Tunisané volili. Lidí přišlo málo, opozice mluví o vládě jednoho muže

Řada organizací, která na tuniské parlamentní volby dohlížela, pochybuje, že dojde k nějakým zásadním změnám. Podle ČTK završí to, co odpůrci prezidenta Kaíse Saída označují za přechod k vládě jednoho muže v severoafrické zemi, která se diktatury zbavila v roce 2011.

K urnám nakonec dorazilo voličů jen velmi málo. Nízká účast podle agentury Reuters poskytne prezidentovým kritikům prostor ke zpochybňování legitimity jeho politických reforem. Opoziční Fronta národní spásy v Tunisku (NSTF) vyzvala v sobotu večer tuniského prezidenta Kaíse Saída k odchodu z funkce. Prezident podle ní po parlamentních volbách s účastí pod devět procent ztratil legitimitu.

Před sobotními volbami byla atmosféra v ulicích metropole Tunisu všechno, jen ne nadějná. Krátce po desáté hodině dopoledne byl ve volební místnosti v dělnické čtvrti El Aouina přítomen pouze jeden volič.

„Jsem jediný z mé skupiny přátel, který dnes volí, cítím, že je mou tuniskou povinností volit,“ řekl pro web Al-Džazíra 24letý Mohammed Ali, pěstitel oliv. Překvapilo ho však, že je na výběr pouze jeden kandidát. „Dříve bylo na výběr z mnoha různých kandidátů,“ uvedl.

„Voleb se nezúčastním, protože chybí důvěryhodnost a transparentnost,“ řekl německému webu Deutsche Welle Lotfi Belhadi, státní zaměstnanec v Tunisu, a dodal, že „volby jsou podvod a parlament bude orgánem bez pravomocí“.

Učitelka angličtiny Soumaya Salhiová rovněž uvedla, že volit nepůjde: „Moje účast by normalizovala nezákonnou a nedemokratickou situaci,“ řekla DW. „Jaký smysl má volit poslance, kteří nemohou ani sami rozhodovat, ani nemají pravomoc volat k odpovědnosti prezidenta a členy vlády?“ dodala.

Její slova podtrhují, jak se zhoršilo veřejné mínění vůči prezidentu Kaísovi Saídovi a jeho politickému převratu. V červenci 2021 bývalý profesor práv, který se stal prezidentem pouhé dva roky předtím, pozastavil činnost zvoleného parlamentu a odvolal premiéra.

V únoru Saíd pozastavil činnost Nejvyšší soudní rady země a o měsíc později zcela rozpustil parlament. V červenci pak voliči schválili novou ústavu, která ještě více rozšiřuje práva prezidenta. V září pak prezident představil nový zákon, kterým omezil vliv politických stran a snížil počet křesel v dolní komoře parlamentu.

Ten samý měsíc prezident Saíd nechal změnit volební zákon, který se bude vztahovat na právě probíhající volby. Místo 217 volebních obvodů je nyní 161 volebních obvodů a poprvé se bude hlasovat pro jednotlivé kandidáty, nikoli pro stranické kandidátní listiny. Zákon také umožňuje odvolat poslance, pokud deset procent jejich voličů podá parlamentu oficiální žádost.

Novým zákonem bylo také zakázáno financování kampaní z veřejných zdrojů a každý kandidát musel předložit 400 podpisů, které schvalovaly jeho kandidaturu. Kromě toho je příslušníkům mezinárodního tisku zakázáno informovat o jednotlivých kandidátech a kandidáti mají zákaz rozhovorů se zahraničními médii. Opoziční strany označují nový volební zákon za snahu je umlčet.

Podle tuniského Nezávislého vysokého úřadu pro volby neboli IESE bylo do voleb připuštěno pět stran a přibližně 1500 nezávislých, většinou spíše neznámých osobností. V roce 2019 se přitom přihlásilo až 15 500 kandidátů.

12 stran, včetně vlivné islamistické strany Ennahda, se rozhodlo volby bojkotovat. Podle volební komise dorazilo k urnám do 16 hodin (tedy dvě hodiny před jejich uzavřením) pouhých sedm procent voličů.

„Nemůžeme vložit moc do rukou člověka, který zničil státní instituce,“ řekl DW Ezzeddin Hazgui, zakládající člen opoziční koalice Fronta národní spásy, která volby bojkotuje. „Kdyby bojkot probíhal v demokratickém systému, pak by to bylo špatně, ale my čelíme převratu,“ dodal.

„Pro prezidenta Saída je irelevantní, zda tuniský lid volby uzná, nebo ne. Nikdo nevěří, že v Tunisku skutečně probíhá demokratický proces,“ podotkl Sami Hamdí, výkonný ředitel globální rizikové a zpravodajské společnosti International Interest v Londýně.

Saíd má nicméně i nadále podle agentury AP podporu poloviny voličů. Řada lidí v Tunisku je totiž přesvědčena, že demokracie selhala, prezidentovy autokratické reformy tudíž vítá.

Hamdí řekl, že prezident doufá, že zbaví parlament, který rozpustil, veškeré zbývající legitimity, a že mezinárodní společenství parlamentní volby uzná. To by mohlo otevřít cestu k tolik potřebné finanční podpoře ze zahraničí, neboť požadavky na financování ze strany Mezinárodního měnového fondu (MMF) v minulosti způsobily problémy mezi Saídem a mocným Všeobecným odborovým svazem (UGTT).

Volby se konají v době, kdy je ekonomická situace v Tunisku obzvláště tíživá. Podle Národního statistického institutu se inflace v zemi v současnosti blíží 10 procentům, což je rekordní hodnota. Pandemie covidu-19 a důsledky ruského útoku na Ukrajinu vedly k masivnímu nárůstu cen pšenice a dalších dovozů.

„Jednou z věcí, na kterou lidé čekají, je, zda volby budou příležitostí pro nějaké skutečně společné ekonomické plánování a tvorbu politiky,“ řekl DW Anthony Dworkin, vedoucí politický pracovník Evropské rady pro zahraniční vztahy. „Bohužel zatím není nic, co by naznačovalo, že se Kais Saíd chystá této příležitosti využít.“

Místo toho Dworkin uvedl, že „to, co jsme dosud viděli, je, že vybudoval systém ve snaze skutečně uzavřít prostor pro nezávislé aktéry“. Existují podle něj obavy, že po volbách bude prezident pokračovat v tlaku na další prvky, „včetně občanské společnosti, svobody slova a také na politické strany“.

Sobotní volby se podle ČTK v Tunisku odehrávají ve stejný den, kdy se před 12 lety ve městě Sídí Bú Zíd upálil zelinář Muhammad Buazízí. Jeho smrt spustila v zemi vlnu protestů, které vedly k pádu dlouholetého prezidenta Zína Abidína bin Alího a odstartovaly takzvané arabské jaro.