Článek
Turecko se po začátku ruské invaze na Ukrajinu stalo pro mnohé ruské občany atraktivní destinací z hlediska obchodu. Rusové v roce 2022 založili v Turecku více než 1300 firem, což je o 670 % více než v předešlém roce, jak uvádí zpráva think-tanku The Economic Policy Research Foundation of Turkey.
Příliv nových společností s ruskými partnery ukazuje na rostoucí přitažlivost Turecka jako destinace pro ruské peníze, píše agentura Bloomberg. Dalším významným odbytištěm ruských peněz se stal například Írán.
Podobný trend lze sledovat také na tureckém trhu s nemovitostmi, kde Rusové loni tvořili téměř čtvrtinu všech zahraničních kupců.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se zdržel přijetí západních sankcí proti Rusku, čímž se jeho země stala atraktivní destinací pro investory, kteří hledají útočiště před sankcemi, včetně oligarchů, kteří se snaží vyhnout potenciálnímu zabavení majetku.
USA společně s Evropskou unií kritizují sílící vazby mezi Ruskem a Tureckem a upozornily, že rostoucí export z Turecka do Ruska umožňuje Moskvě obcházet sankce.
Kvůli zvýšenému tlaku ze strany západních spojenců se ale Turecko stáhlo z ruského platebního systému a od března zastavilo tranzit sankcionovaného zboží do Ruska, napsala v pondělí agentura Reuters.
„Turecká vláda předala společnostem seznam zakázaného zboží a nařídila jim, aby ho počínaje 1. březnem neposílaly do Ruska,“ uvedl Cetin Tecdelioglu, šéf Istanbulské asociace exportérů kovů. „Nicméně zboží vyrobené v Turecku i s komponenty z jiných zemí lze stále do Ruska zasílat bez omezení,“ dodal.
O této změně už dřív s odkazem na své zdroje informovala agentura Bloomberg. Firmy si tehdy stěžovaly, že Ankara změnila přístup, aniž by na to formálně upozornila. „Odbavovací systém prostě přestal fungovat,“ popisovala Jekatěrina Lazutkinová, majitelka jedné z přepravních firem. Celní systém podle ní začal blokovat zboží mířící do Ruska.
V prosinci agentura Reuters uvedla, že do 31. října do Ruska protekly počítačové a další elektronické součástky v hodnotě nejméně 2,6 miliardy dolarů. Z toho nejméně 777 milionů dolarů připadá na západní firmy, jejichž čipy byly nalezeny i v ruských zbraňových systémech.
