Hotovo. Finsko míří do NATO, Švédsko bude muset počkat

Turecký parlament ve čtvrtek pozdě večer odhlasoval vstup Finska do NATO. Pro bylo 276 poslanců, proti žádný. Členství podpořil i prezident Recep Tayyip Erdogan, jehož podpis ještě pod dokumentem formálně schází.

Za ratifikaci přístupových dokumentů obratem do Ankary poděkoval generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. „Díky tomu bude celá rodina NATO silnější a bezpečnější,“ napsal na twitteru.

Chybějící souhlas Turecka byl poslední překážkou, která dělí Finsko od členství v NATO poté, co jeho vstup tento týden podpořil i maďarský parlament, když proti bylo jen šest poslanců, pro jich hlasovalo 182 a nikdo se nezdržel.

Finsko požádalo o vstup do Severoatlantické aliance kvůli obavám o bezpečnost po ruské invazi na Ukrajinu zároveň se Švédskem, jeho vstup ale nakonec bude rychlejší. Ratifikaci vstupu Švédska zatím oddalují Maďarsko i Turecko.

Maďarsko podle agentury ČTK tvrdilo, že ustavičná kritika Maďarska ze strany Západu v demokratických a kulturních otázkách způsobila, že maďarská vláda se zdráhala nabídnout podporu v praktických záležitostech, konkrétně v posilování NATO vůči Rusku. Tak to řekl například maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Ředitel provládního institutu Nézöpont Ágoston Sámuel Mráz řekl agentuře AP, že Maďarsko neučiní žádný krok ohledně Švédska, dokud se Turecko nerozhodne, zda švédské členství v NATO schválí. Maďarsko „nechce rozhodovat proti Turkům“ a také chce od Stockholmu záruky zlepšení bilaterálních vztahů, řekl Mráz.

Švédsko podle Ankary stále dostatečně neplní turecké požadavky obsažené v memorandu z loňského června ohledně financování teroristických organizací, propagandy či náboru členů teroristických organizací na území Švédska.

Tyto organizace jsou podle Ankary teroristické, jako například Strana kurdských pracujících (PKK), kurdské milice YPG a stoupenci duchovního Fethullaha Gülena. I Evropská unie označuje PKK za teroristickou organizaci, YPG pomáhaly Západu v boji proti teroristické organizaci Islámský stát v Sýrii.

Ankara Švédsku také vyčítá, že umožňuje protesty proti islámu a pálení muslimské posvátné knihy korán, což Turecko považuje za šíření nenávisti. V lednu minulého roku dánský aktivista Rasmus Paluda spálil korán před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu.

To vyvolalo ze strany Turecka řadu negativních reakcí. Erdogan tehdy oznámil, že Švédsko by nemělo počítat s tureckou podporou svého vstupu do Severoatlantické aliance, pokud nezaručí respekt k islámu.

Ruská ambasáda ve Švédsku zveřejnila na svých webových stránkách prohlášení, podle něhož se Švédsko a Finsko v případě vstupu do NATO stanou „legitimním cílem“.

Ruský velvyslanec ve Stockholmu Viktor Tatarincev, který se narodil v Chersonu na dnešní Ukrajině, varoval, že Švédsko svým usilováním o členství v NATO dělá „krok do propasti“.

Podle Tatarinceva se velení Severoatlantické aliance „rozhodlo vstoupit do konfliktu“, což pro Švédsko představuje velké riziko. Připomněl také fakt, že se v případě vstupu Finska a Švédska do NATO „celková délka hranice mezi Ruskem a NATO téměř zdvojnásobí“.

Švédské ministerstvo zahraničí si ve středu kvůli prohlášení na stránkách ambasády ruského velvyslance ve Stockholmu předvolalo a požadovalo po něm vysvětlení, informoval web Deutsche Welle.

Švédský premiér Ulf Kristersson v únoru Erdoganovi v Ankaře řekl, že Stockholm „dostojí všem závazkům vůči Turecku v boji proti teroristické hrozbě“. S odkazem na možnost, že by Finsko mohlo členství ratifikovat dříve než Švédsko, Kristersson uvedl: „Vůbec neskrýváme, že bychom dali přednost společné ratifikaci.“ Premiér nicméně dodal, že jeho vláda bude rozhodnutí Turecka respektovat.

Švédsko by se chtělo stát členem NATO nejpozději do summitu ve Vilniusu v červenci 2023. Minulý týden Kristersson v Berlíně zmínil, že doufá v „rychlou ratifikaci členství země v NATO po volbách v Turecku“. Parlamentní a prezidentské volby se v Turecku konají 14. května.

Švédsko se také snaží v některých krocích Turecku vyhovět a svému přijetí do NATO tak aktivně pomoci. Švédské úřady například v loňském září obnovily vydávání licencí pro prodej zbraní do Turecka. Zrušení zbraňového embarga zavedeného v roce 2019 bylo mezi podmínkami, které Ankara stanovila pro svůj souhlas se vstupem skandinávské země do NATO.

Finsko společně se Švédskem zachovávalo v rámci Evropy po dlouhá desetiletí vojenskou neutralitu. Invaze Ruska na Ukrajinu loni 24. února ale přinesla dramatický obrat, zvláště pro Finsko, které s Ruskem sdílí hranici dlouhou téměř 1300 kilometrů a má z minulého století zkušenosti se sovětskou invazí.

Finsko a Švédsko tak podaly přihlášku do NATO loni 18. května na pozadí ruské invaze na Ukrajinu. „Švédsko má prvotřídní armádu a přispěje k bezpečnosti všech spojenců v NATO. Jsme přesvědčeni, že naše členství NATO posílí a přispěje ke stabilitě v euroatlantickém prostoru,“ uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová.

„Jsme přesvědčeni, že vstup do NATO je pro Švédsko nejlepším způsobem, jak zajistit naši národní bezpečnost a udržet švédský lid v bezpečí,“ dodala.

Všechna „rozhodnutí NATO“ jsou vyjádřením kolektivní vůle všech 30 členských zemí, neboť všechna rozhodnutí jsou přijímána konsenzem. To tedy znamená, že by Švédsko i Finsko mohly svými rozhodnutími potenciálně značně ovlivnit postoje, jaké NATO zaujme.

Že by se ale Švédsko hnalo do konfliktů, se očekávat nedá. Oficiální politiku vojenské neutrality si Švédsko podle ČTK uchovávalo od konce napoleonských válek, a zvláště pak v minulém století během první a druhé světové války. Země s nikým bezprostředně nebojovala od švédsko-norské války v roce 1814.

V 90. letech 20. století byla její politika neutrality pozměněna na vojenskou neangažovanost „s cílem umožnit“ neutralitu v případě války.

Po začátku ruské invaze na Ukrajinu oznámilo Švédsko výrazné navýšení výdajů na obranu. To se vstupem do NATO přímo nesouviselo. Podle vojenských zdrojů švédská armáda potřebuje země do roku 2035 více než zdvojnásobit vojenské výdaje, aby zajistila dostatečnou obranu země.

Roční výdaje by se podle ČTK, která odkazuje na zprávu armádního velení předloženou parlamentu, měly zvýšit z nynějších přibližně 50 miliard švédských korun (127 miliard českých korun) na 115 miliard. Přitom počet vojáků v aktivní službě by se měl zdvojnásobit na přibližně 120 000.

Významnou složkou švédské armády je podle webu armedforces.eu její loďstvo, s počtem 316 bojových plavidel je 6. největší na světě.

V roce 2020 Švédsko vydalo na obranu 1,2 procenta HDP. Alianční závazek je vydávat na obranu dvě procenta HDP. Na dvě procenta by se Švédsko mělo dostat do roku 2028.