Turecko chce těžit ze švédské cesty do NATO. Z novináře udělalo terč

Levent Kenez byl ještě před pár lety editorem tureckého deníku Zaman kritického vůči tamní vládě. Jeho práce nebyla v Turecku pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana jednoduchá, s rokem 2016 přestala být možná úplně.

Turecká vláda nejdřív na jaře převzala kontrolu nad deníkem a v létě – po neúspěšném pokusu části armády o Erdoganovo svržení – list úplně zavřela. Z Keneze se kvůli tomu v očích turecké vlády stal člověk podezřelý z terorismu, protože deník měl blízko k hnutí klerika Fethullaha Gülena, který žije v USA a jehož Ankara viní ze zosnování tehdejšího puče.

Kenez byl krátce zatčen, poté uprchl do Švédska, odkud se dál snaží poukazovat na korupci nebo porušování lidských práv v jeho vlasti. Zároveň se teď zřejmě stal součástí tureckého plánu získat něco pro sebe z plánu Švédska a také Finska vstoupit do Severoatlantické aliance, jak upozornil švédský deník Dagens Nyheter.

Turecko je vedle Maďarska jediným státem třicetičlenné aliance, který zatím rozšíření neschválil. Dosud neutrální země o vstup požádaly v květnu kvůli obávám vyvolaným ruskou invazí na Ukrajinu.

Ankara vlády ve Stockholmu a Helsinkách už několik měsíců tlačí k větší spolupráci při vydávání „teroristů“, kteří se v severských zemích podle ní skrývají. Kromě gülenistů jde především o kurdské aktivisty.

Do této kampaně se zapojují i turecká provládní média, jak se ve středu přesvědčil právě Kenez.

Silně proerdoganovský list Sabah na své titulní straně zveřejnil Kenezovu švédskou adresu a podrobně popsal detaily z jeho každodenního života. Vše doplnil plakátem s novinářovou fotografií ve stylu lidí hledaných na divokém západě.

Stalo se tak poté, co lídři Švédska a Finska apelovali na Turecko, aby uspíšilo schválení jejich vstupu do NATO.

„Polovina Turků žijících ve Švédsku jsou nadšení podporovatelé režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Pokud si přečtou zprávu, která mě popisuje jako nepřítele, doplněnou o mou adresu, můžou dostat nějaký nápad,“ řekl Kenez deníku Dagens Nyheter.

Zároveň vyprávěl, jak byl jeden z jeho kolegů, který se stal cílem podobné kampaně, ve Švédsku napaden na ulici před očima své dcery. Policie případ odložila.

Podle listu drží turečtí novináři žijící ve Švédsku své osobní údaje v tajnosti. „Podrobné informace, které Sabah zveřejňuje o tureckých uprchlících, musí pocházet od tureckých zpravodajských služeb,“ domnívá se zdroj švédského deníku z tureckých opozičních kruhů.

Stockholmské centrum svobody, organizace spřízněná s Kenezem, poukazuje na to, že autor článku v Sabahu Abdurrahman Şimşek už se dřív podobně zaměřil na další turecké novináře hledané Erdoganovou vládou. Podrobně popsal příběhy dvou žurnalistů žijících ve Švédsku a jednoho v Německu.

Turecko původně hrozilo úplným zablokováním vstupu Švédska a Finska do NATO, ale v červnu trojice států podepsala memorandum, po kterém Ankara svou rétoriku zmírnila. Helsinky a Stockholm se v něm totiž zavázaly vyhovět některým požadavkům vzneseným Ankarou (psali jsme zde).

Severské země slíbily, že „rozšíří svoji podporu Turecka proti hrozbám pro jeho národní bezpečnost“. Zavázaly se, že nebudou podporovat kurdské oddíly v Sýrii ani gülenovce v Turecku a zintenzivní boj proti terorismu. Oba státy také slíbily „rychlé a důkladné“ zpracování tureckých žádostí o vydání podezřelých z terorismu.

Seveřané ale zatím Ankaře moc důvodů k radosti nedali. Švédsko sice na konci září zrušilo zbrojní embargo zavedené kvůli tureckým útokům na kurdské milice YPG v Sýrii, které bojovaly proti teroristům z Islámského státu, ale Ankara je vinila z vazeb na kurdské separatisty na vlastním území.

V žádostech o vydání nicméně Turecko prohrává. Švédsko podle britského deníku The Guardian schválilo pouze dvě turecké žádosti o vydání, zatímco nejméně 73 jich čeká na vyřízení.

Finsko zase smetlo ze stolu tureckou výzvu volající po opětovném posouzení už zamítnutých žádostí, protože by to odporovalo tamním zákonům. Za poslední tři roky obdrželo z Turecka 11 žádostí, informovala v září veřejnoprávní stanice Yle s tím, že není znáno, že by Helsinky některé vyhověly.

Turecko proto dává svou nespokojenost patřičně najevo. „Neustále jednáme, ale dosud jsme nedosáhli žádného pozitivní vývoje, co se týče vydání osob zapojených do teroristických aktivit,“ zhodnotil současnou situaci ve čtvrtek v rozhovoru pro tureckou televizi A Haber ministr spravedlnosti Bekir Bozdağ.

Prezident Erdogan minulý měsíc pohrozil, že jeho země členství Finska a Švédska v NATO vůbec schválit nemusí. „Dokud nebudou dodrženy sliby, které naše země dostala, zachováme si naši principiální pozici,“ řekl dlouholetý vládce země v projevu před parlamentem.

Slova o nutnosti dodržet sliby zaznívají z Turecka opakovaně.

Erdogana mimochodem v příštím roce čekají volby a jeho pozice je zatím podle předvolebních průzkumů nejohroženější za dlouhá léta. Projev síly na mezinárodním poli tak pro něj může být příležitostí, jak si udržet nacionalisticky naladěné voliče.

Turecko se zároveň netají tím, že má větší výhrady vůči Švédsku než Finsku. Erdogan dokonce mluvil o přítomnosti teroristů ve švédském parlamentu a navrhl, že by země mohly vstoupit do NATO odděleně. Finská premiérka Sanna Marinová ale několikrát řekla, že preferuje společný postup.

Urychlit rozšíření aliance by ale mohla nedávná změna vlády ve Švédsku (psali jsme zde). Nová středopravicová koalice by podle Guardianu mohla snadněji přistoupit s Tureckem na kompromis.

Ministr zahraničí Tobias Billström nedávno řekl, že tento kabinet si s sebou přináší méně „zátěže“, co se týče kurdské otázky. Veřejná podpora kurdským hnutím vyjadřovaná jeho sociálnědemokratickou předchůdkyní Ann Lindeovou podle ministra jednání komplikovala.

I švédské noviny Dagens Nyheter se domnívají, že v Ankaře doufají v chuť nové vlády usmířit se, což by Turci mohli využít k vyvinutí tlaku na vydávání novinářů.

Švédský premiér Ulf Kristersson se pravděpodobně už příští týden chystá v turecké metropoli o sporech jednat. Podle anonymních zdrojů serveru Al Monitor obeznámených s obsahem jednání ho k ústupkům vůči Turecku tlačí i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Novinář Levent Kenez navzdory všem náznakům věří, že Stockholm odolá. „Loni švédský nejvyšší soud zamítl žádost Turecka o mé vydání. Nedokážu si představit, že by se Švédsko vzdalo svých hodnot,“ řekl.