Článek
Možnost vyslání mezinárodních sil, jež by měly podpořit příměří na Ukrajině, se o víkendu opět dostala do centra pozornosti.
O takzvané koalici ochotných hovořil v sobotu zveřejněném rozhovoru s novinářem webu Jevropejska pravda český prezident Petr Pavel, který podotkl, že až bude nalezena společná vůle takové síly vyslat, mělo by být součástí sil také Česko.
Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff nicméně plán britského premiéra Keira Starmera pro Ukrajinu odmítl. V rozhovoru s Tuckerem Carlsonem podle BBC prohlásil, že vše vychází ze zjednodušené představy evropských lídrů, že „všichni musíme být jako Winston Churchill“. Vyjádřil se tak nedlouho před dalším kolem jednání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou v Saúdské Arábii.
Připomeňme, že Starmer nedávno mluvil o tom, že „pokud jde o národní bezpečnost, čelíme generační výzvě“. „Myslím, že je zde i větší část, která spočívá v tom, že nejde jen o frontovou linii na Ukrajině. Jde o frontovou linii Evropy a Spojeného království. Jde o naši národní bezpečnost a myslím, že musíme udělat více,“ prohlásil s tím, že Evropa „musí udělat těžkou práci“ v oblasti obrany.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se pak nechal slyšet, že rozhodnutí o přítomnosti vojenských jednotek stojí na Kyjevě, nikoli na Moskvě. Další jednání lídrů by se mělo konat tento týden v Paříži.
Jak by „mírová mise“ měla vypadat?
Podle BBC by případné nasazení západních vojáků na Ukrajině mělo hlavně upevnit případné příměří a podpořit dlouhodobou důvěru v zemi, která se už přes tři roky brání ruské agresi.
Důraz by byl kladen zejména na poskytování leteckého krytí Ukrajině, aby byla její obloha bezpečná. Jednotky by se také soustředily na námořní přítomnost v Černém moři, aby se podpořil bezpečný obchod. Kromě toho by vojáci byli s největší pravděpodobností nasazeni na ochranu měst, přístavů a hlavní energetické infrastruktury.
Objevily se zvěsti, že by „koalice ochotných“ mohla čítat přes 10 tisíc vojáků, to ale zatím nebylo potvrzeno.
Celé plánování navíc závisí na tom, zda bude na Ukrajině dohodnuto nějaké příměří. Kreml opakovaně prohlašuje, že nebude souhlasit s žádným příměřím, pokud budou na Ukrajině nasazeny evropské a další síly.
Kdo se hlásí?
Zájem evropských států o účast ve zmíněných silách naznačuje širší změnu v přístupu. V uplynulých desetiletích byla Evropa v otázkách obrany do značné míry závislá na Spojených státech, ale poslední vývoj konfliktu na Ukrajině ukázal nutnost větší vlastní akceschopnosti.
Jak již bylo zmíněno, co se Česka týče, prezident Pavel by zapojení uvítal. Například Andrej Babiš, šéf nejsilnější opoziční strany ANO, který má ambice sestavovat příští vládu, s tím ale nesouhlasí. „Naše vojáky potřebujeme především u nás doma,“ řekl v neděli Seznam Zprávám.
„Dokud nebude dojednáno příměří, jsou podobné otázky předčasné. My se teď soustředíme na podporu ukrajinské armády, aby se mohla bránit. To je nyní nejdůležitější,“ uvedl pak pro televizi Nova premiér Petr Fiala (ODS).
Součástí koalice „určitě“ chce být Finsko, jak 12. března uvedla ministryně zahraničí země. „Rozhodně jsme součástí koalice ochotných a zkoumáme balíček schopností, které musíme předložit, abychom pomohli Ukrajině při zajišťování bezpečnosti,“ řekla ministryně zahraničí Elina Valtonenová rozhlasové stanici Times Radio.
Podle vojenského analytika Michaela Clarkea se pravděpodobně zapojí i pobaltské státy - Estonsko, Litva a Lotyšsko. Také Turecko, které má druhou největší armádu v NATO, je podle Sky News připraveno v případě potřeby vyslat na Ukrajinu mírové jednotky. Anonymní zdroj pro britský web ale zdůraznil, že zatím nebylo přijato žádné konkrétní rozhodnutí.
Evropské vojenské mise na Ukrajině se chce přes ostrý odpor některých spojenců vlády zúčastnit i Španělsko, napsal deník El País. Vláda v Madridu čelí doma řadě krizí a na obranu vynakládá přibližně 1,28 % HDP, což je výrazně pod 2% cílem NATO.
Dalším potenciálním přispěvatelem do koalice ochotných se zdá být Kanada, která sice není v Evropě, ale je členem NATO. Bývalý premiér Justin Trudeau před pár dny Ukrajinu navštívil a na otázku ohledně možného nasazení vojáků v rámci mírových sil podle RFE/RL odpověděl: „Kanada se zabývala způsoby, jak nejlépe pomoci, a jak jsem řekl před několika dny, vše je na stole.“
I australský premiér Anthony Albanese je vyslání vojáků na Ukrajinu v rámci mírových sil „otevřen“. „Jsme otevřeni zvážení jakýchkoli návrhů do budoucna, protože Austrálie historicky hrála důležitou roli v … řadě oblastí v udržování míru,“ řekl podle Sky News.
Kdo váhá?
Odstupující kancléř Olaf Scholz vyslání německých vojáků na Ukrajinu již dříve vyloučil. Ačkoli jeho vláda poskytla Ukrajině od plné invaze značnou podporu, někteří ho vnímali jako váhavého - například se bránil výzvám k dodávkám vychvalovaných raket Taurus.
Jeho ministryně zahraničí Annalena Baerbocková nicméně vyjádřila ochotu vyslat německé vojáky na Ukrajinu, pokud bude dosaženo mírové dohody. A prohlásila, že Berlín bude podporovat iniciativy na podporu trvalého míru.
Navíc Friedrich Merz, který by měl Scholze v kancléřském křesle vystřídat, zaujal k Ukrajině vřelejší postoj, včetně příslibu Taurusů. Zda se bude lišit i jeho postoj k vyslání vojáků na Ukrajinu, se teprve uvidí.
Polsko má jednu z nejsilnějších armád v Evropě a letos hodlá na obranu vynaložit 4,7 % svého HDP, což je výrazně nad cílovou hodnotou NATO. Má však také dlouhou hranici s Ukrajinou a Běloruskem a obává se o svou vlastní bezpečnost.
„Neplánujeme vyslat polské vojáky na území Ukrajiny. Budeme… poskytovat logistickou a politickou podporu zemím, které případně budou chtít v budoucnu poskytnout takové záruky, takové fyzické záruky,“ řekl minulý měsíc polský premiér Donald Tusk.
Ani Itálie v této fázi vojáky vysílat nehodlá, jak uvedla premiérka Giorgia Meloniová.
