Americký deník zjistil detaily „Trumpova míru“. Hraje do karet Rusku

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Že by po návratu do Bílého domu dokázal ukončit válku na Ukrajině, prohlašoval Donald Trump už loni. Navíc se vůbec nedržel zpátky a tvrdil, že by tak učinil během jediného dne.

Zapomínal nicméně dodat, jak by k takovému cíli dospěl, což mnohé vedlo k divokým spekulacím. Ty nyní snad alespoň částečně uvádí „na pravou míru“ americký list The Wahington Post, který pod podmínkou anonymity mluvil s lidmi, kteří o plánu diskutovali přímo s Trumpem či jeho poradci.

Jak někteří předpokládali, návrh Trumpova mírového řešení má spočívat v tlaku na Ukrajinu, aby anektovaný poloostrov Krym a pohraniční oblast Donbasu odevzdala Rusku. Obě strany si podle něj chtějí zachovat tvář a lidem v některých částech Ukrajiny by ani nevadilo, kdyby byli součástí Ruska.

Autoři článku dále zmiňují, že Trump by se v rámci tohoto plánu mohl snažit o to, aby ruský prezident Vladimir Putin uvolnil rostoucí závislost země na Číně.

Jako „hroznou dohodu“ takový scénář označila třeba Emma Ashfordová, vedoucí pracovnice Stimsonova centra, nestranného amerického think-tanku, který analyzuje problémy související s globálním mírem. Výměna území za příměří by prý Ukrajinu dostala do horší pozice bez záruk, že Rusko své nepřátelské akce neobnoví, jako se to stalo již v minulosti.

Pokud jde přímo o Ukrajinu, její prezident Volodymyr Zelenskyj se opakovaně nechal slyšet, že ztráta území nepřichází v úvahu.

Trumpova kampaň se pro americký list ohledně tvrzení zdrojů odmítla plně vyjádřit. Podle její mluvčí Karoline Leavittové však spekulace pocházejí z „nejmenovaných a neinformovaných zdrojů, které nemají ponětí, o co jde a co se stane“.

„Prezident Trump je jediný, kdo mluví o zastavení zabíjení,“ upozornila Leavittová novináře.

Údajný Trumpův plán podle odborníků spíše odmění ruského prezidenta Vladimira Putina a připustí násilné narušení mezinárodně uznávaných hranic. Dosavadní snahy prezidenta Joea Bidena, který klade důraz na konec ruské agrese a pokračování vojenské pomoci Ukrajině, by navíc takzvaně letěly z okna.

Americká podpora Ukrajiny na tom již dnes není zcela nejlépe. Na konci minulého roku se totiž republikánům povedlo zablokovat další balíčky pomoci, což je skutečnost, která trvá dodnes. Podporu kolegům v tomto kroku navíc vyjadřoval i sám Trump, podle kterého je důležitějším tématem třeba ochrana jižní hranice země, kde probíhá migrační krize.

Podle Fiony Hillové, vedoucí pracovnice Brookingsova institutu, která v minulosti působila jako Trumpova hlavní poradkyně pro Rusko, mluví Trumpův tým o konfliktu v Evropě spíše jako o územním sporu než o sporu, ve kterém jde „o celou budoucnost evropské bezpečnosti a potažmo světového řádu“.

Evropu a její lídry pak Trumpův možný návrat ostatně stresuje i kvůli výrokům, které měl exprezident na adresu Severoatlantické aliance. Jedním z nich bylo například prohlášení, že by evropské zemi, která je členem NATO a dostatečně neplní stanovené závazky, USA v případě napadení Ruskem nepřišly na pomoc.

S blížícími se prezidentskými volbami se tak na dění za oceánem upírá čím dál tím více nervózních očí.