Článek
Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi a jeho vládní Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP) se podle průběžných výsledků zřejmě nepodařilo v místních volbách dobýt radnice v Istanbulu a Ankaře.
Podle tureckého tisku ve dvou největších městech Turecka vedou současní starostové, kteří jsou představiteli největšího opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP). Kandidáti CHP vedou i v dalších velkých tureckých městech a metropolitních oblastech.
Klíčový bude podle analytiků výsledek v Istanbulu, kde nynějšího starostu Ekrema Imamoglua vyzval na souboj kandidát AKP a bývalý ministr životního prostředí Murat Kurum. Erdogan sliboval novou éru v tureckém velkoměstě s téměř 16 miliony obyvatel, ale dosavadní starosta Istanbulu měl nakročeno k zisku více než 50 % hlasů, když porazil kandidáta prezidentovy strany AKP o více než 11 bodů a téměř milion hlasů.
Kandidáti opoziční CHP vedou i v dalších čtyřech největších tureckých městech a metropolitních oblastech včetně Ankary. V hlavním městě Ankaře měl opoziční starosta Mansur Yavas tak velký náskok před svým soupeřem (60 %), že vyhlásil vítězství, i když byla sečtena necelá polovina hlasů. Příznivci zablokovali všechny hlavní silnice ve městě, mávali vlajkami a troubili na klaksony aut, píše BBC.
Jak vypadalo Turecko po posledních volbách:
Erdogan se podle agentury AFP „vrhnul celou svou vahou“ do předvolebního klání. Prezidentovi, který v politice začínal jako istanbulský starosta, velmi záleželo na tom, aby AKP znovu získala radnici v největším tureckém městě, kde žije 16 milionů lidí a které tvoří 30 procent tureckého HDP. Strana spravedlnosti a rozvoje o radnici přišla v roce 2019, kdy jejího kandidáta porazil v řádných i opakovaných volbách právě Imamoglu.
Podle map volebních výsledků, které zveřejnila turecká média, se CHP v místních volbách dařilo především na západě země a ve velkých městech. Erdoganova AKP si udržela střed Turecka, který má více venkovský ráz. Na jihovýchodě slaví úspěch strany kurdské menšiny.
Britská BBC uvádí, že jde o první případ od nástupu Erdogana k moci před 21 lety, kdy byla jeho strana poražena v celé zemi u volebních uren. „Výsledky jsou významnou ranou pro Recepa Tayyipa Erdogana, který doufal, že se mu podaří získat kontrolu nad důležitými městy necelý rok poté, co se ucházel o třetí prezidentské období,“ píše.
Podle pozorovatelů se volby v Turecku odehrávají bez přímých podvodů, ale v nespravedlivých podmínkách. Erdogan a jeho strana mají jasnou výhodu v přístupu do státních a zčásti i soukromých médií. Opoziční politici čelí různým ústrkům ze strany úřadů a představitelé kurdských stran jsou v některých případech stíháni za údajné vazby na Stranu kurdských pracujících (PKK), za což v Turecku hrozí vysoké tresty.
Pod vedením Recepa Tayyipa Erdogana se země dostala k prezidentskému systému vlády, a ten tak drží značný podíl moci. Na regionální úrovni, včetně významných ekonomických center ve velkých městech, však mají přímo volení starostové stále značný vliv.
Během volební kampaně Erdogan prohlásil, že tyto volby budou jeho poslední, protože jeho prezidentský mandát končí v roce 2028. Kritici se však domnívali, že vítězství by ho povzbudilo k revizi ústavy, aby se mohl ucházet o další mandát. Po tak dramatické porážce to podle BBC vypadá velmi nepravděpodobně.
