Šest mužů z Rijádu. Nikdo nebude na druhé koleji, řekl Rubio po jednání s Rusy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dříve nepředstavitelná schůzka se stala skutečností. V saúdskoarabském Rijádu se v úterý sešli zástupci Spojených států a Ruska, a to s cílem řešit ukončení téměř tři roky trvající války na Ukrajině.

Poradce Kremlu Jurij Ušakov po skončení čtyři a půl hodiny trvajícího jednání prohlásil, že delegace vyložily své postoje a dohodly se, že kontakt navážou týmy vyjednavačů. „Nebylo to špatné,“ řekl. Řešila se i chystaná schůzka prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina, byť konkrétní termín prý nepadl.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio pak prohlásil, že s řešením konfliktu musí souhlasit všechny angažované strany. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. „Nikoho tady neklademe na druhou kolej,“ ujistil ministr.

Ukrajinská strana ale u stolu chyběla. Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně předesílal, že Kyjev nepřijme žádnou dohodu uzavřenou bez něj.

Palčivá nepřítomnost se týkala i Evropanů, kteří po víkendové Mnichovské bezpečnostní konferenci zůstávají v nejistotě, jak neochvějné je pod Trumpovým vedením spojenectví s USA.

Americký prezident Donald Trump dal při večerní tiskové konferenci, která se konala v jeho golfovém klubu Mar-a-Lago, najevo, že je „velmi zklamaný“ kvůli výhradám Ukrajiny, že nedostala pozvánku na dnešní jednání v Rijádu. Tvrdí, že Ukrajinci mají místo u vyjednávacího stolu „už tři roky a ještě dlouho předtím“. Dodal, že i nepříliš dobrý vyjednavač konflikt mohl vyřešit už před lety, aniž by ztratil území nebo lidské životy.

Na otázku týkající se úterních rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli v Rijádu Trump podle ČTK odpověděl, že „jednání byla velmi dobrá“ a že má „mnohem větší důvěru“, že se podaří dosáhnout mírové dohody. Tvrdí, že „Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství“. Zopakoval, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl prezidentem. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.

Trump také řekl, že by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance.

Kdo měl klíčová jednání v Saúdské Arábii na starost a s jakými kartami šel ke stolu? Přinášíme přehled hlavních hráčů.

Delegaci Spojených států vedl americký ministr zahraničí Marco Rubio, jehož prezident označil za „neohroženého bojovníka, který nikdy neustoupí našim nepřátelům“. Politik se ale doposud neprokázal jako důležitá síla americké zahraniční politiky.

Většinou namísto toho hasil nebo ospravedlňoval Trumpovy výroky, ať už šlo o poválečný plán v Pásmu Gazy (kritiky označovaný za etnickou čistku), nebo postoj vůči Jihoafrické republice.

Sám Rubio nicméně od počátku upozorňoval, že bude realizovat vize prezidenta, a tak se ani v Rijádu nedalo očekávat, že by tomu bylo jinak.

Než se stal ministrem zahraničí, prohlásil, že Ukrajina musí hledat dohodu s Ruskem, spíše než se soustředit na znovuzískání celého území, které Kreml zabral v posledním desetiletí.

„Nejsem na straně Ruska - ale bohužel realita je taková, že válka na Ukrajině skončí dohodou,“ řekl loni v září. Už v sobotu telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Diskutovali prý o válce na Ukrajině a dalších tématech.

Minulý týden překvapila jeho cesta do Moskvy, během níž měl pomoct s usnadněním dohody, při níž si země vyměnily vězně.

Návštěva v ruské metropoli nicméně posloužila i k jeho schůzce s ruským diktátorem Putinem, která podle americké administrativy trvala asi tři hodiny. Pro druhou stranu u jednacího stolu tak nešlo o novou tvář.

Miliardář Steve Witkoff nemá žádné diplomatické pozadí, nicméně jde o Trumpova blízkého přítele z byznysu i golfového hřiště. Za poslední měsíce se jeho jméno skloňovalo také v souvislosti se zprostředkováním současné dohody o příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.

„Steve bude neúprosným hlasem pro mír a všichni budeme hrdí,“ častoval ho Trump po svém zvolení.

Britská veřejnoprávní stanice BBC připomíná, že Witkoffovy schopnosti uzavírat dohody už jsme mohli vidět loni během prezidentské kampaně, kdy pomohl uvolnit napětí mezi Trumpem a jeho poraženým republikánským protikandidátem v primárkách, floridským guvernérem Ronem DeSantisem.

U jednacího stolu zasedl také bývalý důstojník speciálních jednotek armády USA a dlouhodobý příznivec Trumpových postojů v zahraniční politice. Poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz je posledním z trojice amerických zástupců.

Už před získáním své současné funkce popsal v článku pro The Economist svůj pohled na to, jak by USA mohly přesvědčit Rusko, aby svoji válku proti Ukrajině ukončilo: Buď nabídkou zmírnění sankcí, nebo pohrůžkou větší pomoci Kyjevu.

Poznamenal ale, že nechce, aby Moskva mohla své akce na Ukrajině prohlásit za vítězství. Místo toho prosazoval strategii, ve které Putin přijme dohodu, podle níž Ukrajina zůstane nezávislým státem úzce svázaným se Západem.

V lednu ale přiznal i to, že se nedá očekávat, že by Ukrajina byla schopná vyhnat Rusko z celého svého území.

„Každý ví, že to musí skončit nějak diplomaticky. Nemyslím si, že je reálné říci, že vyhostíme každého Rusa z každého centimetru ukrajinské půdy, dokonce i z Krymu. Prezident Trump uznal tuto realitu a myslím, že to byl obrovský krok vpřed, že celý svět tuto realitu uznává,“ prohlásil.

Jednání za Moskvu vedl Sergej Lavrov, ostřílená síla ruské zahraniční politiky, který zastává post šéfa diplomacie už přes 20 let. Před svým příjezdem do Rijádu prohlásil, že by „v první řadě rád naslouchal“ americkým návrhům na ukončení konfliktu na Ukrajině. Pokud jde ale o Evropu, není podle něj žádný smysl v tom ji zvát k jednacímu stolu.

Zatímco zahraniční politiku země utváří sám Putin, Lavrov předává poselství z Kremlu s otevřeností, která je pro diplomata netypická. A je tak známý v prosazovaní tvrdé pozice Ruska, v čemž se obratně pohybuje i od začátku invaze.

Při jednáních dokáže být jízlivý, zejména vůči oponentům, které považuje za špatně připravené, ale také málokdy dává najevo pozitivní emoce. Ostatně jednou podle agentury Reuters poznamenal: „Nejsem placený za to, abych byl optimista.“

Od začátku války razí ideu, že Rusko chce jen dosáhnout spravedlnosti a naplňovat svoje historická a legitimní práva. Naopak vinu za rozpoutání krvavého konfliktu podle něj nesou Západ a NATO. Kvůli své roli ve válce figuruje na sankčním seznamu EU, USA a dalších států.

Krátce před schůzkou vyloučil jakékoliv územní ústupky Ukrajině, čímž potvrdil Putinův dlouhodobý požadavek na čtyři ukrajinské oblasti, které Rusko nezákonně anektovalo na podzim 2022.

Další postavou ruského vyjednávajícího týmu byl Jurij Ušakov. Veřejnosti nepříliš známý politik zastává roli poradce ruského prezidenta už od roku 2012 a platí za jednoho z předáků kremelské zahraniční politiky. 

Účastní se všech nejvýznamnějších mezinárodních setkání s Putinem a hovoří za něj v hlavních diplomatických otázkách.

Své kontakty má nicméně i ve Spojených státech, kde v letech 1998 až 2008 působil jako velvyslanec.

„Co nás uráží, je názor sdílený některými ve Washingtonu, že Rusko může být použito, když je potřeba, a odhozeno nebo dokonce zneužito, když to není relevantní pro americké cíle,“ napsal během svého působení v USA.

Třetím Rusem v pořadí je ekonom Kirill Dmitrijev, který stojí v čele ruského fondu přímých investic. Samotné schůzky všech již zmíněných představitelů se sice neúčastnil, v Rijádu se ale zapojil do samostatných jednání. Podle svých slov očekává, že do tří měsíců dojde k pokroku v hospodářských otázkách mezi USA a Ruskem.

Dmitrijev hrál roli v raných kontaktech s USA, když byl Trump poprvé zvolen prezidentem v roce 2016 a také v budování vztahů se Saúdskou Arábií, což vedlo k dohodě o cenách ropy v rámci rozšířeného fóra producentů OPEC+.

Exilový server Meduza také poznamenal, že existují indicie o tom, že právě Dmitrijev se podílel i na nedávné dohodě o výměně vězňů mezi Ruskem a USA.

„Je tu jeden pán z Ruska, jmenuje se Kirill a měl s tím hodně společného. Byl důležitý, byl důležitým partnerem propojujícím obě strany,“ řekl Witkoff po své cestě do Moskvy.

Aktualizace: Do textu jsme doplnili prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa