKP se označuje za islamistickou stranu, zastánci zákona ho ale prosazují s tím, že učiní krok k modernizaci po vzoru evropských zemí. „Obyčejní lidé jsou v této věci nepředvídatelně rozděleni. Většinu odpůrců tohoto zákona tvoří moderně smýšlející občané, zatímco věřící a konzervativní lidé se často nechají zlákat vládní propagandou. Neobejde se to však bez výjimek. Tento zákon odmítají jednotlivci ze všech částí turecké společnosti včetně příznivců i odpůrců vládnoucí politické strany,“ vysvětluje právník Şenpolat.

Doporučované