Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Zvolený americký prezident Donald Trump uvažuje o možnostech, jak zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně, přičemž jednou z posuzovaných variant je preventivní vzdušný úder, napsal web deníku The Wall Street Journal (WSJ). Zároveň upozornil, že takový přístup by znamenal radikální odklon od dosavadních amerických snah omezit jaderné ambice Íránu prostřednictvím diplomacie a sankcí. Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje.
Možnost vzdušného úderu na Írán s cílem zabránit Teheránu ve vývoji jaderné zbraně nyní podle zdrojů WSJ vážněji zvažují někteří členové Trumpova přípravného týmu. O věci zároveň uvažují v kontextu pádu režimu syrského prezidenta Bašára Asada a izraelské ofenzivy proti libanonskému šíitskému hnutí Hizballáh, což v obou případech oslabilo roli Íránu jako mocného hráče v blízkovýchodním regionu. Nedávno zveřejněné zprávy o íránských jaderných aktivitách zároveň zvýšily naléhavost problému. Veškerá jednání Trumpova týmu o tom, jak zastavit Írán v jeho jaderných ambicích jsou však podle WSJ v rané fázi.
Trump izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi podle zdrojů WSJ při nedávných telefonátech řekl, že se obává, že se Íránu za jeho vlády podaří získat dostatek vysoce obohaceného uranu potřebného k výrobě jaderné bomby. Tomu chce Trump zabránit, ale zároveň nechce, aby to zažehlo válku, zejména pokud by do ní byly vtaženy Spojené státy.
Írán zvýšil produkci vysoce obohaceného uranu
V roce 2015 Írán podepsal se Spojenými státy, Evropskou unií, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. USA ale od dohody za Trumpovy vlády v roce 2018 jednostranně odstoupily a sankce proti Íránu obnovily. Teherán pak začal dohodu porušovat, přičemž začal obohacovat uran na 60 procent.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu mění koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.
Írán má teď dostatek vysoce obohaceného uranu na výrobu čtyř jaderných bomb a je tak jedinou zemí, která nemá jaderné zbraně a která vyrábí uran obohacený na 60 procent, uvedl WSJ. Přeměna těchto zásob na jaderné palivo vhodné pro zbraně by trvala jen několik dní. Dříve přitom USA uváděly, že výroba jaderné bomby by Íránu trvala několik měsíců.
Trumpův tým nyní zvažuje dvě možné strategie. Jedna z nich počítá s vysláním dalších amerických sil, letounů a bitevních lodí na Blízký východ a s prodejem sofistikovaných zbraní Izraeli v kombinaci s tvrdými sankcemi proti Íránu ve snaze přimět Teherán k diplomatickému řešení krize. Druhou variantou je pohrozit vojenskou silou v kombinaci se sankcemi. Kterou variantu by si Trump vybral, podle WSJ není jasné. V rozhovoru s časopisem Time publikovaném ve čtvrtek ale Trump nevyloučil válku s Íránem se slovy, že „stát se může cokoliv“.
