Trumpův návrat je reálný. Důvody k obavám mají Ukrajina, Evropa i Čína

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Po Iowě nečekalo Američany překvapení ani během primárek ve státě New Hampshire.

Výsledky potvrdily to, co ukazovaly průzkumy veřejného mínění – Donald Trump slaví druhé vítězství. Druhou Nikki Haleyovou od něj – po sečtení 91 procent hlasů – dělí zhruba přes 11 procentních bodů.

„(Trump) je o další krok blíže k získání republikánské nominace, díky které bude mít šanci na znovuzískání Bílého domu. Je to vítězství v pravém slova smyslu,“ zhodnotil situaci pro Seznam Zprávy politolog Christopher Galdieri ze Saint Anselm College. Trump je tak teď už jasným favoritem.

Přestože Galdieri upozornil také na poměrně malý rozdíl, který od Trumpa dělí jeho soupeřku a nejspíš ji přiměje se ještě nějakou dobu v souboji udržet, možnost budoucnosti s Trumpem v čele Spojených států zase nabyla o něco ostřejších obrysů.

Novou hlavu státu sice budou Američané volit až v listopadu, ale už teď svět přemýšlí o tom, co by jeho návrat do Bílého domu znamenal. Seznam Zprávy vybraly pět zahraničních témat, jež bude v případě Trumpova zvolení dobré sledovat.

Možná nejčastěji zmiňovaná je v tomto směru válka na Ukrajině, na jejíž adresu se Trump již několikrát vyjádřil a kterou by podle vlastních slov dokázal vyřešit za jediný den. Detaily svého „plánu“ zatím neukázal. Avizoval však, že by o konci konfliktu jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem i s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským.

Tato slova nepřímo naznačují, že by se Trump snažil o dohodu obou stran. Mnozí ale pochybují o tom, jak moc je ochotný pomáhat Ukrajině, a panují tak obavy, že by nešlo o dohodu výhodnou pro obě strany.

Zelenskyj proto opakovaně dává najevo, že Ukrajina nebude souhlasit s postoupením jakéhokoliv svého území Rusku. Podle většiny západních bezpečnostních expertů by navíc polovičaté příměří jen poskytlo Moskvě čas na to, nabrat dech a připravit se na dobytí dalších ukrajinských regionů.

Trump by měl na ukrajinskou vládu ale obrovskou páku, která by mohla zamíchat kartami. USA totiž Ukrajině dodaly velké množství životně důležitých zbraní, munice i informací, a přestože ani evropské země s pomocí nezahálí, případnou mezeru po Američanech by nedokázaly vyplnit.

Ostatně už teď pociťuje Ukrajina problémy poté, co pokračování pomoci Kyjevu alespoň dočasně zablokovali republikáni ve Sněmovně reprezentantů. Schválení dalšího balíku odmítli oddělit od hlasování o celém americkém rozpočtu.

Camille Grand, který byl na počátku války asistentem generálního tajemníka NATO pro obranné investice, tak považuje Trumpův postoj k Ukrajině za jeho první velký test. Podle toho, jak uspěje, budou moci Evropané posuzovat, jak moc je spolehlivým spojencem.

Vztahy, které by Trump jako prezident udržoval s Evropou, jsou ostatně dalším tématem, které mnohým nedává spát. Představa, že by tato bývalá televizní hvězda opět usedla v Bílém domě, prý mezi evropskými lídry vyvolává „naprostou paniku“ a někteří z nich už dokonce varují, že bude třeba, aby se Evropa osamostatnila.

Důvod těchto obav je vcelku opodstatněný; mohou za něj hlavně Trumpovy dřívější výroky o tom, že by stažení USA z Evropy ušetřilo Američanům obrovské množství peněz, hrozba vystoupení z NATO nebo jeho údajná slova z roku 2020, podle kterých Spojené státy nepřijdou Evropě na pomoc, pokud bude vojensky napadena.

Na úrovni jednotlivých států NATO není a nikdy nebylo možné spoléhat, že USA tu vždy budou a vždy budou moci zasáhnout. Obzvláště ve spojení s válkou na Ukrajině, která evropské státy vyčerpává a která odhalila nepříjemnou pravdu v podobě dlouhodobého podfinancovávání jejich obranných sektorů, jsou ale Trumpova slova velmi znepokojivá.

Mezi konkrétní problémy, kterým by Evropa musela s odchodem USA čelit, patří například ztráta amerického letectva, které je absolutní světovou špičkou v mnoha oblastech. Čistě hypoteticky by pak scénář rozchodu mohl přinést i změnu celkové bezpečnostní architektury v Evropě.

Bolehlav z představy návratu Trumpa k moci zažívají nejspíše i v Číně, pro kterou je podle Stanleyho Rosena, profesora politologie a mezinárodních vztahů na Americko-čínském institutu Univerzity Jižní Kalifornie, exprezident naprosto nespolehlivým spojencem i protivníkem.

V posledních letech se vztahy mezi Čínou a USA vyvinuly v přímou konkurenci a otevřené spory v mnoha globálních otázkách i oblastech. A i když jde o něco, co lze pozorovat také u Bidenovy administrativy, byla to ta Trumpova, která vnesla do čínsko-amerických vztahů více nestabilních faktorů a příčin přímých konfliktů.

Zejména v posledním roce svého působení Trump eskaloval některé bezpečnostní otázky mezi oběma zeměmi a přišel se sankčními cly na čínské zboží. Restrikce, které jeho vláda uvalila na čínské technologické společnosti včetně Huawei či TikToku, pak ještě zhoršily vzájemné vztahy.

Podle Wanga Yizhou, profesora z Pekingské univerzity, je nejvýznamnějším Trumpovým „dědictvím“, že ve Washingtonu panuje ve vztahu k Číně politický konsenzus. Podle toho je komunistická velmoc hlavním protivníkem či nepřítelem Spojených států, což je přístup, který by v případě Trumpova opětovného zvolení ještě posílil.

O něco lépe by se mohli cítit na Tchaj-wanu, jehož vládu sice Čína neuznává, avšak Trump se tam díky svému tvrdému přístupu vůči ní i dřívějšímu posílení americké podpory ostrova těší oblibě. K té mu pomohl i symbolický krok: Po jeho vítězství v roce 2016 byl osobní telefonát tchajwanské prezidentce Cchaj Jing-wen jedním z Trumpových prvních kroků.

Jak ale upozornil web CNN, existují určité náznaky, že by se Trump nyní mohl uchýlit ke strategicky nejednoznačnějšímu postoji. V létě si například v televizi Fox News postěžoval, že Tchaj-wan vzal USA veškerý obchod s čipy, a nechtěl říci, jak by měly USA ostrov bránit, pokud by se Čína rozhodla vůči němu podniknout vojenské kroky.

Už klasickým tématem se pak ve spojení s Trumpem stala také jižní hranice Spojených států, kde neúnavně pokračoval se stavbou zdi s cílem zastavit příliv migrantů z Latinské Ameriky, ale i z dalších částí světa. Exprezident tak proslul coby ostrý kritik Mexika a jeho postoj se nezměnil ani za dobu, kdy neseděl v Bílém domě.

Administrativa Joea Bidena se snaží se zhoršující se situací na hranicích vypořádat. Počet lidí nelegálně překračujících hranice přesto v současnosti dosahuje rekordů a na přechodech z Mexika je zabavováno čím dál tím více fentanylu, smrtícího syntetického opioidu. Trump ostatně v kampani mluví také o velkém nebezpečí ze strany migrantů a drogových dealerů.

Pokud by se Trump vrátil do prezidentské funkce, dá se předpokládat, že se opět uchýlí k tvrdému přístupu, který uplatňoval již dříve. Minulý rok se například nechal slyšet, že v případě znovuzvolení „okamžitě ukončí veškerou politiku otevřených hranic Bidenovy vlády“ a pošle na hranice s Mexikem vojáky, kteří jsou nyní v zahraničí.